NE/NORMÁLNÍ je trochu jiný, ale kvalitní muzikál: Tématem dalšího titulu uváděného v MDB je vážná duševní nemoc
Název NE/NORMÁLNÍ evokuje něco nenormálního. Muzikál s tímto názvem (výhradně s velkými písmeny) uváděný od 12. února v Městském divadle Brno (MDB) je dalším z vydařených titulů. Není to však muzikál se sboristy a baletem, je to příběh komorní, proto se odehrává na Činoherní scéně. Název se dotýká především hlavní postavy, matky Diany, která trpí bipolární poruchou.
Dnes již autoři muzikálových libret a textů písní mají odvahu sahat k jakémukoli tématu. V tomto případě skladatel Tom Kitt a libretista i textař Brian Yorkey napsali příběh rodiny, manželského páru a jejich dcery na prahu dospělosti. Má samozřejmě přítele, hlavním hybatelem děje ovšem je nemocná matka. Vše začne normálně, idylicky, Diana zve manžela Dana k milostnému aktu, rychlovce. Mezitím přichází dcera Natalie, brzy poznáváme jejího přítele Henryho. Až najednou Diana provede něco nenormálního… A začíná se odvíjet málo optimistický, přesto zajímavý a trochu také poučný příběh.
Pokud jste snad někteří dočetli až sem a představení neviděli, rozhodnete se možná tento muzikál vynechat. Byla by to však chyba. Je to muzikál s velkou přemírou dobré, převážně rockové hudby; mluvených dialogů je méně, o to více sdělují a urychlují spád. Přichází ještě jedna postava – 18letý mladík Gabe. Vede dialog s matkou, která se na něj často obrací. A divák si po chvíli uvědomí, že je to postava žijící jen v mysli nemocné mámy. Zemřel jako velmi malé dítě… Prostupuje celým dějem, je nesmírně vitální, ale jen pro matku Dianu.
Naprosto věrohodně podává tuto složitou postavu Ivana Vaňková. Rychle musí střídat oba základní stavy své nemoci – depresivní a manický. Své rozpoložení nejen hraje, ale i vyzpívává. Buď je unavená, bez energie, s pocity zmaru, nebo má naopak povznesenou náladu, je energická, ale taky vyvolává konflikty. Jejího chápajícího manžela hraje Lukáš Janota, každým coulem sympaťák nesoucí s manželkou tíhu nemoci. Dušan Vitázek si zjevně užívá psychiatra, dokonce ve dvou postavách, doktora Maddena a Fineho. Nesnaží se jejich profesi zlehčovat, oba pány předvádí s lehkou humornou nadsázkou. Po své linii mladé dívky jede Natalie v podání velmi šikovné – pěvecky i herecky – Elišky Skálové. Jonáš Florián v postavě jejího chlapce Henryho dobře zvládá Natalinin zvláštní poměr k němu. Role Gabeho ze záhrobí sedne i Marcu Salvadorimu. Autoři ani režisér Petr Gazdík nenechávají jednotlivé protagonisty vydechnout, scéna, i bez masových sborových a baletních scén je plná neustálého pohybu. Režisér k tomu dobře využívá nápaditou konstrukci scénografa Emila Konečného. Náročnější práci měla též autorka kostýmů Eliška Ondráčková Lupačová. Protože nemocná Diana se ocitala střídavě doma, u psychiatra, v noční košili v nemocnici… Oblečení tedy střídá víc.
Orchestr – klávesy, kytara, kontrabas, baskytara, bicí, housle, violoncello – je skrytý v horní části scény, vidíme až při děkovačce. Častý potlesk na otevřené scéně patří i hudebníkům. Eva Mikešková, která s Antonem Markem hudebně nastudovala, říká, že i složité téma vyznívá v hudbě optimisticky. Ostatně právě nelehké a neobvyklé téma přispělo v roce 2010 k udělení Pulitzerovy ceny tomuto muzikálu (v originále Next to Normal). Premiéra byla na Broadwayi v květnu 2019 a z jedenácti nominací získal titul tři ceny Tony. Uvidíme, co bude u nás. Ivana Vaňková rozhodně dosahuje kvalit Ceny Thálie.
Městské divadlo uvádí tento titul jako druhý v zemi, česká premiéra byla v listopadu 2019 v pražském Divadle Na Prádle. Rovněž v překladu Zuzany Čtveráčkové, ale po pěti reprízách přišla omezení v důsledku pandemie. Pražská inscenace byla v širší nominaci na Thálii. Připomeňme ještě, že oba zmíněné autory – Toma Kitta a Briana Yorkeyho – v Městském divadle Brno známe. V roce 2017 zaujala jejich muzikálová komedie Děsnej pátek a o dva roky později byl spoluautorem Stingova muzikálu Poslední loď také Brian Yorkey.
(tr)
