Byli jsme v České národní bance
Syndikát novinářů jižní Moravy pořádá pro své členy i pro jejich přátele a rodinné příslušníky stále více zajímavých akcí. Tou zatím poslední ke čtvrtku 16. dubna 2026 byla návštěva brněnské pobočky České národní banky, která sídlí v honosné budově v Rooseveltově ulici naproti Mahenovu divadlu. S potěšením zaznamenáváme, že se našich akcí zúčastňuje stále více našich členů i nečlenů, v některých případech jsme již nuceni opožděné zájemce odmítat.
Návštěva této banky znamená trojnásobný zážitek. Vlastní budova, povídání o současných penězích a vůbec bankovnictví a nakonec výstava o dějinách peněz. Podrobnější popis by svým rozsahem přesáhl možnosti tohoto textu, tedy jen stručně:
Budova České národní banky v Brně na Rooseveltově ulici 18/575 je reprezentativní neorenesanční stavba, někde se uvádí jako stavební sloh historismus – směs neorenesance a novobaroka. Budova s bohatou štukovou výzdobou byla postavená v letech 1896–1898. Původně sídlo Hypoteční a zemědělské banky moravské navrhli architekti František Suchý a Josef Prokop. Zážitkem je barevná vitráž v prvním patře budovy s výrazným znakem markrabství moravského a se secesně laděnými literami HB – Hypoteční banka. Pro mnohé je novinkou, že zakladatel genetiky J. G. Mendel byl členem správní rady této banky a od roku 1878 vrchním ředitelem.
Budovou a zmíněnou expozicí nás prováděl bývalý náměstek ředitele pobočky ČNB v Brně Martin Slezák, muž nabitý informacemi, které chrlil a přesto mu nestačily dvě plánované hodiny, zůstali jsme o další půlhodinu déle, ale nelitovali jsme. Doplňovala ho další průvodkyně Martina Nečadová. Měla zajímavý výklad mj. o bankovkách, jejich zneužívání, marném padělávání, o kontrole i o tom, kdy nám banka vymění či nevymění poškozenou bankovku. Sami jsme si vyzkoušeli pozorování bankovky pod speciálním světlem… A k tomu opět pan Slezák vysvětloval inflaci a její průběh, mezinárodní souvislosti. Bylo nás přes třicet, zhruba jen 25 procent z nás při hlasování by souhlasilo se zavedením eura. Prý je to tak zhruba v celé společnosti, tohle nebudeme tady rozvádět.

Expozice Lidé a peníze instalovaná ve druhém poschodí banky od roku 2016 je vyvrcholením návštěvy této instituce. Opět nás zasvěceně prováděl někdejší náměstek ředitele, ostatně stál u zrodu expozice. Na velkých panelech nikterak dlouhé texty, které rychle přečtete a pak se jen kocháte starými mincemi od těch nejstarších českých až po mince a bankovky z našich moderních dějin i z nedávné současnosti. K tomu zajímavý výklad. Rozhodně doporučujeme k návštěvě. Do výčtu ještě třeba zahrnout expozici děl světově uznávaného sklářského výtvarníka, sochaře a medailéra, mj. autora současné pětikoruny – Jiřího Harcuby. Jen fajnšmekři, kteří, třeba jako já – vyučený ruční sazeč přičuchnuvší též k tiskařině, jsme obdivovali veřejnosti málo známou experimentální techniku vitrografie, čili tisk ze skla. Není to tisk ani z výšky, ani z hloubky, prostě z roviny. Přitom to není ofset, ani jeho předchůdce kamenotisk…