Víte, čím se krášlila Věstonická venuše? Odpověď najdete v Moravském zemském muzeu.
Pavilon Anthropos patří k nejhezčím budovám v kontextu Moravského zemského muzea. Posazený do vzrostlého parku nad řekou Svratkou působí až tajemně. Kdo vstoupí, ocitne se rázem v jiné dimenzi. V pravěku. V době asi před 25 tisíci léty, v mladší době kamenné, tedy paleolitu, kdy se to prý u nás hemžilo mamuty a jejich lovci byli muži silní a udatní a jejich ženy statné a vnadné.
Jejich prototypy byly objeveny v 19. století a patří k nejcennějším artefaktům. V jejich čele je jistě Věstonická venuše, dáma z pálené hlíny, nalezená týmem Karla Absolona v ohništi v roce 1925. I když má jen 11 centimetrů, takový doprovod, jaký dostala při stěhování do Anthroposu, nedostane žádný ústavní činitel. Zásahová jednotka v černém, s kuklami a samopaly, je jí k dispozici vždy, když se dáma někam přesouvá.
Její doprovod tvoří i dalších několik „venuší“, figurek či jen zlomků ženských postaviček, a dokonce i loutka mužská, šaman, nalezený v ulici Francouzská v Brně v roce 1891, z mamutoviny, která sestává ze tří dílů. Je tu také hrob tří postav v jednom hrobě, nalezených v Dolních Věstonicích. Jaké představy vedly pravěké lidi ke zpodobování lidí a jakou funkci přitom plnily ozdoby, které tito lidé vyráběli a jistě i nosili, nad tím se zamýšlí právě tato výstava.
Jistě šlo i tehdy o funkci zdobnou, stejně jako dnes, ale význam byl jistě daleko hlubší. Ve snaze podmanit si přírodu i osud, přičarovat zdraví i úspěchy v sexu, v lovu či bitvě, ovládnutí nadpřirozených sil i své komunity, mohly být ozdoby užitečné. „Významy jsou četné, především potvrzení identity, sociálního statusu, sexuální signál, příslušnost k sociální skupině, rituální prvek, milodar, obětina, amulet, léčivý či ochranný předmět, talisman, předmět směny, komunikační prostředek, nebo i počítací systém. Odkrývají nám rozsah tehdejších technologických dovedností a odkrývají způsob denního a duchovního života a uměleckých schopností.“ Vysvětluje autorka výstavy Martina Galetová.
Na výstavě najdeme artefakty z moravských lokalit Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí a Pekárna, což jsou těžiště paleolitických sbírek Ústavu Anthropos MZM a Archeologického ústavu AV ČR. Artefakty se v průběhu let výzkumu ocitly v různých institucích, jako jsou kromě Archeologického ústavu také Národní muzeum a Hrdličkovo muzeum člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a nyní se tedy spolu ocitly pod jednou střechou na jedné výstavě, aby se vzájemně doplnily.
Návštěvníkovi se tak otevírá prostor pro získání ucelené představy o životě a myšlení dávno zaniklé civilizace, která žila na našem území. Je to skvělá příležitost k rodinné procházce či výletu, kterou je možné doplnit i následným pobytem v krásném parku, kde si přijdou na své i neposedné děti. Návštěva Anthroposu zaujme celou rodinu!
Karla Hofmannová
