Proč mám Brno rád? 1. část Jak říkal kdysi Miroslav Donutil, pořád se něco děje
V sobotu 18. června 2022 jsem se vracel z procházky, a přišel jsem právě včas. Kousek od mého bydliště, v areálu U kulecu, měli hodovou přestávku; stárci a stárky, a nesmím zapomenout ani na muzikanty, paní kněžnu a pana knížete. Stárky také roznášely hodové koláče, tak jsem je ochutnal. Zvláštností novolískoveckých hodů je bryčka, na které vozí po zdejší lokalitě paní kněžnu a pana knížete. Ta chvíle mne zavanula opět do mého mládí, do mojí vesnice, kdy jsem byl v jednom roce hlavním stárkem, na Antonínských hodech. Tady v Novém Lískovci byl větší počet stárků než býval u nás, a když odcházeli do prostor pálenice, stárky a stárci zpívali, do toho hrála krojovaná hudba, bylo mě trochu líto, že ten můj život tak rychle utekl. Ale tak to má být,
Vždyť už jsem vlastně třetí nejstarší generace, a tak jako jsme měli možnost si užít hodů, v té době, tak to přeji, i těm z té nejmladší generace.
Brno mám moc rád, pořád se tu něco děje.
(ph)
