Brno vzpomínalo na tříapůlměsíční obranu města za třicetileté války
Památku úspěšného velitele obrany města Brna proti mnohonásobné přesile švédských vojsk za třicetileté války – maršála Ludvíka Raduita hraběte de Souches (1608 – 1683) uctili obyvatelé moravské metropole a návštěvníci v sobotu (15. 8.) v podobě Dne Brna. Jeho součástí byl pochod asi 170 mužů v uniformách tehdejších armád s markytánkami a jejich dětmi středem moravské metropole a též ukázky bojových střetů.
Na jaře roku 1645 protestantský sever Evropy útočil na katolický jih k rozšíření sféry vlivu a moci. Při tažení švédských vojsk na katolickou habsburskou Vídeň jim stálo v cestě jako poslední město na Moravě – Brno s pevností Špilberk. Generál Lennart Torstenson dobýval jeho hradby tři a půl měsíce bezvýsledně, marně. Nakonec musel místo na Vídeň odtáhnout zpět. Jeho vojsko až 30 000 mužů bylo zdecimováno ztrátami a také obrovským srpnovým vedrem a epidemiemi (úplavice, tyfus) ze špatné hygieny.
Jako geniální velitel obrany Brna před Švédy se projevil zprvu přehlížený cizinec – hugenot Ludvík Raduit de Souches, člen francouzských kalvinistů, jejichž boj s katolíky přerostl v náboženské války. Plukovník de Souches využil své zkušenosti z dřívější služby v řadách nynějšího nepřítele. Dal rychle opravit hradby, kolem dokola vykopat hluboké příkopy, odstranit hořlavé střechy domů a hořlavé objekty, vybudovat tajné spojení se Špilberkem, předzásobit tuto pevnost i město potravinami, pící pro dobytek a zbraněmi. Proti obrovské přesile nepřítele měl k dispozici jen sotva 500 brněnských vojáků a tisícovku vyzbrojených dobrovolníků – měšťanů, tovaryšů a studentů pod vedením pátera Martina Středy. De Souches zavedl nevídanou organizaci obrany města se spojením všech obyvatel bez ohledu na jejich národnost, společenské postavení, vyznání s cílem – nevzdát se!
V případě porážky by bylo Brno, dle tehdejších zvyklostí, vypleněno a mnoho obyvatel by přišlo o život. Jeho obléhání trvalo 112 dnů (od 3. května do 23. srpna 1645). Během bojů padlo na 250 obránců a 8000 švédských vojáků. Brno bylo boji, dělostřelbou i požáry poničeno, okolní vesnice vypáleny a vylidněny. Uhájením města byla zachráněna Vídeň a zlomena pověst o neporazitelné švédské armádě. Na 15. srpna 1645 nařídil generál Torstenson generální útok na Brno a pevnost na šesti místech. Ani na jednom z nich kvůli sveřepé obraně tehdejších Brňanů neuspěl. Rozmrzelý špatnými bojovými výsledky a rostoucími problémy ve vlastním vojsku nakonec po několika dnech odtáhl a vzdal se vrchního velení nad švédskou armádou.
