Maslenica či Masopust je tradiční východoslovanský svátek
Tradiční východoslovanský zimní svátek Maslenica (neboli Masopust), který se slavil týden před začátkem půstu a obdobím Velikonoc, si připomněli v sobotu 21. února v Brně členové a příznivci Ruského kulturního osvětového spolku na Moravě (RKOSM).
V období Maslenice na venkově přinášejí účastníci na společenská setkání dle starého zvyku palačinky, marmelády, med a šlehačku k plnění srolovaných placek dle chuti. Ke společnému užití přinášejí také další pochoutky a nápoje. Při sobotní společné ochutnávce hlavně palačinek se děti účastníků bavily sportovními hrami, zábavnými soutěžemi i kvízy (na snímku).
Statutární zástupkyně RKOSM Olga Plchová účastníkům setkání vyložila, že Maslenica/Masopust určovala hranici mezi zimou a jarem. Názvy Syrný týden nebo Mjasopust se používaly k církevním obřadům. Masopustní týden se dělí na Úzkou a Širokou Maslenicu. Úzká trvá od pondělí do středy, kdy je možné vykonávat hospodářské práce. Od čtvrtka do konce týdne se nepracovalo a tu dobu se držela Široká Maslenice.
V domácnostech se tradičně smažily palačinky, lívance, tvarožníky (syrníky). Rodiny v parádním oblečení se navzájem navštěvovaly a projížděly se na saních taženými koňmi. V neděli se konala velká zábava a provody Maslenicy (provázení Maslenicy – slaměné figuríny v ženských šatech, obdoby naší smrtky či morany jako symbolu odcházející zimy). S figurou se jelo saněmi na tzv. popraviště, kde Maslenicu obřadně spálili. O popel se účastníci obřadu rozdělili a odvezli jej k posypu svého pole, aby z něj v létě sklidili bohatou úrodu.
Maslenica měla pravidla pro konání lidí každý den v masleničném týdnu: Pro pondělí platilo, že tchán s tchyní posílali manželku svého syna na celý den k jejím rodičům a večer k nim přišli na návštěvu. V pondělí se též stavěla městečka ze sněhu pro nedělní vyvrcholení slavnosti se stánky, houpačkami a jinou lidovou zábavou. Úterý patřilo přehlídce budoucích nevěst a jejich zásnubám. Ve středu šel zeť s kamarády ke tchyni na palačinky (neboli bliny). Tchyně přitom pozorovala jakou nádivkou si palačinky plní. Slaná náplň napovídala, že má charakter složitý, nelehký. Naopak sladká nádivka prozrazovala u zetě charakter měkký a přívětivý. Ve čtvrtek se nesmělo pracovat a všichni se šli bavit ven – se sáňkami nebo saněmi s koňským potahem, konaly se bitvy o pevnosti postavené ze sněhu, skákalo se přes oheň atd. V pátek tchyně s kamarádkami chodily na návštěvu k zeťovi. V sobotu manželky syna zvaly na návštěvu sourozence manžela a jiné příbuzné. V neděli přivezl na náměstí „Masleničný vlak“ saní s koňmi figurínu Maslenicy – znázorňující odcházející období zimy, kde byla obřadně spálena.
Ruský kulturní a osvětový spolek na Moravě není politická organizace. Jeho členové dění na Ukrajině se znepokojením sledují, ale to nemá vliv na skutečnost, že v tomto spolku se scházejí bez problémů rodilí Rusové, Ukrajinci a příslušníci další národností bývalého SSSR.
