Musil, Rudiš a nejmenovaný Šrámek…
Ne každá generace dostane příležitost k předčasnému bilancování. Osobní zpověď typu měl dáti-dal-dostal se proto většinou týká až seniorského údobí. Ohlížení a návraty zpět bývají totiž jednou z mála možností, jak se vyrovnat s okolním klokotem, kterému stárnoucí člověk ne vždy zvládá porozumět. Někdy však kolo dějin lidské osudy převrací zrychleně, například proměnou společenského uspořádání. A tak mají takzvané Husákovy děti, dnešní padesátníci, další a silný důvod zpětně a s nostalgií se vracet do polistopadových „devadesátek“, kdy začínali reálně žít v čerstvě odbrzděném desetiletí.
Společnou krizi středního věku nejnověji věrohodně přetavil do podoby chytlavého dramatického textu Krvavý měsíc úspěšný spisovatel a dramatik Jaroslav Rudiš (nar. 1974). Ve svém v pořadí již šestnáctém scénickém opusu, tvořeném přímo pro Národní divadlo Brno, opakovaně reflektuje kultovní román Muž bez vlastností Roberta Musila (1880-1942). Rakušan v něm zachytil agónii obou německojazyčných císařství coby předzvěst nové Evropy. (Rudiš i romanopisec bydleli svého času v Brně v téže Jaselské ulici, Musil zde již má pamětní desku.)
Krvavý měsíc uvedl v minulých dnech na druhou činoherní scénu NDB Thomas Zielinski s podporou dramaturgyně Hany Hložkové, ve výpravě Lukáše Kuchynky (snově realistická scéna na břehu Svratky, po níž tu a tam plave nafukovací plameňák, delfín nebo krokodýl) a v dobově současných kostýmech Andrey Králové. Nedílnou součást inscenace reprezentuje její částečně retro-hudební složka, písně autorské dvojice Hradil/Rudiš organicky komentují i posouvají děj. O interpretační party v nastudování Jiřího Hradila se u mikrofonu přímo na jevišti podělili Kateřina Liďáková, představitelka dominantní Kláry, Vojtěch Blahuta v roli kajícného kajakáře Káji a Isabela Smečka coby nevlastní i zdravotní sestra Laura. Nedospěle a s pomocí alkoholu stále se hledajícího floutka Musila, ústřední postavu hry s autorovými biografickými rysy (germanista, hudební publicista, kritik, reklamní textař…), naplnil Petr Bláha uvěřitelně. Podobně přesný byl v roli abstinujícího Roberta Michal Bumbálek, takto barman a majitel sezónního kiosku u Svratky v Brně-Jundrově. Dialogy vzájemně se okopávajících někdejších spolustudentů Roberta a Musila nelítostně pointuje Klára, tu humorně, jindy vážně, vždy třeskutě přesně. Mužská část hlediště bude pravděpodobně vnímat tuto samostatnou ženu jako ústřední postavu hry, ženy mohou dělit svou diváckou přízeň mezi politováníhodného dobráka Roberta, exaltovaného mačistu Musila a přímočarého tragika Káju. Z dvojice čerstvě pozůstalých žen po společném otci zanechá výraznější stopu doktorka Magda v svěže realistickém vystižení Terezou Groszmannovou.
Poslední novinka končící divadelní sezóny v Redutě dostala do vínku neoddiskutovatelnou dramatickou i inscenační kvalitu, divácký úspěch bude následovat.
