Říkali mu Tunál: Z podnětu Ladislava Vencálka

Před pětašedesáti lety zemřel Karel Divíšek ml. (1902–1956), zvaný Tunál. Jeho otec Karel Divíšek st. patřil k průkopníkům brněnského sportu, on sám pokračoval v jeho stopách – byl všestranný sportovec: běžec, lyžař, boxer, plavec a otužilec, automobilový závodník a majitel autoškoly, sportovní pilot. Jako potápěč (vůbec první v ČSR) a speleolog pomáhal dr. Karlu Absolonovi objevovat a zkoumat tok řeky Punkvy a jeskyně v Moravském krasu, jehož byl po znárodnění své autoškoly roku 1948 provozním správcem. Proslavily se i jeho dcery – výtvarnice Tamara, autorka keramických objektů a mozaik, a herečka Nina, manželka Jana Kačera.

Nás v tuto chvíli zajímá jeho přezdívka Tunál, psaná někde i s krátkým -a-. Mimochodem, rodina Divíškových se v přezdívkách vyžívala: otci přezdívali Busrle či Šárl Bysy, Karlovy sestry byly Puňa (Marie) a Babula (Milada). O Karlovi se říkalo, že je brněnský Piccard (Jacques Piccard byl podmořský průzkumník), on sám se žertem charakterizoval jako „první československý podvodník“. Jak vznikla přezdívka Tunál, dnes těžko říct. V hantecu ovšem existuje výraz tuna s významem bohatý člověk, pracháč či po brněnsku prachál. Že by odtud ona přezdívka pramenila?

Dá se z Divíškovy přezdívky na první pohled rozpoznat brněnský původ? Jinými slovy: je koncovka -ál/-al typická pro brněnskou mluvu? Velký slovník hantecu od kolektivu autorů (FT Records, Brno 2000) dává kladnou odpověď. Tedy ne že by spisovná čeština slova na -ál/-al neobsahovala – naopak, má jich poměrně dost. Mluvnice současné češtiny 1 (Karolinum, Praha 2010) v kapitole Odvozování příponou (sufixem) uvádí u těchto přípon čtyři příklady: cípal, nosál, vřešťál (ze zvířecí říše lze přidat i známější pardál) a kvartál, což naznačuje, že jde většinou o jména cizího původu: generál, admirál, maršál, radikál, klerikál, futrál, penál, pedál, kanál atp. Poslední čtyři příklady přejal i hantec, ovšem ve zcela jiném významu: futrál a penál znamenají rakev (futrál označuje i ústa či prezervativ), pedál je noha (staré pedál je stařec), kanál je sprosťák.

Slovník hantecu uvádí množství dalších typicky brněnských slov: benál – benzin; bimzál či giňál – chléb; frogál – žába; kingál – král, vítěz, jednička; krpál – menší člověk, trpaslík, méněcenný; uchál či pubál či šropál či jungšál – dítě, puberťák; randál – hluk; regál – postel; rybál – rybník; rypál či sandál – ústa, obličej; snobál – snob, pražská šlechta. K tomu se pojí místní názvy: Semál – Semilasso; někdejší Spuťál – Sputnik; tuzál – Tuzex; Tygál – Tišnov.

Tím se koncovka -ál dostala na roveň dalších typicky brněnských koncovek -ec, -oň. -oš. Příklady? Oltec – Staré Brno; Šrajbec – Pisárky; výstec – výstaviště; Rivec – Riviéra; Rotec – Červený kopec; Gelbec – Žlutý kopec; Blajkec – Modřice; šaškec – blázinec; sekec – second hand – a samozřejmě spousta dalších výrazů jako lochec – legrace, zábava; potróblenec, pošahanec, vypatlanec, vylízanec atd.; blboň či řepoň – blbec; mentoš – mentálně zaostalý; kindoš – dítě; kiloš – bůh (velké kiloš – Hospodin, malé kiloš – Kristus); origoš matroš – pravý materiál atd.

Vzpomínám, že jako kluci jsme v padesátých letech minulého století buď přebírali, či spontánně tvořili slova na -ál: škrambál, škrpál, sršňál, sympaťál, hlavně pak jména obyvatelská: Brňál, Komíňál, Žabiňál, Jobál (Jobsko = Jundrov). Mnohé z těch typicky brněnských výrazů už upadly v zapomenutí. Pro jistotu jsem prošel i knihu Patrika Ouředníka Slova v zapomenutí daná (Volvox Globator, Praha 2021), ale tam jsem kupodivu našel jediné slovo na -ál: cizorál, charakterizované jako „nožejček na péra“.

Takže co ještě zbývá? Nejspíš asi popřát všem dalším, kteří se budou zabývat zapeklitostmi brněnského jazyka: savana hokna, čili čest (vaší) práci.

MICHAL ŽÁK

Autor článku:

Štítky

2023anketaarcheoskanzenarchitekturaarmádaarmáda ČRastronomiebaletbásněbásníkbibleBoskoviceBrnoČeská filharmonieČeská televizeČeské BudějoviceČeský rozhlas BrnocestováníChorvatičinohracizinciČTKCzech Press PhotodětidivadloDivadlo BarkaDivadlo Bolka PolívkyDivadlo Husa na provázkuDivadlo na OrlíDivadlo PolárkaDivadlo RadostdopravaekonomikaelektroexkurzefestivalFilharmonieFilharmonie BrnofilmfinancefolklórfotografiefotožurnalismusGlosaGrand PrixGrand Prix BrnohantechasičiHasičský záchranný sborhistorieHodonínhokejHorácká galeriehrad Veveříhrady a zámkyhudbahudba JanáčekJAMUJanáčekJanáčkova akademie múzických uměníjazzjubilantjubilantkakabaretKarel OurodaKlub LeitnerovaknihakočkykomedieKomorní opera HF JAMUkoncertkonferencekritikakvětinyléčbalidové uměníliteraturalodní dopravaLuhačoviceMagistrát města BrnaMasarykova univerzitamaso uzeninyMendelova univerzitaměstská částMěstské divadlo BrnoMládežmódamoderní technologieMoravská galerieMoravské zemské muzeummotosportMuzeum města BrnamuzikálNárodní divadlo BrnoNejvyšší soudnekrolognová výstavbaNové Město na MoravěnovinářobranaobuvochotnícioperaosobnostpamátkapamátkyPamětnícipietní aktpodcastpodnikánípoetická kavárnapoeziepolitikapotravinářstvípozvánkaPrahapřednáškapřehradaRadio ProglasRakouskorecenzeřemeslaRovnostrozhovorsamosprávasborový zpěvseniořishowškolstvíslavnostní aktsociální politikasociální problematikasociální tematikasoutěžsoutěžeŠpilberkSportstavebnictvístrojírenstvíSyndikátSyndikát na výletěSyndikát novinářů jižní Moravytechnická památkaTechnické muzeumtelevizeTip na výlettrampingučňovské školstvíUkrajinaumělecké školstvíÚstavní soudVánoceVědaveletrhyVeletrhy BrnoVelikonoceVěstonická venuševila Löw-Beervínovodní hospodářstvíVýletvýročíVysoké učení technickévýstavavýtvarné uměnívzdělávánívzpomínkazdravízdravotnictvízemědělstvíživotní prostředíZoo Brnožurnalistika