Novoměstští na sochaře Štursu nezapomínají
Dokazuje to bronzová dívka před budovou lázní
Nejslavnějším rodákem Nového Města na Moravě je zcela určitě Jan Štursa, který se narodil 15. května roku 1880. Stal se jedním ze zakladatelů českého moderního sochařství, což dokazují i mnohá jeho díla, vystavená v novoměstské Horácké galerii. Ale zájemci za nimi nemusejí chodit jenom tam. Nové Město na Moravě má totiž jednu zvláštnost – galerii pod širým nebem. Sochy najdete i v ulicích, v parcích či na náměstích. Štursova nejznámější socha Raněný stojí například před sochařovým rodným domem na Vratislavově náměstí. Kousek odtud pohlíží na okolní dění prezident T. G. Masaryk. Stačí projít parkem a ocitnete se před sousoším, které je nazváno Pomník padlým vojínům. Ani za Štursovými ostatními plastikami či reliéfy nemusíte chodit daleko, najdete je ve středu města. Mapku vám rádi zapůjčí v Horácké galerii nebo Horáckém muzeu.
Zatím bylo v galerii pod širým nebem umístěno osm ukázek Štursova díla. Nedávno k nim přibyla devátá. Je to socha s názvem Dívka myjící si prs. Zdobí prostranství před budovou Městských lázní. Ředitelka Horácké galerie Věra Staňková popisuje, jak se vlastně bronzová dívka na toto místo dostala: „V letošním roce si připomínáme sté výročí od úmrtí Jana Štursy. S nápadem instalovat některou sochařovu plastiku před budovu lázní přišel novoměstský starosta Michal Šmarda. Úkolem pracovníků Horácké galerie pak bylo vybrat dílo, které by s tímto prostorem ladilo jak tematicky, tak esteticky. Výběr sochy a její umístění jsme konzultovali se sochařem Nikosem Armutidisem a samozřejmě také s městským architektem Zbyňkem Ryškou. Nakonec jsme vybrali dílo, které sochař vytvořil na sklonku svého života v letech 1923 až 1925. Plastika podle originálu ze sbírky Horácké galerie byla odlita z bronzu ve slévárně ve Veverských Knínicích.“
Mimochodem – Městské lázně v Novém Městě na Moravě mají také malé výročí – provoz zahájily před deseti lety. Autorem projektu byl brněnský architekt Jaroslav Dokoupil. Ale 1. září roku 2025 odpoledne nepřicházeli k budově jen zájemci o plavání. Před sedmnáctou hodinou postávaly hloučky lidí u žulového podstavce, na němž spočívala zmíněná socha. Moc z ní ale vidět nebylo. Na tolik lidí nebyla zvyklá a tak se raději choulila do bílého koupacího pláště, vypůjčeného z lázní. Také členové slavnostního výboru se dostavili v bílých koupacích pláštích, aby se dívka nepolekala. Pod nimi měli ovšem na rozdíl od sochy normální oblečení.
Pak nastal dlouho očekávaný okamžik. Po odložení koupacího pláště se bronzová dívka ukázala v celé své kráse. Je to krása něžná a dojímavá. Myslím, že všichni přítomní nad ní vydechli úžasem.
V těchto dnech už před budovou Městských lázní panuje obvyklý ruch. Zvykla si na něj i bronzová dívka. Už se tolik nestydí. V klidu pokračuje v koupeli, poslouchá šumění okolních stromů a zurčení nedaleké říčky Bezděčky. A určitě ji těší, že se ocitla právě na tomto místě. Nové Město na Moravě má sochy opravdu v lásce.
