Brněnský hmyz…
Bizarní hmyz, tak se jmenuje právě probíhající výstava v přízemí Moravského zemského muzea (MZM) na Zelném rynku v Brně. Muzeum bylo založeno císařským dekretem v roce 1817 a dle dochované dokumentace jedním z prvních hmyzích souborů byla sbírka motýlů brněnského entomologa Franze Josefa Kupida (1786 – 1869). Je v muzeu dodnes uložena.
Muzejní fondy MZM obsahují neuvěřitelných dva a půl milionu položek. Tvůrci výstavy Mgr. Jana Nerudová, Ph.D., PhDr. Miroslav Ambroz a Mgr. Jiří Procházka, Ph.D., měli z čeho vybírat. Jiřího Procházky se ptám, kde muzeum všechny ty brouky schovává…: „Depozitáře entomologického a botanického oddělení muzea jsou v Brně-Slatině, nový depozitář se staví v Rebešovicích,“ říká, a já se ptám, zda se nějak liší dnešní doplňování depozitářů, resp. sbírání hmyzu – brouků nebo motýlů – od představ z minulých let, ne-li století, kdy entomolog byl pověstnou figurkou roztržitého pana profesora se síťkou a tornou, v níž ukrýval nachytané a omráčené exponáty: „Pokud potřebujeme doplnit sbírky, či nás zajímá některý konkrétní hmyzí druh, vyrazíme za ním se síťkou a lahvičkami podobně jako naši předchůdci. Ale vybavení se proměnilo. Lákáme hmyz pomocí speciálních lamp, feromonů a pastí, které chytají hmyz klidně celou sezónu. Údaje pak slouží nejen pro obecné poznání rozmanitosti hmyzu, ale i pro praktickou ochranu přírody, v poslední době jde zejména o sledování nepůvodních druhů na domácí faunu nebo šíření různých rostlinných chorob, které hmyz přenáší. Ale entomologická dobrodružství stále zůstávají, zejména v exotických končinách pravidelně narážíme na druhy dosud neznámé…“

Takže i Moravské zemské muzeum vyráží za poznáním do exotických krajin…?
„Pravidelně pořádáme studijní cesty mimo Evropu. Navštívili jsme Madagaskar, Peru, Bolívii či Fidži. V posledních letech se náš zájem zaměřil na Kamerun, kde se díky výborné spolupráci s místními kolegy zabýváme studiem hmyzu na svazích Kamerunské hory (Mount Cameroon)… Řadu těchto nálezů si návštěvníci mohou prohlédnout na nynější výstavě, a dokonce živých…“
To je pravda, říkám a fotografuju obří kobylu, kterou Jiří Procházka vyjímá z akvária.
„Kobylka je z Nové Guiney a jmenuje se Siliquofera grandis, český název bohužel nemá,“ říká Jiří Procházka.
Dodejme, že Siliquofera grandis není jediný živý exponát na výstavě, ve svém přírodním prostředí tu žijí třeba madagaskarští švábi syčiví, nebo strašilky, které vypadají jako větvička nebo list. Po celém světě jsou prý nejčastějším hmyzem v domácích chovech, jedny z nejoblíbenějších mají být strašilky australské… Ale na výstavě najdeme samozřejmě i přehlídku tuzemského hmyzu a motýlů, od nenápadných a nepatrných až po impozantní roháče nebo motýly, nejen barevné otakárky nebo mizející bělásky, ale i ty, co přešli do pověstí a lidové symboliky, třeba hovnivály – pardon, řekněme ušlechtileji skarabey, kteří válejí kuličku trusu. Tu pak zahrabou do země, slouží jako krmení pro potomstvo. Staré Egypťany velmi udivovalo, když pak z hlíny náhle vylezl dospělý brouk, mysleli si, že vznikl z neživé země… navíc jim ta valená kulička připomínala Slunce … a tak se skarabeus stal posvátným a uctívaným… a u nás se do pověstí a mýtů dostal třeba lišaj smrtihlav s kresbou lebky na hrudi, a což teprve brouci a ostatní tvorové z nesmrtelných knížek Ondřeje Sekory, dodnes vzpomínám jak si Brouk Pytlík založil školu kreslení a maloval brouky na požádání a jak jedné můře přinesl kůru ze stromu a ona byla šťastna, jak ji vystihl… A my můžeme obdivovat jak Ondřej Sekora vystihl a popsal svět brouků a motýlů a současně litovat, že Ferda Mravenec v závěru svého života bojoval proti americkým štváčům, kteří nám sem, přes hranice, házejí mandelinku bramborovou…

Na výstavě jsou k vidění též fotografie velkých hmyzích zvětšenin, podivuhodně ostrých, což se dělá tak, že pořídíte spoustu snímků s mírně odlišným zaostřením a pak je v počítači sesumírujete. Říká se tomu focus stacking: „na výstavě jich je přes dvě stě, přibližně od sedmdesáti autorů a mnoho z nich je výsledkem zdlouhavé studiové práce,“ říká Jiří Procházka… A taky si můžete sestavit svého brouka, žáci Střední školy umění a designu v Brně (dříve ŠUŘ) připravili velkou obrazovku a počítačový program se spoustou hmyzích orgánů a výtvarných prvků, které můžete vy – nebo vaše ratolesti – na té obrazovce libovolně kombinovat a tak se hravou formou naučit, jakým způsobem je hmyzí tělo utvářeno…
V současné době pracovnici muzea připravují komentované prohlídky pro školy, návštěvníci z řad veřejnosti budou mít příležitost zažít komentovanou prohlídku např. v sobotu 18. 4. Chystá se rovněž prohlídka výstavy pro nevidomé z Tyflocentra Brno. K výstavě navíc v srpnu vyjde stejnojmenná kniha v nakladatelství Edika.

Výstava Bizarní svět hmyzu v Moravském zemském muzeu v Brně potrvá do 27. 9. 2026.
Xxx
Dodejme, že Moravské zemské muzeum myslí i na sluchově postižené. V nedávných dnech se připojilo k místům v České republice, kde je návštěvníkům k dispozici tzv. Tichá linka, zřízená v Dietrichsteinském paláci a v pavilonu Anthropos. Je dostupná nonstop a zdarma. Slouží k informacím o muzeu i k vyřízení zcela osobních informací. Na webových stránkách Moravského zemského muzea je také zřízeno tlačítko Tiché linky, díky kterému se mohou osoby se sluchovým postižením s muzeem spojit bez bariér i z domova. A ještě jedna novinka, pavilon Anthropos MZM se stal prvním muzejním objektem v Brně, ve kterém jsou všechny stálé expozice a dlouhodobá výstava Když Brnem táhli mamuti i Galerie Zdeňka Buriana zpřístupněny sluchově postiženým a neslyšícím prostřednictvím video-průvodce. Pavilon Anthropos MZM se tak zařadil do mezinárodní sítě www.mapaproneslysici.cz.