Matylda, hraběnka Dubská
Knihu o této osobnosti napsala Věra Rudolfová
Do povědomí čtenářů vešla Věra Rudolfová svými sedmi publikacemi z let 2005 až 2021, které věnovala i méně známým osobnostem kulturního života Novoměstska a Žďárska. Je také autorkou souboru povídek o psech a lidech s názvem Psí hlas do nebe volá. Úspěch měla i její knížka Rok na zámku. Inspiraci našla na zámku v Lysicích na Blanensku, kam se často vrací. Tam je také těžiště její nové knížky nazvané Matylda hraběnka Dubská s podtitulem Šlechtična, která myslela nejen na své děti.
Autorka sleduje pestrý život významné osobnosti Matyldy Dubské z Třebomyslic, rozené hraběnky Žerotín-Lilgenau (1808-1887), která se svým manželem hrabětem Emanuelem Dubským z Třebomyslic (1806-1881) pořádala množství charitativních akcí. Nejvýznamnějším jejich činem byla podpora dětského špitálu sv. Cyrila a Metoděje.
V první části knížky je čtenář uveden mezi osobnosti slavného rodu Žerotínů a do jejich zámku v Bludově na Šumpersku i do paláců a domů v Brně, kde se také Matylda narodila. Své dětství a mládí také v obou místech trávila. Dozvídáme se, že 12. června 1833 se v bludovském kostele sv. Jiří ve svých 27 letech vdávala. Autorka pracovala s pečlivostí historičky, pátrala v archívech, v dobovém tisku, v literatuře. Čtenář tak proniká do historie rodu Dubských z Třebomyslic a dozvídá se též o činech a schopnostech Emanuela Dubského. Například, že v roce 1842 založil v nedalekých Drnovicích malou továrnu na šrouby a dráty, slušně prosperovala. Byl členem Moravského zemského sněmu, kde v roce 1848 s dalšími aristokraty prosadil, aby se tam dostali také zástupci měst a venkova. Byl prezidentem Moravské banky, dlouholetým předsedou Společnosti pro povznesení orby, také členem petičního výboru pro zřízení univerzity v Brně. Jeho manželka Matylda, společenská žena, milovnice literatury a výtvarného umění, sama také malovala, byla zvolena v roce 1846 první představenou nově založeného Nadačního Spolku sv. Cyrila a Metoděje. Funkci vykonávala až do roku 1860 a po deseti letech znovu. Spolek zakoupil dnes již neexistující dům v dnešní Kounicově ulici, kde vznikla první dětská nemocnice v Brně. Její další existenci až do dnešní doby autorka také sleduje.
Podrobně líčí historii, stavební vývoj a život na lysickém zámku, vykresluje zahradu, která bývá označována za druhou nejkrásnější na Moravě, hned po zahradě u zámku Lednice. Smutná je pasáž z rodinného života manželů Dubských. Žili sice v harmonickém svazku, ale nemoci i osud zasáhly velmi nepříznivě. Věra Rudolfová cituje z pamětí bratrance Emanuela Dubského, barona Mořice von Ebner-Eschenbacha: „…Manželka mu porodila dvanáct dětí, sedm chlapců a pět dívek… … První chlapec Ulrich zemřel brzy po narození. Holčička Hermína uhořela, slečnu v rozpuku Serafínu si vzala smrt, dva synové Oskar a Alfons vykrváceli na bojištích u Solferína a Hradce Králové a nejmladší syn Richard padl po pochybném mládí do rukou vrahů. Tak přežila pouhá polovina dětí…“ Na tyto údaje navazuje detailnější líčení osudů všech členů rodiny. Zemřelých i přeživších.
Samostatnou kapitolu má v knížce hraběnka Marie von Ebner Eschenbach, o níž autorka píše, že patřila k nejznámějším spisovatelkám druhé poloviny 19. století, že získala mnoho veřejných ocenění. Císař František Josef I. jí udělil Čestný kříž za umění a literaturu, stala se také jako první ženou čestnou doktorkou vídeňské univerzity. Emanuel Dubský byl jejím strýcem a Matylda Dubská její tetou. Spisovatelka často do Lysic přijížděla, pozorný čtenář si přečte veškeré informace o celé široké rodině. V závěrečném slovu autorka píše o osudech zámku v Lysicích od roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Dnes je zámek přístupný veřejnosti, návštěvníci vybírají ze tří prohlídkových okruhů. Jiný osud má zámek Bludov, přečtěte si.
Nevelkou publikaci v podobě brožury vydalo Nakladatelství Šimon Ryšavý. Je vybavena portréty členů zmíněných rodin a několika portréty hlavní hrdinky, Matyldy Dubské. Autorka, která téměř 30 let působila jako redaktorka brněnského studia Československého a později Českého rozhlasu, neskrývá svůj obdiv k této výrazné osobnosti. Ve své knížce ji čtenářům velmi zdařile přiblížila.
