Mendel a invaze GMO – knížka pro zvídavé děti. Zaujme i dospělé.
Přímým vyprávěčem a průvodcem svým životem až k objevu zákonů dědičnosti je sám Johann Gregor Mendel. Neberme to však doslova.
Autorem zdařilé knížky je Luca Novelli (1947), italský spisovatel, kreslíř a televizní autor, původním povoláním zemědělský inženýr, který se trvale věnuje ekologii. Je současně mužem s toulavými botami, cestovatelem. Jak jen to jde, vyrazí do světa. „Když se vrátí, napíše další titul do edice Géniové,“ dozvídám se v českém překladu knížky Mendel a invaze GMO. Letos ji vydalo nakladatelství Šimona Ryšavého za podpory statutárního města Brna.
L. Novelli se prosadil komiksy. Po úspěšné učebnici biologie se soustředil na populárně-vědeckou tvorbu pro děti. Ve světě slaví úspěch jeho Edice Géniové, která si získala čtenáře ve více než dvaceti zemích. Určena dětem, osloví čtenáře všeho věku jasným výkladem, čtivým textem a vtipnými kresbami. Autor volí účinnou „ich formu“. Vyjadřuje se v první osobě, vlastně se nám tak do zakladatele genetiky převtělí.
Mendel, křestním jménem Johann, začíná vyprávění dětstvím na slezském venkově. Doma se naučil dost užitečného pro pozdější bádání a výzkum, má však jiné představy. Nepřeje si následovat otce v rolničení, s dokola se opakující dřinou. Chce něco víc. Je schopný, pracovitý, jenže chudý. Na studium nejsou prostředky. Pokouší se, není to však snadné, často je i nemocný. Na radu svého profesora vstoupí do kláštera na Starém Brně. Čtenářům se svěří: „Nikdy jsem nepomyslel, že se dám na církevní dráhu, natož, že se stanu knězem, ale…“ – Šlo o rozhodnutí v jeho situaci šťastné.
Opat Cyril Napp vede klášter jako výzkumné centrum. Johanna, nyní Gregora, podporuje a posiluje. „Je dobře mít přátele, kteří ve vás věří,“ sdílí Gregor se čtenáři. Zažívá však neúspěchy. Plachý, nejistý chlapec, který se zakoktává, není na vídeňskou univerzitu přijat. Později se to podaří, když však povýšení profesoři neporozumí jeho výkladu při zkoušce, končí tu definitivně. S nepochopením a nepřejícností se vícekrát musí vyrovnat. Začne učit na brněnské reálce. V klášterní zahradě experimentuje s křížením hrášků.
Po Nappově úmrtí je Mendel zvolen opatem. Předtím přednesl, sepsal a do světa rozeslal otisky své přelomové práce s výsledky pokusů. Bez odezvy, marně. Do konce života zůstává jediným na světě, kdo si je vědom jejich významu. I přesto, citlivý, málo sebejistý chlapec, ze vzdálené vesničky ve Slezsku, se v moravské metropoli stal významnou osobností a váženým občanem.
Zastával důležité pozice ve městě, v širší známosti byl uznávaným meteorologem, šlechtitelem, včelařem, členem i činitelem řady spolků a vědeckých společností. Oceněn byl dokonce císařem Františkem Josefem, řádem za zásluhy na veřejném životě a v církvi.
Knížku pěknou, naučnou, poučnou i vtipně psanou, možno jen doporučit všem zvídavým dětem, které se chtějí seznámit se zákony dědičnosti i pozoruhodnou životní cestou jejich objevitele. Stejně tak rodičům, k doplnění či obnovení vědomosti. Knížka připojuje závěrem „Mendelův slovníček“. A to GMO v názvu knihy? – Geneticky modifikované organismy. Mendel svými výzkumy předznamenal i je.
Jaroslav Štěpaník
