… a proč se neprojít centrem Brna poněkud netradičně!?
Dovolím si tvrdit, že většina z nás, Brňanů, centrem města jen rychle projde (ba, přímo jím „proletí“) při cestě na úřady, za nákupy apod., přičemž už ani nevnímáme nic z toho, co zajímá především turisty, kteří za krásami a výjimečnostmi Brna přijeli.
Dominanty města, jako jsou hrad Špilberk, chrám Petrov, Stará radnice, Krokodýl, …jsou nepřehlédnutelné, ale proč se někdy nezaměřit na něco, co bývá přehlíženo a přitom je také velmi zajímavé? Nápomocna tomu může být v loňském roce vydaná kniha „100 + 24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností“ autorů Miloše Šenkýře a Tomáše Kremra.
Rád touto, ač netradiční, cestou děkuji oběma výše uvedeným autorům, kteří se osobně a s velkým zaujetím v sobotní odpoledne dne 5. dubna 2025 věnovali účastníkům exkurze z řad Syndikátu novinářů jižní Moravy. Všichni přítomní místy nad „kuriozitami…“ uváděnými z knihy s poutavým výkladem žasli, jindy byli překvapeni, o pár metrů dál nenacházeli odpověď na položené dotazy, jindy sice i slova našli, ale většinou přišlo i nějaké to „ALE“ – např. že všem dobře známé „Římské náměstí“ je neexistující adresa, neboť je – a to již půl druhého století – součástí ulice Františkánská a/nebo že vchod ke kryptě Kapucínů „nově“ (reálně však již desítky let) vede úzkou uličkou, že skleněné kuličky do „Orloje“ se vkládají z podzemí, proč na fasádě okolo oken bývalé taneční kavárny Evropa není výzdoba, která zkrášluje tento dům v patře pod i patrech nad, že i více než stoletá stoková síť v Brně si zaslouží vědět o ní více, zajímavosti o kašně na Zelném trhu, či info, odkud je nad střechami asi nejlépe viditelná císařská koruna…
Inu, kniha napoví, kde se na chvíli zastavit a otevřít více oči u lamp, historických objektů, ale i „šedi“, na kterou jsme si sice zvykli, ale určitě by si zasloužila více pozornosti a někde i finanční injekci (např. tam, kde na zeď kostela lepené náplasti určitě nemohou pomoci….).
Pověstnou „třešinkou na dortu“ pak byl závěr akce s návštěvou budovy Českého rozhlasu Brno. Vyjít po původních sto pěti mramorových točitých schodech z přízemí až na „zelenou“ střechu s krásnou vyhlídkou na okolí, být ve Studiu 1 i 7, projít se trezorem (z časů původní banky Union) v suterénu, kde jsou nyní ukázky historické techniky – např. mikrofonová „šavle“, do níž mluvil i herec Oldřich Nový („Kristián“) či velký zvukový pult z dob předlistopadových, stařičký kufr s harmonikou pana Kozderky, s níž cestoval i do zahraničí…. Velké oslavy stého výročí zahájení rozhlasového vysílání z Brna sice proběhly v loňském roce, ale „dozvuky“ je stále ještě možné využít pro zisk nových informací.
Na závěr si neodpustím „logickou“ úvahu: pokud v roce 2024 vyšla kniha „100 + 24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností“ a v roce 2025 je již v tisku druhý díl, avšak s novým názvem „100 + 25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností“, snad se můžeme těšit i na pokračování dalších a dalších dílů knih „100 + 26, + 27, + 28…“ v letech příštích. Nepochybuji totiž, že „kuriozit, absurdit a bizarností“ je nespočet – a to dozajista nejen v Brně (a že by nepřibývaly nové a nové, to se vskutku neobávám).
Brňáci i NeBrňáci, tak až zase budete někam „letět“ centrem města, zkuste si ne/jednou naplánovat i nějaké to „mezipřistání“ s knihou v ruce. Věřte mi, stojí to za to !
