Amerikou 20. let s Velkým Gatsbym
Na Činoherní scéně Městského divadla Brno
Ocitáme se v Americe 20. let, v době nastupujícího „amerického snu“, kdy bylo možno přijít, i nelegální cestou, k bohatství. Sledujeme příběh muže Jay Gatsbyho, trochu tajemného, romantického, zamilovaného. Mnozí znají film stejného názvu jako divadelní inscenace, tedy Velký Gatsby. Starší je z roku 1974 s Robertem Redfordem v titulní roli a s Miou Farrowovou jako jeho partnerkou Daisy Buchananovou. Více v paměti máme Leonarda DiCapria a Carey Mulligan ve filmu z roku 2013 v režii Baz Luhrmanna.
Není vůbec špatné zavzpomínat na film, který dost často ve světě muzikálu bývá mezi původním textem, v tomto případě románem (opět stejného názvu) a divadelní inscenací. Tato vzpomínková kultura dosahuje vysokých kvalit právě v Městském divadle Brno. Vždy lituju návštěvníky, kteří sice do divadla přijdou, tleskají, o zážitek se dělí s kamarády a příbuznými, ale již nezakoupí divadelní brožuru. Netvrdím, že je to nutné u každé inscenace, ale v případě Velkého Gatsbyho, pokud máte zájem, chuť, elán a energii, můžete nad stránkami nevelké tiskoviny prožít celé představení znovu a více do hloubky, protože se dozvíte mnoho zajímavých souvislostí. Samozřejmě i nicotných, nicméně půvabných maličkostí, například koho si vzala autorova sestra, ale jedním dechem přečtete například stať Tomáše Kačera, odborníka na anglickou a americkou literaturu z Masarykovy univerzity o autorovi románu Francisi Scottovi Fitzgeraldovi. O něm, o jeho nelehké a dlouhé cestě k úspěchu a o jeho době píší dále pánové Tomáš Pospíšil, Jiří Kotouček a František Skoták. K tomu řada dobových fotografií a také texty o zmíněných filmech. Redakce ještě přidala Fitzgeraldovu povídku Zimní sny.
Představení Velký Gatsby na Činoherní scéně potěší ještě dříve, než se herci rozmluví. Eliška Lupačová Ondráčková vytvořila nádherné kostýmy ve stylu zmíněné Ameriky oněch let. Jsme ve vyšší společnosti, dámy tedy nemají zdaleka jen jedny šaty. Sluší také Kristýně Daňhelové v roli Daisy Buchananové. Je sice partnerkou Gatsbyho, ale manželkou někoho jiného, Toma Buchanana, jehož si vzala (bohatého a společensky sobě rovného), když se Gatsby nevracel z války. Z této jednoduché zápletky, totiž jejich setkání po pěti letech, se rozvíjí zdánlivě banální příběh vrcholící nečekaným tragickým zvratem odhalujícím charaktery. Autor dramatizace Simon Levy zachoval, i když méně výrazně než v románu, postavu Nicka Carrawaye, Daisyna bratrance, pozorovatele (i hybatele) děje, glosátora. V roce 1922 přijíždí ze Středozápadu do New Yorku, aby se věnoval obchodu s cennými papíry. Ztělesňuje ho sympatický Jan Brožek. V honosném domě Gatsbyho se pořádají večírky, kterých se zúčastňuje pestrá společnost.
Titulní roli vytváří Lukáš Janota. Je sebevědomým, ale nijak domýšlivým bohatým mužem. Rád se pěkně obléká, jezdí autem, chce však, aby se Daisy vrátila k němu. Oba představitele (Janotu a Daňhelovou) zná divák městského divadla více z Hudební scény a připusťme, že jim oběma je muzikál bližší. Nicméně jejich výkon je v činohře minimálně standardní. Hudebně vzdělaný Lukáš Janota ještě napsal k inscenaci příjemnou hudbu, slyšíme i citace z George Gershwina. Postava manžela Toma Buchanana dobře sedne Dušanu Vitázkovi. Je rozhodným tvrdým chlapem, protějškem měkčího Gatsbyho, takže mnohý divák, spíše divačka, možná ani nelituje vyústění děje. Sympatickou, i když nesourodou dvojici vytvářejí Zuzana Holbeinová a Ondřej Studénka jako manžele Myrtle a George Wilsonovy, přičemž zvláště on, automechanik, představuje postavu z nižší třídy. V dalších rolích se neztrácí Milan Němec jako vychytralý vyděrač a také Jakub Uličník. Do společnosti patří ještě dámy Johana Gazdíková a Eva Jedličková i noblesní Patrik Bořecký. Mezi šesti postavami představujícími newyorskou společnost vyniká Ivana Vaňková, která při večírku zpívá. Režisér a překladatel Petr Gazdík pracoval s herci na scéně Petra Hlouška. Režie náročná, pro diváka podívaná. Postavy se hodně pohybují na kovové konstrukci představující velký dům, to vše na otáčivé scéně. Tady je podepsán ještě choreograf Michal Matěj. Bohatství domu reprezentuje široká sedací souprava s polštáři. Kostýmy skutečně tuto inscenaci výrazně povyšují. Úžasně všem sednou, vystihují zmíněnou dobu a je jich opravdu mnoho.
