Noví hostitelé, noví kamarádi…
Home Care, Home Share, homesharing – domácí péče, domácí sdílení… samá angličtina, ale i po česku by to mělo znamenat totéž: pomoc, či výpomoc, sdílení… smutku i radosti…
Dle anglické Wikipedie homesharing ve staré dobré Anglii znamenalo výměnu bydlení za pomoc v domácnosti. Hospodář, obvykle starší osoba s volným pokojem, nabízí bezplatné nebo nízkonákladové ubytování jiné osobě výměnou za dohodnutou úroveň podpory. Dnes se termín homesharing užívá spíše pro výpomoc rodinám s postiženým dítětem.
„Je to komunitní odlehčovací služba,“ říká Mgr. Radana Melková, koordinátorka homesharingu pro Jihomoravský kraj, která se svými spolupracovníky právě v těchto dnech rozbíhá v Brně a Jihomoravském kraji kampaň pro získání rodin či jednotlivců, kteří by o svém volnu, anebo i v rámci svého každodenního života na nějaký kratší čas, vzali k sobě postižené dítě. „Rodiče nepřetržitě pečující o děti s mentálním a kombinovaným postižením jsou mnohdy velmi vyčerpaní, ocitají se v sociální izolaci. Starost o potomka s vážným postižením je velmi obtížné skloubit nejen se zaměstnáním, ale také s péčí o další členy rodiny. Odpočinek, výchova sourozenců či návštěva lékaře zůstávají stranou… Kapacity odlehčovacích služeb pro tyto rodiny jsou v českých zemích dlouhodobě nedostatečné či zcela nedostupné,“ říká Radana Melkusová.
A tak v těchto dnech jezdí Brnem tramvaj, která v reklamních okénkách informuje o tom, co to Homesharing je a vyzývá dobré duše k následování.
Zahájení kampaně proběhlo 11. ledna, informační tramvaj vpustili na trať pracovníci Slezské diakonie Romana Bélová, Markéta Heroutoná a Radana Melková, doprovázeni 1. náměstkem primátorky Petrem Hladíkem (všichni jsou na naší fotografii zleva do prava).
Dámy ve svých proslovech zdůraznily, že Homesharing je přínosem nejen pro rodiny s postiženými dětmi, ale i pro nové pečující. Hostitel z řad laické veřejnosti si bere dítě do péče – společně jdou například na procházku, hrají si nebo připravují jídlo. Dítě se pak vrací zpět do své rodiny, získává nové sociální kontakty a dovednosti, zatímco jeho rodina si může odpočinout. Hostitelům přináší Homesharing nová poznání, radost ze svého počínání, pocit smysluplných chvil.
Náměstek Petr Hladík poděkoval organizátorkám, že rozšiřují obzor domácí péče ve městě a popřál hodně úspěchů v získávání nových spolupracovníků a zdůraznil i přínos takovéto činnosti pro nové, chvilkové rodiče…
Koordinátorky Radany Melkové jsem se ještě zeptal, kolik hostitelských rodin nyní již mají v českých zemích k dispozici a kde:
„Spolupráce hostitelů s klientskými rodinami úspěšně funguje už druhým rokem ve dvou organizacích, u pražských Děti úplňku a v Pardubicích v Rodinném integračním centru, které jsou určeny dětem s autismem. Od nich jsme převzali metodiku. V Brně jsme zahájili nábor hostitelů – několik se jich již přihlásilo a nyní nás čekají osobní schůzky se zájemci a úvodní školení hostitelů. Hledáme přibližně dvacet dalších zájemců o hostitelství. V současné chvíli máme přihlášených asi dvacet rodin pečujících o dítě s postižením, které by se rády setkaly s novými pečovateli… Ale zájem mají i rodiny z celého Jihomoravského kraje.“
Vzít si na několik hodin dítě s postižením do opatrování, to ovšem není jen tak. V čem spočívá školení…?
Nejprve probíhají samostatně, odděleně schůzky pracovníků Homesharingu s rodinami s postiženým dítětem, a schůzky pracovníků Homesharingu se zájemci o hostitelství, kde jsou zjišťovány jejich možnosti, potřeby a jejich očekávání. Hostitelé pak absolvují školení a po jeho absolvování jsou tzv. „spárováni“ hostitelé s rodinami a dětmi podle vzájemných potřeb
a možností. Až poté se setkávají hostitelé s rodinami tak, jak k sobě byli vybráni odbornými pracovníky homesharingového týmu, a začíná samotná spolupráce. Během prvních setkání jsou na schůzkách rodin s hostiteli přítomni pracovníci homesharingového týmu a poskytují všem zúčastněným odbornou podporu.
A my podpořme Homsharing… zrodí se nová přátelství, noví kamarádi…
Ladislav Vencálek
