Konference o dalším rozvoji našeho kraje
Téma k diskusi: Jihozápadní dálniční tangenta
Odbornou konferenci Jihomoravský kraj na křižovatce 2026 uspořádala v úterý 29. září v Brně jihomoravská Krajská hospodářská komora. Konference vytvořila platformu pro odborný dialog představitelů podnikatelské sféry, územní samosprávy, veřejné správy, škol, univerzit a odborných institucí o zásadních předpokladech dalšího rozvoje jižní Moravy.
Jednání se soustředilo na konkrétní rozvojové projekty i strategické priority a realizovatelná opatření k formulaci společných řešení. Snažilo se podpořit dlouhodobou prosperitu, odolnost a konkurenceschopnost Jihomoravského kraje zásadní reformou podnikatelského prostředí.
Tato fakta obsahuje také Projekt strategie Brno, vypracovaný skupinou WIV group z iniciativy a.s. Caleta. Její předseda představenstva, bývalý náměstek brněnského primátora Radomír Jonáš, informoval také o nevyřešené tranzitní dopravě jako o jednom z největších problémů města. Současná přestavba velké křižovatky dálnic D1 a D2 pod Brnem ukazuje její velké dopravní přetížení. Tomuto stavu by podle Jonáše zásadně odlehčila Jihozápadní dálniční tangenta, na jejíž studii se desítky let práší v archivech. Vést má přibližně mezi Bosonohami na D1 a Modřicemi na I/52 a D2, aby odklonila z kolabující dálniční křižovatky dopravu směřující od Prahy na Vídeň a Bratislavu či opačným směrem. Pouhé zkapacitnění úseku dálnic na jihu Brna bez vybudování Jihozápadní tangenty situaci nevyřeší, zdůraznil Jonáš.
Odklonu tranzitní dopravy z centra Brna by výrazně přispěla tzv. Stará Hitlerova dálnice, jejíž úsek využívají řidiči k cestě severo-jižním směrem na západním okraji Brna. V době Protektorátu Čechy a Morava se rozestavěly úseky dálnice Vídeň-Brno-Kladsko-Vratislav. Její dnešní realizace poblíž přeplněné dopravní tepny I/43 mezi Brnem a Svitavskem by odklonila severo-jižní tranzit z centra jihomoravské metropole. Od Bosonoh k Modřicím má dopravní proud pokračoval dál na jih do Rakouska nebo na Slovensko Jihozápadní dálniční tangentou. Jonáš na konferenci připomněl, že na území Brna by tím nemuselo přijíždět kolem 70 procent aut, jejichž posádky v Brně nic nepotřebují, chtějí jen projet.
„Zodpovědní úředníci studii Jihozápadní tangenty z roku z 2006 dali raději do šuplíku či archivu. Když jsem se ptal proč, dostal jsem odpověď, že s tím by bylo moc práce. Už neuvedli, že na přípravnou a organizační práci by měli k dispozici pět desítek lidí,“ posteskl si Jonáš. Upozornil též na plánovanou výstavbu nového brněnského vlakového nádraží. Podle něj nemůže stavba začít, pokud se nevyřeší protipovodňová opatření, která jsou naplánována až na dobu po zahájení stavby. Navíc některá protipovodňová opatření v Brně jsou stavěna jen vůči stoleté vodě, ale je potřeba mít zábranu proti pětisetleté povodni, upřesnil Radomír Jonáš.
