Chorvatské umění v Moravském zemském muzeu
Nejen přírodní krásy…
Na sedm desítek exponátů přibylo počátkem listopadu do Moravského zemského muzea v Brně. MZM ve spolupráci s Městským muzeem ve Varaždíně připravilo výstavu chorvatského výtvarného umění 20. a 21. století. Varaždín, ležící na severu Chorvatska u maďarských a slovinských hranic, býval kdysi hlavním městem Chorvatska. Z těch časů se pyšní řadou paláců a výstavných měšťanských domů. V pevnosti Stari grad a v klasicistním Herzerově paláci a v Paláci Sermage jsou umístěny muzejní sbírky, z nichž ty výtvarné, v paláci Sermage, obsahují na osm tisíc exponátů od století XV. do dnešních časů.
Vlaho Bukovič: Dívka v oranžovém šálu (1909) jeden z nejdráže prodaných obrazů tohoto autora u nás. Byl vydražený za 2 450 000 Kč.
„Do Brna jsme přivezli díla charakterizující zlomové body chorvatského výtvarného umění posledních dvou století. Dokumentují, že chorvatští umělci byli i v dobách politicky a hospodářsky složitých součástí evropského uměleckého hledání i myšlenkových proudů naplněných humanismem,“ konstatuje autorka a kurátorka výstavy Elizabeta Igrec.
Umělci i z této okrajové oblasti mocnářství i za nepříznivých okolností udržovali přátelské vztahy s evropskými výtvarníky, účastnili se studijních pobytů v kulturních centrech Evropy, ve Vídni, Mnichově, Paříži, Benátkách… i v Praze: Připomeňme celoživotní přátelství Vojtěcha Hynaise a Vlaho Bukoviče, jednoho z nejvýraznější chorvatských malířů. V roce 1903 se Bukovič na Hynaisovo doporučení stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde působil až do své smrti v roce 1922. Jedním z nejtalentovanějších Bukovičových studentů byl Ivo Režek, rodák z Varaždína. Jeho obrazy jsou významnou součástí této výstavy,“ říká kurátor Moravského zemského muzea Marek Junek.
Ivo Režek: Portrét malíře Veny Pilona.
Proč jste se rozhodli představit v Brně právě chorvatské umělce? – ptám se:
„Chorvatsko se svými přírodními půvaby i mořem patří k nejvyhledávanějším turistickým zemím, ale my bychom rádi připomněli, že kromě přírodních krás má tato země co nabídnout i v oblasti duchovní či umělecké – a také existují dlouholeté vazby mezi Chorvatskem a Moravou. Datují se už od 16. století, Morava byla zpustošená husitskými nájezdy a česko-uherskýmí válkami, půda ležela ladem a tak Lichtenštejni, jimž tehdy jižní oblasti Moravy patřily, pozvali několik stovek chorvatských rodin, aby ji oživily… Chorvaté tehdy trpěli osmanskými nájezdy a tak celé rodiny utíkaly do okolních zemí. Přinášeli s sebou zemědělské znalosti a víno…, “ říká Marek Junek. Chorvati se tehdy usadili v Jevišovce, Novém Přerově, Dobrém Poli na Mikulovsku, Poštorné a Hlohovci na Břeclavsku… Přinesli i rázovité a pestré kroje, jejichž ozvěnu nacházíme v krojích dnešního Slovácka… Poklidný vývoj narušil mnichovský diktát, v osmatřicátém připadly jejich vesnice Sudetům, muži dostali povolávací rozkazy do německé armády… I to byl jeden z důvodů, proč poválečný život chorvatské menšiny byl tragický… Navrátilci byli souzeni jako fašisté, přidalo se rozkulačování, zabavení majetku a přesídlení. Rodiny byly odváženy do pustých vesnic v podhůří Jeseníků, ale tak, že ve vesnici mohly být maximálně dvě rodiny, aby se nemohly dorozumívat a sdružovat… V chladné severní Moravě zemědělství, jak je přesídlenci znali, nefungovalo… V roce 1956 uznal sice stát protiprávnost tohoto kroku, ale návrat Chorvatů do původních sídel se neuskutečnil. Ani po roce 1989 se československý a český stát nezmohl k nápravě starých křivd… Někteří Chorvaté, respektive potomci tehdejších se do rodného kraje vrátili, žijí dnes ve třech dědinách, oživují staré tradice a folklor… Jejich osudy jsou naštěstí poměrně dobře zpracovány moravskými muzejními i universitními pracovišti. Rád bych upozornil na znamenitý filmový dokument nazvaný Moravští Chorvaté – zrazený národ. Vyrobilo jej ostravské studio ČT v roce 2018, vysílalo se na ČT 2. Rozhovory s pamětníky prolíná bohatý výtvarný doprovod, získaný z obrazů rakouského malíře Othmara Růžičky (1877 – 1967). Zaujal jej rázovitý a poklidný život moravských Chorvatů, zvyky a barevné kroje, v nichž chodili nejen ve svátky, ale i v dny pracovní… Ostravským filmařům se podařilo objevit a nafilmovat desítky Růžičkových kreseb a obrazů roztroušených v soukromí… Řekl bych, že tento malíř by si zasloužil soubornou výstavu.
Omlouvám se za tuto exkurzi do historie, ale kdopak o ní dnes, kromě zainteresované vědecké obce, co ví…
Zlatko Kauzlarič: Pan Q.
A tak výstava chorvatského výtvarného umění v Moravském zemském muzeu může být malinkou splátkou… Návštěvník projde obdobími secese a ozvěn symbolismu, kterému vládl již jmenovaný Vlaho Bukovič, následují díla s nádechem kritického realismu, jimž vévodí najmě Ivo Režek, v druhé polovině dvacátého století tak jako jinde v Evropě převažuje abstraktní tvorba, a poté období nejnovější, kdy „každé dílo vypovídá o kontinuitě, duchu doby a zralosti našich umělců, kteří kvalitou a stylem soupeří se svými uznávanými evropskými kolegy“, jak říká Miran Bojanič Morandini, ředitel Městského muzea ve Varaždíně.
Pro nás může být výstava v Moravském zemském muzeu malou splátkou za doby bezpráví a násilností, jimiž prošli moravští Chorvaté v padesátých letech.
Viz též Chorvatsko – nejen moře a krásné pláže, autor Jaroslav Štěpaník.
