Brněnské ženy známé neznámé
Roku 2015 vyšla v brněnském nakladatelství Doplněk průkopnická kniha Brno a Brňanky. Toto „povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna“ (jak zní podtitul) spolu vedli Miloš Šenkýř s renomovanou historičkou a znalkyní Brna Milenou Flodrovou. V knize před námi defiluje patnáct významných žen počínaje kněžnou Viripirkou (11. st.), spoluzakladatelkou prvního špitálu v Brně Hodavou (13. st.) a královnou Eliškou Rejčkou (14. st.), přes buditelky z 19. století Františku Stráneckou, Elišku Machovou a Marii Alžbětu Steyskalovou, až po významné představitelky různých profesí z 20. století Františku Skaunicovou, Marii Jeritzu, Jarmilu Kurandovou, Marii Restitutu (Helenu Kafkovou), Elišku Junkovou, Vítězslavu Kaprálovou, Vlastu Fialovou, Ladislavu Kozderkovou a Danuši Muzikářovou. V knize jsou samozřejmě krátce zmíněny i další ženy, z nichž některé přesáhly svým životem i do století našeho.
Na dvojici autorů knihy Brno a Brňanky nyní navázala trojice žen – Radana Červená, Markéta Jančíková a Martina Popovičová, všechny z Archivu města Brna, který vydal jejich nástěnný kalendář pro rok 2023, nazvaný Ženy známé neznámé. Jde opět o zajímavou publikaci, která obohacuje naše znalosti o městě Brně a podílu žen na jeho vývoji. Těch dam je představeno celkem třináct: pro každý měsíc jedna – a jedna navíc „jako přívažek“. Ten ovšem vyvažuje oněch dvanáct žen předchozích, neboť se jedná o „univerzální brněnskou geniální ženu“; její příjmení Cimrmanová mluví za vše.
Protože se jedná o velkoformátový kalendář, je každé ženě věnována jak velká plocha pro historické fotografie a další materiály z archivů brněnských i mimobrněnských institucí a soukromníků, tak i pro charakteristiky žen samých, jež jsou otištěny na samostatně vložených listech (grafická úprava je dílem Aleny Jedličkové). To je velká výhoda oproti knize Brno a Brňanky, kde bylo místo jen na kresebné portréty z pera Kateřiny Škrabalové.
Čtyři osobnosti – Eliška Rejčka, Marie Steyskalová, Eliška Junková a Vítězslava Kaprálová – byly prezentovány už v knize M. Flodrové a M. Šenkýře (v níž byly krátce zmíněny i Marie Divíšková a Vilemína Hybešová z kalendáře). Nejstarší ze zpřítomněných v kalendáři je česká a polská královna a zakladatelka kláštera cisterciaček na Starém Brně Eliška Rejčka. Další průkopnice a aktivistky ženského hnutí se narodily zčásti ještě v 19. století, ale všechny pracovaly i ve století dvacátém. Byly to Wilma Norman Neruda – jedna z nejvýznamnějších houslových virtuosek druhé poloviny 19. století, Vilemína Hybešová – manželka Josefa Hybeše, ženská aktivistka, šéfredaktorka Ženského listu, Marie Steyskalová – podporovatelka ženské vzdělanosti a organizátorka sociálního hnutí, Zdenka Vorlová Vlčková – malířka a sběratelka folkloru, Leopoldina Svobodová Hanusová – operní pěvkyně, představitelka Kostelničky při světové premiéře Janáčkovy Její pastorkyně v roce 1904, a Ing. Miloslava Vuletič Donátová – feministka, průmyslnice, průkopnice v oblasti fotografie, filmu a sportu. Z žen, které se narodily v letech 1900 a více, jsou připomenuty Marie Divíšková, řečená Puňa, sestra známého sportovce Karla „Tunála“ Divíška a průkopnice ženského sportu, Eliška Junková – slavná automobilová závodnice a zakladatelka Masarykova okruhu, Fränze Grubnerová – jedna z prvních brněnských fotografek (a autorka titulní fotografie na obálce kalendáře, zobrazující módedámu s automobilem a psem před funkcionalistickou vilou), Vítězslava Kaprálová – známá skladatelka, klavíristka a dirigentka, a Libuše Drahovzalová – průkopnice ženské kopané a sportovní novinářka. Třešničkou na dortu je Karla Vilemína Cimrmanová (narozená prý roku 1863, datum smrti neznámé) – univerzálně zaměřená žena (nejvíce na křížení brambor – že by inspirace Mendelem?), která byla natolik geniální, že kvůli ní byl vymyšlen speciální brněnský 13. měsíc…
Už při vydání knihy Brno a Brňanky její spoluautor Miloš Šenkýř sliboval další pokračování. Totéž slibují i tvůrkyně kalendáře Ženy známé neznámé. Pole v této oblasti je ještě stále nedoorané, možností je dost.
Nástěnné kalendáře jsou dvojího druhu. Jedny představují spotřební zboží, které s koncem roku vyhodíme. Druhé, vybavené krásnými reprodukcemi či jiným zajímavým obsahem, se stávají trvalou součástí našich domácností. A co z toho vyplývá? Že všech 500 šťastných majitelů kalendáře Ženy známé neznámé se svého úlovku určitě nevzdá.
Michal Žák
