Cesta člověka… jako vědce…
K výstavě Příběhy artefaktů v Moravském zemském muzeu
První otázka, kterou jsme dostali po vstupu do Valochova sálu Moravského zemského muzea v Brně, byla: hádejte co to je…? (Karel Valoch (1920 – 2013), archeolog, který zásadně ovlivnil naše poznání o životě obyvatelstva Moravy v paleolitu (starší době kamenné, jež trvala přes dva a půl milionu let a skončila asi tak před deseti tisíci lety…)
V rukou dr. Vojtěcha Noska se objevila naběračka, které k dokonalosti chybělo jen držadlo, jež si patrně člověk neolitu (mladší doby kamenné, před 10 000 až 5 000 lety) vyrobil nejspíš ze dřeva… Dle slov kurátorky a jedné z tvůrkyň výstavy, archeoložky Jarmily Bíškové, tuto naběračku může případný návštěvník výstavy dostat do rukou, aby ji mohl na vlastní oči i hapticky (vlastními prsty) prozkoumat… což bylo přítomným, vesměs novinářkám a novinářům, jimž byla výstava v předstihu představena, podezřelé… Jest možno, že by nám bylo dovoleno vlastními prstíky rozpoznávat jemné strukturní změny na povrchu křehkého předmětu, starého několik tisíc let? Vysvětlení bylo prosté. Naběračka, zcela podobná originálu, byla vyrobena na 3D tiskárně z hmoty obdobné té, jež je používána na výplň našich děravých zubů…
Některé z exponátů pocházejí ze záchranných archeologických výzkumů – na snímku rozšiřování dálnice D2 jižně od Brna, foto z dronu. – Na spodním snímku unikátní drobný skleněný předmět s kovovým jádrem, pravděpodobně pravěké pouzdro na jehly, oba snímky Moravské zemské muzeum.
Na výstavě nazvané Příběhy artefaktů (…aneb nahlédnout vědcům do hlavy…) je představeno jen několik originálních předmětů (například dokonale opracovaný hrot šípu a keramická figurka z neolitu, meč z doby bronzové (2000 – 800 př. Kr.), hrací kostky z doby laténské (doba Keltů, 500 př. Kr. až přelom tisíciletí), kostěný hřeben z časů stěhování národů a unikátní skleněný předmět z doby železné (od 800 let před Kristem po rok 0)…. Pro zvídavé návštěvníky jsou zde další kopie, všechny vybavené čipem, s nimiž tento může procházet mezi stoly s obřími obrazovkami, na nichž si sám (podobně jako na svém mobilním telefonu) zjišťuje údaje nejen o samotném předmětu, o jeho fyzikálním či chemickém složení, způsobu výroby či opracování, o místu a době nálezu, o tehdejším osídlení, pravděpodobném podnebí aj., ale také o myšlenkových pochodech vědce, zpracovávajícího ono téma… Vědátor dnes k tomu zkrátka má řadu moderních počítačových a rentgenových neinvazivních metod, včetně tomografie a 3D modelování. „To je vlastně smysl výstavy – ukázat cestu, jak vědci k výsledkům dospívají… věda se zde nereprezentuje jako soubor hotových odpovědí, ale jako dynamický proces, poskládaný z drobných stop, analýz a interpretací…,“ dodává ředitel Historického muzea Moravského zemského muzea Marek Junek…
Dodejme, že to není cesta přímá, ale cesta plná zákrut i omylů… Cesta člověka…
xxx
Výstavu, která trvá od 5. listopadu 2025 do 31. března 2026, připravili: Mgr. Jarmila Bíšková, Mgr. Vojtěch Nosek, Ph.D., Mgr. et Mgr. Ludmila Kaňáková Hladíková, Ph.D., Mgr. Markéta Bačová Havlíková, Mgr. Martin Košťál z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a MgA. Petr Bradáček z Moravského zemského muzea.
