Hledání v Café in the Ghetto
Prochází-li člověk ulicemi dávného mládí bývá překvapen – po dlouhé době, kdy se zde nic nedělo, najednou… ti v zornicích překáží mohutný jeřáb a tyčí se podivná budova s přečnívajícími patry a všeliké jiné – většinou kvádry či krabice v duchu pozdního konstruktivizmu (omlouvám se za právě vymyšlený termín, ale jak nazvat ty kostky v justiční čtvrti a kauflandy, alberty aj.)… A taky třeba objevíš pěkně upravené náměstíčko s restaurací a kavárnou a zelení, jako například mají ve Slatině…
Jsi rád, že v Brně a okolí vyrůstají budovy konečně i v místech válkou vykotlaných a vplétají se i do tzv. brněnského Bronxu… Potvrzuje se ti dávno známá skutečnost, že k rozkvětu a obyvatelnosti právě zde nepomohou toliko výzvy a naléhání nás, píšících a v kancelářích sedících rozumbradů, dumajících o povznesení tamního lidu, ale především zájem podnikatelů a jejich tušení příštích zisků. Tato lehce optimistická úvaha je ovšem zpožděná o desetiletí, neb rozvoj města tak dobře založený za první republiky a mnoho let předtím, měl nastat hnedle po válce, místo revolučního nadšení a ekonomického neumětelství ordinovaného tehdejší vedoucí silou světového proletariátu…
A do Bronxu se vracím snímky z akce konané nedávno v Café in the Ghetto, což je taková malá kavárnička, či snad provozovna, na náměstíčku s olbřími platany v ulici Bratislavské, na dohled od radnice Brno-sever a romského muzea… Co se tam odehrálo? Onu středu tam proběhla vernisáž prací Ondřeje Horáka, absolventa Favu (Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického – nejstarší umělecké fakulty na vysoké škole technického směru…) Autor ji nazval Páté přes deváté. (Znamenitý hudební doprovod Samuel Pančo.) Nu, v těch vystavených barevných čtverečcích má snad to páté přes deváté být, autor ovšem vysvětluje, že se snaží i o obecnější pohled, najít smysl v nesmyslu, propojit běžné a časté s jedinečným… nu, budiž, snad ta výstava patří právě sem, do Bronxu, kde se splétají minulost s přítomností, nezvyklé a snad i originální z rukou a hlav mladých tvůrců, se stálostí a neměnností životního stylu zdejšího obyvatelstva…
A tak sem snad patří i Café in the Ghetto, které tu sídlí už několik let, v samém středu romské komunity, a nabízí kulturní pořady, i vegetariánské menu s názvy jídel, jež připomínají nejvybranější francouzskou kuchyni… i další aktivity, jež připravuje organizace Tripitaka v těsné spolupráci s Káznicí. Ta ožívá díky aktivitám několika spolků i jedinců, kteří v Káznici sídlí, pracují a tvoří. Například od r. 2018 zde působí spolek Tripitaka, který realizuje tzv. sociálně komunitní projekty, nebo také festival Ghettofest probíhající v červnu v okolí Káznice. Další spolky Odjinud a Káznice Studios pořádají přehlídky Básníci v káznici, výtvarná sympozia, jsou zde výtvarné ateliéry a bydlí zde již společenství lidí, kteří v Káznici pracují, tvoří… a provázejí návštěvníky chmurnými vězeňskými prostorami…
Program v Café má na starosti referentka i organizátorka Lucie Grulichová:
„V Café děláme každý týden jednu kulturní akci pro oživení kavárenského prostoru, a tak doporučuji sledovat face book, nebo program na našich webových stránkách. Nejbližší akcí bude workshop romských tanců… a zvu vás na vánoční Adventní program v Káznici,“ říká…
Tuto upoutávku píšu v závěrečných chvílích čtyřdenní akce, nazvané Faktor K, která zde proběhla od 4. do 7. října – byl to festival všelikých vystoupení hudebních, literárních, divadelních i výtvarných, kde se prezentovali hlavně mladí a začínající… hledající, intelektuální nadšenci a kreativci, povzbuzováni neziskovými organizacemi a opatrnou pozorností úřadů…
A tak se ještě ptám Lucie Grulichové, jak se všechno to umělecké dění, kolotání, hledání a předvádění, včetně existence Café, odráží v životě zdejší romské komunity, nakolik je určeno jí…:
„Přesto, že Café Ghetto existuje už nějakou dobu, netroufám si ještě ani mírně zabřednout do nějakého definování potřeb romské komunity. Mapujeme je, zkoumáme mikroklima, hledáme jak nalézt s místními řeč, jak vzbudit jejich zájem o komunitní aktivismus. I proto dvacátého září proběhlo první veřejné komunitní setkání. Jeho koncept vychází z Evropského projektu Barvy brněnského Bronxu. Realizaci jsme připravovali od července, mnoho nám napověděla…“
Ale na konkrétní závěry a nějakou změnu, či snad nápravu vazeb a vzájemných vztahů je stále brzo, dovolím si dopovědět… a odkázat na svrchu uvedenou přízemní úvahu o zisku…
