Obnovený Palác šlechtičen zve na loutky a tradiční lidovou kulturu
Po necelých pěti letech se znovu otevírá Palác šlechtičen Moravského zemského muzea. Rekonstrukce zahrnovala vybudování nových stálých expozic Loutkářského umění a tradiční kultury na Moravě. Vůbec poprvé byla zrestaurována také barokní kaple Očišťování Panny Marie.
Stavba byla dokončena po necelých dvou letech 22. února 2022. Z celkové částky 117 mil. Kč tvořila evropská dotace 85 mil. Kč, a zbývající část potom financoval zřizovatel MZM, tj. Ministerstvo kultury. Součástí investice byly vedle stálých expozic také mobilní aplikace, digitalizace, restaurování, výroba replik a info point. Byla řešena elektroinstalace, sanace zdiva, vzduchotechnika a zabezpečení.
Stálá expozice Loutkářské umění je završením výzkumu českého tradičního loutkářství v oddělení dějin divadla. Představuje hlavní prvky charakterizující české loutkové divadlo v 19. století, které se přetvářelo v první polovině 20. století. Nejstarší a velice vzácné loutky ve sbírce Moravského zemského muzea pocházejí z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského z poloviny 19. století. Dochovaly se spolu s divadlem v kolekci loutkáře Františka Pflegra, dále v souborech rodin Doležalů a Kopeckých.
K unikátním exponátům z mladšího období patří první průmyslově vyráběné loutky alšovky z roku 1912, nebo pozdější kolekce větších postav komických moravských typů. Mezi nimi dominuje postava hanáckého stréčka Matěje Křópala z Břochovan, kterou navrhl Ondřej Sekora pro loutkové divadlo Radost. Křópala ztělesňoval v první polovině 20. století tenorista a herec Valentin Šindler.
Stálá expozice tradiční hmotné a duchovní kultury vychází ze specifických projevů tradiční kultury na Moravě se zaměřením na všední i sváteční život venkovských vrstev, pronikání prvků městské kultury, zánik tradice a na její další existenci v rovině folklorismu. Mezi vystavené předměty patří také sbírka novokřtěneckých fajáns, lidového umění, podmaleb na skle, textilií, krojů a předmětů každodenní potřeby.
Petr Michl
