DONUCENI ODEJÍT – vystěhování Drahanska 1940–1945
Muzeum Vyškovska seznamuje šířeji s historií málo známou
20. ledna 2026 byla zahájena vernisáží výstava, přibližující poměrně opomíjené téma nuceného vysídlení obyvatel třiceti tří obcí Drahanské vrchoviny v období protektorátu. Konala se v Muzeu Vyškovska, na Zámku Vyškov, ve výstavním sále Orion. V tak uceleném rozsahu, jak se celá událost představí návštěvníkům v období 21. 1. až 26. 4. 2026, takto dosud veřejnosti přiblížena nebyla. Svým přesahem zaslouží širší pozornost, lze proto jen uvítat, že jde současně o výstavu putovní. Místy zastavení budou: Městské muzeum a galerie Prostějov (22. 5. – 30. 9. 2026), Muzeum regionu Boskovicka (23. 10. 2026 – 28. 2. 2027), Moravské zemské muzeum – Dietrichsteinský palác (15. 4. 2027 – 30. 10. 2027).
Výstava vznikla v těsné spolupráci s MZM, kurátorkou je Mgr. Dana Vedra z tamního Historického oddělení, která upřesňuje: „Příprava trvala bezmála pět let a opírá se o systematický, historický výzkum, shromážděné, archivní dokumenty, fotografie i zaznamenané výpovědi pamětníků. Projekt vznikal ve spolupráci s místními partnery, zejména se spolkem Barvínek. S využitím dosud neznámých, archivních záběrů byl také vytvořen autorský, dokumentární film a interaktivní, dotyková mapa, která umožní procházet jednotlivé etapy vystěhování po obcích i v širších souvislostech.“
Vojenské cvičiště v daném regionu vzniklo v roce 1935. Po krátkém trvání 2. republiky, v roce 1939, bylo převzato wehrmachtem jako Truppenübungplatz Wischau. Výstava neopomíjí úseky regionální historie předcházející německé okupaci a dobu po porážce nacismu, jádrem je však nucené vysídlení obyvatel v čase Protektorátu Čechy a Morava. Nešlo jen o rozšíření německého vojenského prostoru, ten byl součástí obecněji koncipovaného plánu nacistických pohlavárů – germanizace celého území protektorátu. Zde mělo být realizováno a urychleno od jihu k severu „přemostěním“ Moravy. Do „Říše“ včleněná pohraniční území se „spojnicemi“ německých ostrůvků a TÜP Wischau měla rozčísnout celek Moravy. Počítalo se i s dosídlením Němci z okupovaných zemí. Plán předpokládal germanizaci části českých obyvatel, zčásti s odsunem na východ. Adolf Hitler se již dříve vyjádřil jasněji a přímočařeji. Češi měli opustit území, skončit na Sibiři či ve Volyňské oblasti. Zastavený postup německých vojsk před Moskvou, Stalingrad a další vývoj války, plány nacistů zpomaloval, až zcela zhatil.
Válečný obrat dění v ohrožené oblasti brzdil, obyvatelům vesnic na Drahansku se přesto vynucené opuštění domovů nevyhnulo. Probíhalo v etapách, jak výstava na panelech přesně a přehledně popisuje a dokumentuje. Program rozšíření vojenského prostoru byl vyhlášen v roce 1940 kancléřem Neurathem. Vysídlení mělo být dokončeno roku 1942. Protáhlo se do posledního roku války, jako jediné u nás zůstalo neukončeno. I tak bylo donuceno odejít na 17 tisíc osob. Pro postižené bylo velmi těžké opouštět často i chudá stavení, místo a půdu s níž srostli, a to jen s tím nejnutnějším. Nejhorší byla třetí etapa, v roce 1944. Blížil se konec největší snad zatím války. Vojáci tentokrát každé obydlí, kde domácí nestihli vše, co mohli vzít s sebou, do poslední maličkosti vybrakovali.
Konec války byl částečně návratem do rozbitých, mnohdy polozbořených domků. Nesnadné nové začátky pro navrátilce. Mnozí se již zpět nevrátili, zůstali, kde našli nový domov, některým byl určen k nastěhování domek v některé z obcí někdejšího německého ostrůvku na Vyškovsku. Stávalo se, že pak nějaký čas sdíleli společné bydlení s předchozími majiteli před jejich odsunem.
Výstava má potenciál zaujmout a oslovit každého se zájmem o kapitoly z naší historie, zejména novodobé, nepříliš vzdálené, zasahující do dnešních dní. Každý z výstavních panelů stojí za zastavení, pročtení, zamyšlení… Třeba i ten s příběhem bysty T. G. Masaryka, jen zdánlivě bezprostředně nesouvisející. Jistě osloví i panel věnovaný jedné z velkých osobností Vyškovska, rodáku z Rychtářova, Aloisi Musilovi. Sám, když v místě již nežil, citlivě prožíval dění ve svém kraji, marně se snažil nějak pomoci.
Návštěvník by neměl opomenout zhlédnout filmový snímek věnovaný Drahansku a tehdejším událostem. Vkomponovány do děje jsou i osobní vzpomínky pamětníků. Někteří byli přítomni na vernisáži a zapojili se do neformálních besed. Navázali tak vlastně na úvodní výstižné a věcné proslovy místních představitelů, organizátorů akce, hostům z Moravského zemského muzea, Jihomoravského kraje a dalších. Zazněla i citem naplněná píseň, reflektující opouštění domova, a slavnostně pokřtěna byla kniha autorky, současně kurátorky výstavy. Jedná se o odbornou a obsáhlou publikaci, se všemi nezbytnými náležitostmi. Přináší zevrubné informace o dění, jemuž se sama výstava v takovém rozsahu a ponoru do dané látky samozřejmě věnovat nemůže. Zájemcům se nabízí ke koupi.
Závěrem dodejme, že k obdobnému nucenému vysídlení došlo i na dalších místech. Nejznámější a největší v Čechách se odehrálo na Benešovsku, kde vzniklo cvičiště Wafen SS s velením v Benešově, pak na zámku Konopiště. Výstava zahájená ve Vyškově se pořádá k 85 výročí vyhlášení první etapy migračního procesu. Počítá s řadou doprovodných akcí, včetně edukativních programů pro školní skupiny.
