Česko-německé vztahy po roce 1989 – výstava v Moravském zemském muzeu přibližuje vývoj probíhající v devadesátých letech 20. století
Pád komunismu přinesl zásadní změny v československé zahraniční politice. Sjednocené Německo, jako bezprostřední, významný soused, se stalo jedním z nejdůležitějších partnerů Československa a následně České republiky. Cestě k oboustranně prospěšným, současně dobrým partnerským vztahům stály překážky v podobě tragických událostí minulosti, vnímaných a hodnocených oběma stranami i výrazně rozdílně. Výstava v Biskupském dvoře MZM se zaměřuje na období devadesátých let, kdy česko-německé vztahy náležely ke klíčovým tématům.
První světová válka je již současníky vnímána jako poměrně vzdálená událost, stejně jako její důsledky. Vedla mimo jiné po rozpadu Rakouska-Uherska ke vzniku následnických států, včetně Československé republiky. Výstava úvodní vitrínou připomíná tuto událost zajímavými dokumenty i zapůjčenými exponáty, např. perem, jímž stvrdil Trianonskou smlouvu náš zástupce, tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš. Jádrem výstavy jsou však zmíněná devadesátá léta, ta měla pro formování nových česko-německých vztahů zásadní roli. Zde bylo třeba překonat rozpory v hodnocení Mnichovské dohody a jejích důsledků, následný zábor a ustavení protektorátu Čechy a Morava, poválečný odsun sudetských Němců s excesy „divokého odsunu“. Jednalo se o události, dosud v živé paměti, často silně emočně poznamenané. To se přirozeně promítalo do složitých vzájemných jednání, ale i do vnitropolitických bojů. Na německou politiku mělo vliv zejména Sudetoněmecké krajanské sdružení, které ve svém programu mělo mimo jiné zrušení Benešových dekretů či právo na vlast. V České republice proti jakékoliv dohodě vystupovali zejména komunisté a Republikáni Miroslava Sládka. Ani podpora v parlamentu se pro důležité dokumenty nehledala příliš jednoduše. Asi nejvíce vyostřená situace zavládla v době podpisu česko-německé deklarace v roce 1997.
Návštěvníci výstavy by měli věnovat pozornost třem historickým dokumentům. Dvěma smlouvám o spolupráci. První z roku 1973 uznávala stávající hranice a neplatnost mnichovské dohody (ne však jako nulitní od samého počátku). V únoru 1992 byla podepsána Smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci a poté výše již zmíněná deklarace (1997).
„Důležité místo ve výstavě je věnováno i Jiřímu Grušovi, který v 90. letech definoval česko-německé vztahy a jehož osobní fond se nachází v Moravském zemském muzeu,“ vyložil autor výstavy Marek Junek.
Výstava věnovaná problematickým momentům společných dějin ve zkratce ukazuje historii i komplikovanost vzájemných jednání v 90. letech minulého století, která přijetí zásadních dokumentů předcházela. Závěr výstavy naznačí, jak jsou česko-německé vztahy vnímány dnes.
Výstava Česko-německé vztahy po roce 1989 – od 23. 11. 2022 do 9. 4. 2023 v Biskupském dvoře, Mramorové sály Moravského zemského muzea
(št)
