370. výročí založení Paláce šlechtičen v Brně

Tři sta sedmdesáté výročí svého založení si připomíná výstavou Palác šlechtičen v Kobližné ulici, nyní tam sídlí Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně.
Jde o instituci, kterou v roce 1654 vytvořila v centru Brna Johanna Františka Priska hraběnka Magnisová k výchově a zaopatření nemajetných a osiřelých dívek z aristokratických, případně z významných měšťanských rodin. A to formou založení Ústavu Panny Marie Školské pro vzdělávání žen, které před přijetím do ústavu musely prokázat rodokmenem svůj aristokratický původ.
Ústav spravovala Nadace hraběnky Magnisové, která pro něj odkázala v závěti určený dům na rohu Kobližné ulice a náměstí Svobody. K jeho financování sloužil statek Medlánky, dvě zahrady a hraběnčiny šperky. Po 40 letech k tomu přibylo panství v Novém Městě na Moravě. Patronát nad ústavem zastávaly tradičně manželky císaře nebo císařovna sama. Po vzniku ČSR se patronátu ujaly manželky prezidentů republiky.
Na konci 2. světové války palác poničilo letecké bombardování. Ústav zanikl v roce 1953 a majetek připadl státu včetně budovy Paláce šlechtičen. V roce 1957 jej získalo Moravské zemské muzeum pro sídlo Etnografického ústavu.
„Výstava, která potrvá v Paláci šlechtičen do 17. 11. 2024, připomíná instituci zaměřenou na vzdělávání žen. V autentickém prostředí kaple Paláce šlechtičen je představena osobnost zakladatelky a dochovanými originálními prvky je doložen životní způsob lidí žijících v ústavu,“ přiblížila spoluautorka výstavy Hana Dvořáková. Dodala, že Palácem šlechtičen prošly dějiny monarchie. Ty malé, každodenní, na jejichž pozadí se tvořila ona „velká historie.“
Instalaci doplnily zápůjčky z Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, Regionálního muzea v Mikulově, Moravského zemského archivu a Moravské galerie v Brně. Takto zpracované téma je veřejnosti představeno vůbec poprvé.

Autor článku:
Fotografie:
Archív Moravského zemského muzea