Odešel MUDr. Květoslav Šipr
V pondělí 13. března jsme se rozloučili s prof. MUDr. Květoslavem Šiprem. Zemřel ve věku 87 let. Širší veřejnost ho může znát jako obětavého přednášejícího brněnské Akademie třetího věku, kde vedl kurzy Spirituální dimenze člověka.
Květoslav Šipr absolvoval gymnázium v Brně-Husovicích a pak lékařskou fakultu. Po promoci v roce 1958 krátce působil na interním oddělení nemocnice v Dačicích. Koncem téhož roku 1958 byl zatčen a odsouzen k deseti měsícům odnětí svobody za „podvracení republiky“ – pro činnost mezi brněnskou mládeží. Po odpykání trestu pracoval téměř tři desetiletí v Dřevohosticích na Přerovsku jako venkovský obvodní lékař. V roce 1988 přešel na II. interní kliniku Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a v témže roce založil Ústav rodinného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V roce 1993 se habilitoval a v roce 1998 byl jmenován profesorem. V roce 2003 dokončil studium teologie na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 2005 dosáhl titulu ThLic.
Květoslav Šipr patřil na husovickém gymnáziu ještě k ročníkům, které náboženství učil páter Dominik Pecka, znamenitý pedagog, spisovatel a filosof. V roce 1954 byl obviněn, že svým působením narušuje mládež. „Tehdy ze Slávka na Bezpečnosti páčili přiznání, že Dominik Pecka se v hodinách náboženství vyjadřuje proti socialistickému zřízení. Slávek byl vyslýchán ve stoje tak dlouho, až padl vysílením na zem. Ale svého profesora nezradil a falešné svědectví neposkytl. Vím to od Dominika Pecky…“, konstatuje Prof. MUDr. Jiří Vácha, DrSc., (*1938) dřívější přednosta Ústavu patologické fyziologie Masarykovy univerzity v Brně, emeritus univerzity a filosof, a dodává: „MUDr. Květoslav Šipr byl prominentní postavou brněnského laického katolicismu, za komunistů v podzemí, po roce 1989 i v nadzemí…“.
Dodejme, že svědectví Květoslava Šipra Dominku Peckovi nepomohlo. V květnu 1954, po té co v husovickém kostele odsloužil mši za tehdejší svůj poslední maturitní ročník, byl zatčen a strávil ve vězení rok. (V květnu 1955 se vrátil do Brna, kde působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera. V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci, kde zemřel 15. července 2008 ve věku 86 let).
Působení Květoslava Šipra se neomezilo jen na brněnské prostředí. Krom výuky na lékařské fakultě Masarykovy univerzity působil i na Cyrilometodějské teologické fakultě a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; byl také hostujícím profesorem na téměř desítce zahraničních vysokých škol. Po deset let byl reprezentantem České republiky v Evropské akademii učitelů praktického lékařství. Publikoval přes 130 původních vědeckých prací a přednesl na 150 sdělení na vědeckých zasedáních, převážně konferencích s mezinárodní účastí, byl i tajemníkem rady pro bioetiku České biskupské konference, členem Papežské akademie pro život (do funkce ho v roce 2007 jmenoval papež Benedikt VI.) a čestným členem České geriatrické a gerontologické společnosti, zástupcem České republiky v radě European Academy of General Practice Teachers, šéfredaktorem časopisu Scripta bioethica a člen redakční rady časopisu European Journal of General Practice…
Pro širší veřejnost vydal knížky Přirozené plánování rodičovství (vyšlo 1972, 1975 a 1985), Hovory o lásce (1981 a 1991) a Jak zdravě stárnout (1997). Z jeho přednášek v Akademii třetího věku se největšímu zájmu těšily ty o komunikaci lékaře s nemocným a morální a právní aspekty počátku lidského života…
Ladislav Vencálek
