Na rozloučenou
Václav Moravec končí v České televizi. Podívejme se jak. A proč…
„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje nejen preambule Kodexu České televize. Důvěru statisíců Vás, televizních divaček a diváků, kteří 21 let činili z Otázek nejsledovanější televizní diskusi v zemi, nechci zklamávat posunem ke slepé vyváženosti, která ničí veřejnou službu…“ říkal Václav Moravec v závěru nedělní televizní debaty.
Václava Moravce si pamatuju ještě jako rozhlasového redaktora, dělával rozhovory pro českou sekci rádia BBC a moc se mi líbil, připravený, s náměty aktuálními a otázkami k věci. V posledních letech, zdá se mi, jakoby převážil jednostranný pohled na českou politickou scénu. Stal se z něj – s prominutím – antibabišovec… Televizní moderátor veřejnoprávní televize by neměl fandit těm svým… neměl by jim nenápadně nahrávat… Krom toho, slova o nejsledovanější televizní diskusi lze označit jako drobnou ješitnost… Ale lze ji odpustit, protože je vždy dobře připraven, znalý řady oborů, i proto se mu někdy podaří některého z politiků nachytat na hruškách…
Avšak v tom krátkém proslovu na závěr říká, že děje z poslední doby jej utvrdily, že za současných podmínek nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí… To se mi nezdá. Kdo mu co zakazuje? Nebo zakázal? Jestli ano, tak ať to žene výš… máme přece svobodu slova a nezávislou justici… Ono je to v podstatě tak, že jednadvacet let říkal co chtěl, jednadvacet let fandil svému obrazu světa a svým oblíbencům…. Říká-li, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce, říká v podstatě, že nemůže garantovat své vidění světa a politiky. Proto je asi dobře, že odchází z veřejnoprávní televize. Ta by přece měla být nestranná… Ale já vím, ono je to s tou nestranností novinářů, ale v podstatě každého z nás… a najmě soudců a prokurátorů složité. Každý máme nějaké přesvědčení, v hloubi duše či srdce fandíme nebo straníme tomu či onomu – je to věčný niterný problém nejen soudcovského stavu… i novinářů… ti se velice často dávají do služeb některému z otevřeně stranících médií… Pokud je to médium soukromé, těžko s tím něco naděláme… Ale veřejnoprávní? To má být ze své podstaty nezávislé, nefandící, nestranné… (Proto by jej měl financovat stát, nikoli soukromníci.)
Ale zpět k Václavu Moravcovi.
Přejme mu nový start do světa médií zcela nezávislých… Najde-li taková…