Ve spojení je síla
Za úspěšnými brněnskými veletrhy IDET, PYROS a ISET
Pod heslem Ve spojení je síla se konal v Brně od 28. do 30. května osmnáctý ročník Mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET s rekordní účastí 650 firem ze 34 zemí. V turbulentní době lokálních válek vedených zcela novým způsobem je potřeba zásadně přezbrojit armády v mezinárodní součinnosti. Úspěšná obrana státu nestojí pouze na výzbroji a technologiích, ale především na spolupráci mezi armádou, obranným průmyslem, akademickou sférou i širokou veřejností, odhodlanou v případě potřeby bránit svoji zem.
Společně s veletrhy PYROS a ISET, které se zaměřily na prezentaci hasičské, policejní a bezpečnostní techniky, celnictví, vězeňské a jiné služby, ukázal odborné veřejnosti z celého světa nejnovější technologie a směřování obranného průmyslu. Na trojlístku veletrhů v Brně to shodně konstatovali prezident republiky Petr Pavel, ministryně obrany ČR Jana Černochová, náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka a řada dalších osobností. Obranný a bezpečnostní sektor v Evropě se dynamicky vyvíjí a je poháněn technologickými inovacemi a mezinárodní spoluprací globálního charakteru ve snaze technologicky nezaostávat za USA. Černochová ocenila rychlost zavádění nových výrob v malých a středních firmách, než ve velkých podnicích, které produkci mění obtížněji. Je to potřeba, protože zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že o situaci na bojišti už nerozhodují jen tankové bitvy. Naopak 80 procent tanků a pancéřové techniky tam úspěšně likvidují drony. Také elektronický boj jako je rušení spojení protivníka s jeho technikou, nebo odchýlení souřadnic vyslané techniky na jiné místo. Obrana státu vyžaduje zapojení celé společnosti. Zkušenosti z loňské povodně ukazují, jak klíčovou roli má odolná a spolehlivá komunikace. Role fungujících spojovacích jednotek je nezastupitelná. Umožňuje koordinaci a efektivní nasazení sil i v podmínkách výpadku běžných dorozumívacích sítí.
Ministryně Černochová připomenula prvorepublikovou ČSR, která měla silnou a kvalitní vojenskou výrobu. Vyzbrojovala řadu zemí. Na brněnském zbrojním veletrhu IDET řada zahraničních vojenských delegací zjišťovala co je na trhu k mání, s kým mohou v čem kooperovat nebo co mohou koupit pro své potřeby. Velký zájem byl o světovou premiéru českého kolového obrněného vozidla pěchoty Pandur 8×8 EVO od společnosti Tatra Defence Vehicle na stánku skupiny Czechoslovak Group (CSG). Toto vozidlo nové generace (jen 20 procent technologií má z ciziny) poskytuje vysokou pasivní i aktivní ochranu osádky i vozidla, špičkové elektronické a komunikační vybavení, různé typy bojových věží s účinnou výzbrojí a s moderními systémy detekce i zaměřování cílů nebo výkonný pohonný systém. Svoji premiéru měla na veletrhu též třetí generace pušek CZ BREN od společnosti Česká zbrojovka. Na veletrhu Pyros mělo světovou premiéru modulární obojživelné vozidlo Kalan od české společnosti New Spice Technologies, které umožní dostat záchranný tým i vybavení tam, kam je potřeba. Stejně tak třeba na moři může vozit kontejnery ze základního plavidla na břeh nebo opačně. Kliky ode dveří si podávali zájemci i u stánků výrobců ručních palných zbraní a střeliva do nich. Též granátů a munici do tanků a děl. Jde o velký byznys s tím, že v podnicích se obnovuje možnost v případě potřeby překlopit mírovou výrobu na válečnou.
Veřejnost zaujal a čestný diplom veletrhu IDET získal společný projekt VUT v Brně a tamní Univerzity obrany. Jde o společný vývoj autonomního roje dronů a robotů pro dálkový průzkum terénu, v tomto okamžiku pro vojáky. Představitel vývojového týmu z VUT prof. Luděk Žalud uvedl, že v současnosti tvoří robotický systém, který zkoumá vzdálené, pro člověka nebezpečné nebo nedostupné oblasti. Chrání zdraví, případně život operátorů. Roj čítá sedm dronů, tři mobilní (kolové) roboty a stanici řídicí infrastruktury. Objednala si jej AČR, sekce zpravodajského zabezpečení. Naprogramovaný systém k tomu, co se chtějí zpravodajci dovědět, se autonomně vydá na průzkum. Pokud funguje komunikace, drony po cestě podávají informace např. o zvýšené radiaci nebo o zjištění i nežádoucí techniky v terénu. Pokud se roj vrátí ze své mise zpět, stáhnou se z něj tzv. velká data, která nemohl posílat už při svém letu za úkolem. Data se pak vyhodnotí. V listopadu mají vědci z obou vysokých škol prezentovat co a jak systém umí, jak může být vojákům užitečný při zavedení do výroby. Výzkumníci chystají i jiné verze dronů, třeba pro chemiky, jsou v několika velikostech. Např. dron unese malý desetikilogramový kolový robot, někde jej vysadí k plnění mise a po deseti hodinách se pro něj vrátí. Prof. Žalud dodal, že výzkumníci vyvinuli tři velikosti pozemních robotů, prvních 40 kusů typu Orpheus už slouží Armádě ČR. Jsou převážně z českých součástek a uzlů. Dělají fotografie s vysokým rozlišením z různých úhlů náhledu na zkoumaný objekt. Potřeby armády i civilního sektoru jsou obrovské. Záleží na množství peněz, kolik jich bude k dispozici a na výši finančních grantů. Začali spolupracovat s IZS – hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje. Roj dronů a robotů může pracovat s chemicko-biologickou a radiační hrozbou.
