
Deset let nové Hvězdárny a planetária v Brně
Deset let zahájení činnosti si připomínají vědci i veřejnost v revolučně přebudované Hvězdárně a planetáriu v Brně na Kraví hoře. K datu otevření – 10. listopadu 2011- byla jediná svého druhu v ČR a v Evropě šlo tehdy spočítat podobných institucí na prstech jedné ruky.
Lidé z Kraví hory šli vždy svojí originální cestou, počátkem 20. století se jejich organizace změnila na archaickou klubovnu „podivínů,“ kteří po nocích shromažďovali informace o dění na brněnském nebi, aby přes den dospávali, popřípadě analyzovali získaná pozorování. Po druhé světové válce lidé a vědci vybudovali v akci Z první dvě observatoře a pak i první budovu tehdejší Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka. Její projekční systém, s projektory mnohdy vyrobenými tzv. na koleně, byl časem skřípající technologický dinosaurus. Bylo jasné, že je nezbytné něco udělat s budovou a později snad i s projekčním systémem planetária. Nejprve odborníci chtěli rekonstruovat vesmírné divadlo a pak získat novou velmi drahou techniku, angažovat nové aktéry a rozjet s nimi nový repertoár pro veřejnost. Na sklonku roku 2008 byl schválen nejlepší návrh řešení architekta Martina Rudiše. Naštěstí se sešel jako mocný stimul příslib nemalého balíku finančních prostředků z rozpočtu EU a ČR, ve finále i města Brna. Budování novostavby vysoutěžila společnost Skanska, jejíž generální ředitel Daniel Ťok na brněnské hvězdárně kdysi pracoval jako student-brigádník. Přijel do Brna hned po prvním výkopu a od té doby šlo budování jako na drátkách. Evropské dotace pomáhal získávat i první čs. kosmonaut Vladimír Remek, který tam za svých dětských let chodil do hvězdářského kroužku a v Brně se stal vojenským pilotem. Vydatnou podporu poskytoval i tehdejší brněnský primátor Roman Onderka. Velká část staré hvězdárny byla tedy zbořena a na stejném místě vznikla navýsost funkční budova v duchu brněnské památky UNESCO – vily Tugendhat. S prosklenými stěnami propojujícími vnitřní svět vědy a techniky se světem vnějším – životem kypícím parkem. Sterilně bílý interiér s minimem okras klade přísný důraz na hladké plochy a kvalitu. Zásadní proměnou tehdy prošla nejen budova, ale i lidská mysl. Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek se stal šťastným velitelem stroje na zázraky. Nová budova byla vyhlášena za Stavbu ČR roku 2011 a získala nominaci na Mies van der Rohe Award 2013. Je zařazena mezi deset nejkrásnějších hvězdáren a planetárií v Evropě. Za 10 let dosáhl počet jejích návštěvníků 1,3 milionu (30 % z nich tvořily školy a 70 % veřejnost). Přišli na některou z 15 310 akcí. To včetně 52 premiér vlastních pořadů i s přímým přenosem přistání Perseverance na Marsu, který sledovalo skoro 22 000 diváků. Brněnská hvězdárna archivuje 262 digitálních dokumentárních a vzdělávacích pořadů. Nyní obrací pozornost na omlazení dvojice venkovních kopulí observatoře.
(vž)
