Škola základ života!
Všichni jsme chodili pár let do školy, a tak školství každý rozumí. Ti rozumnější dokonce souhlasí s tím, že by měli být kantoři dobře placeni, aby bylo vzdělávání našich dětí kvalitnější. Protože jedině znalostní ekonomika může smysluplně nahradit skomírající montovnu.
Představy o tom, jaký by měl být dobrý učitel, se pochopitelně liší. Hodný a chápavý nebo spíše přísný a náročný? Pouze v literatuře narazíte na pana řídícího s housličkami pod paží co poznal svět, rozuměl mu a spolu se starostou a farářem reprezentoval v obci vzdělance. Také prvorepublikového gymnaziálního profesora, který ovládal pět jazyků (češtinu, latinu, řečtinu, němčinu a francouzštinu) dnes jistojistě nepotkáte. Zato na poslech úsměvnou historkou, jejíž podstatou je nějaký konkrétní pedagogický přehmat, poslouží každý druhý rodič-vysokoškolák. Jestli ono se s tou „reformou“ nemělo nejprve začít na pedagogických fakultách… Protože se už téměř nikde nesměnuje, po druhé hodině odpoledne v budovách škol na učitele prakticky nenarazíte. Připravují se asi doma nebo v univerzitní knihovně. (Tělocvikáři snad nabízejí kondice, poté co si předloni osvojili distanční výuku.)
Nejen já mám problém s průměrem. Vzpomínám přitom na výborné učitele i na ty druhé (co byli v lepším případě o jedinou lekci před svými žáky). Průměr je zkrátka ošemetný. Ač pátrám, nenašel jsem zdroj stotřicetiprocentního mzdového požadavku kantorských odborů vůči průměrné mzdě. Proč nechtějí 140 nebo rovnou 150? Vždyť tady jde o budoucnost nás všech! Mzdy, zejména pak ty učitelské, jak se lze přesvědčit z přiloženého grafu, který má k dispozici školský ministr, již několik let výrazně rostou. Pravda, současnou inflaci nepředstihnou, byť by si to přála nejedna sborovna. Možná se však na národohospodářské fakultě pražské ekonomky pod vedením nenahraditelného děkana Ševčíka už rodí příští lodivodi, kteří naši společnou bárku vyvedou z rozbouřených vod na klidnější hladinu prosperity.
Autor článku:
