Stoletá venuše ze všech stran
Výstava v Moravském zemském muzeu potrvá do 28. září
Stoleté výročí je pro každou venuši jistě pěkně kulatým, spíš nečekaným jubileem. Vzpomíná se na krásu uplynulého mládí, je to jistě hezké rozpomínání, pokud hlava a nohy dosud jakž takž slouží. Tak úctyhodného věku se z venuší jen málokterá dočká. Pokud ano, všichni jistě přejí, aby si úžasné stovky, jak jen možno, užila.
Věstonická venuše z jižní Moravy má významné a pevné místo z těch, pro něž to neplatí. Sto let je pro ni jako když čas kýchne. Tehdy před sto lety však prožila znovuzrození, návrat na světlo světa. Stalo se v Dolních Věstonicích roku 1925, kdy vstala vlastně z popele. Objevena byla při archeologickém výzkumu týmem, který vedl profesor Karel Absolon (1877–-1960 Brno). Stovka let je připomínkou nálezu, významného pro vědecké poznání historie člověka, také pro dějiny umění. Současně připomíná ty, kteří u objevu byli, zvláště pak výše jmenovaného šéfa archeologických prací. Ten, v poněkud nadnesené představě, označil naleziště za diluviální Pompeje. Přitáhl tak světovou pozornost k lokalitě, Moravě a nedávno vzniklé republice. Věhlas význam sošky tím neutrpěl, spíš naopak.
Věstonická venuše se může pyšnit věkem přibližně 27–29 tisíc let. Je z časů lovců mamutů, přesněji: mladšího paleolitu – starší doby kamenné. Člověk té doby neznal písmo, o své existenci zanechal důležité svědectví v nástěnných malbách a soškách. Ta, z největších klenotů Moravského zemského muzea, patří i k nejznámějším archeologickým předmětům světa. Drží současně světový primát nejstarší keramické sošky z pálené hlíny. (Předměty toho druhu byly v té době zpravidla vyřezávané z mamutích klů, kostí či z různých kamenů.)
Výstava s názvem Venuše 100, která je stěžejní akcí celého projektu Moravského zemského muzea, veřejnosti se otevřela 20. června, potrvá do 28. září 2025. Koná se v Dietrichsteinském paláci MZM na Zelném trhu v Brně. Ústředním exponátem je – originál Věstonické venuše. Tentokrát ji návštěvníci mohou, ponejprv otáčivém pohybu, spatřit ze všech stran. Výstavní panely zařazují nález do daného období, seznamují s historií objevu a s poznatky zkoumání sošky pomocí mikro-CT. K zhlédnutí se nabízí také audiovizuální prezentace.
Před vstupem do výstavní síně či po prohlídce neopomeňme zastavení u přilehlé výstavy. Určitě zaujme výtvarným nadáním, osobitým viděním i fantazií mladých tvůrců. Pod názvem Venuše stokrát jinak se představují vybrané práce žáků brněnských základních škol, pátého až devátého ročníku. Soutěž, vyhlášená v rámci projektu MZM nabízí ztvárnění věrná, až precizně realistická, jiná překvapí fantazií. Někteří z autorů transformují Venuši do současných reálií, jiní volí fantaskní pojetí. Pozornost přitáhnou i drobné plastiky. Zaujmou touž obrazotvorností, ale i volbou materiálu.
Projekt oslav Venuše 100 v Moravském zemském muzeu je propojen s výstavní akcí Regionálního muzea v Mikulově a Archeoparku Pavlov, s trefným názvem Druhý život venuše a Festivalem designu Křehký Mikulov.
Zajímavou pozvánkou je Rodinný den s Věstonickou venuší. Konat se bude 13. července 2025, v den výročí objevu. Připraven je bohatý program s komentovanými prohlídkami, přednáškami a dětskými dílnami. V Dietrichsteinském paláci bude v provozu mimořádná poštovní přepážka pošty Brno 2, s výročním razítkem, raženy budou i pamětní mince. Informace o celém projektu: www.venuse100.cz
Všem, kteří se vypraví do MZM na Venuši 100 a nenavštívili dosud stálou expozici Památník Karla Absolona, velmi doporučuji. Dozvíme se tu o životu a dílu významného archeologa, geografa, speleologa, profesora Karlovy univerzity v Praze, dlouholetého pracovníka druhého největšího muzea republiky se sídlem v Brně. Také o dědovi Absolona – „otci moravské archeologie“ Jindřichu Wanklovi (1821-1897).
Domácí pán v Památníku: vědec a její propagátor, skvělý prezentátor i praktik v užití pozitivní image, reklamy, Pí Ár, atd., se na velké výročí perfektně připravil. Při vstupu do dnešní pracovny nelze si nevšimnout nedávno čelně umístěný fotoportrét z doby jeho mužné a tvůrčí padesátky. Není to pouhá fotečka. Je to on sám, připraven zodpovědět každý dotaz k venuši, k vlastnímu životu vědeckému, tak osobnímu, zkrátka k vědě i k životu. Na vše odpoví, nic ho nezaskočí. Kdyby snad ano, dejte vědět, dosud se nepřihodilo.
Mimobrněnským, kteří dlouho či dosud nenavštívili Anthropos v Pisáreckém parku, doporučuji malý výlet na úspěšnou výstavu Když Brnem táhli mamuti, ve zdejší Galerii Zdeňka Buriana. (Prodloužena do konce roku 2025.) Nechybí tu početný soubor obrazů skvělého ilustrátora, který se nejvíc proslavil jako „malíř pravěku.“ Připomeneme si brněnskou Výstavu soudobé kultury (1928), kde velkou pozornost veřejnosti získal pavilon Anthropos. Absolon si přál vybudovat stálou budovu téhož zaměření. Podařilo se až později iniciativou a vytrvalostí jeho žáku Janu Jelínkovi (1926-2004), též významné osobnosti naší archeologie s evropským i světovým přesahem. Anthropos byl dostavěn v roce 1962, (první výstava se konala o rok dřív).
