Nezapomenutelná Carmen
7. května 2023 zemřela mezinárodně uznávaná operní pěvkyně Soňa Červená
Narodila se 9. září1925 v Praze v rodině pražského advokáta a zakladatele kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného. Od mládí tíhla k opeře. Hostovala ve Stavovském divadle v Mozartově Figarově svatbě jako Cherubín, v plzeňské a ostravské opeře jako Carmen, ale v pražském Národním divadle směla vystoupit poprvé až po svém návratu z emigrace v roce 2002, kde byla obsazena v Janáčkově opeře Osud v režii amerického režiséra Roberta Wilsona.
Ve svém prvním operním angažmá na brněnské scéně zpívala nejprve menší role, Rychtářku v Její pastorkyni Leoše Janáčka, Třetí žínku v Rusalce Antonína Dvořáka, Kate Pinkertonovou v Pucciniho Madame Butterfly atd.
Pak následovaly velké role operního repertoáru: Olga v Čajkovského Evženu Oněginu, Dorabella v Mozartově Cosi fan tutte a konečně Oktavián v Růžovém kavalíru Richarda Strausse, Varvara v Káti Kabanové Leoše Janáčka. Vynikla v titulní roli Bizetovy Carmen, kde prokázala muzikálnost, temperament a dramatické ztvárnění této ojedinělé ženské postavy ve světové operní literatuře, kterou zpívala na jevištích v Evropě i zámoří celkem 156 krát. „Roli Carmen jsem dobrovolně opustila ve čtyřiceti pěti letech“, poznamenává Soňa Červená. „Říkala jsem si, že ji přenechám mladším a že se budu věnovat jiným rolím, jako byly např. postavy v operách Richarda Strausse, Albana Berga nebo Leoše Janáčka, které jsem velmi milovala“.
Na svoje působení v brněnské opeře ráda vzpomíná: „V Brně jsem se za těch sedm let vypracovala od nejmenších úloh až do těch nejkrásnějších rolí. Byla jsem tam šťastná, hlavně když se mě umělecky ujal Janáčkův žák, báječný dirigent Břetislav Bakala. Nastudoval se mnou Zefku z Janáčkova Zápisníku zmizelého a mnohá jiná díla.“
V roli Oktaviána na brněnské operní scéně ji vidělo několik německých kritiků, a z tehdejšího východního Berlína přišlo pozvání k pohostinskému vystoupení.
„Nabídla jsem jim Carmen, ale chtěli, abych zpívala Končakovnu v Borodinově Knížeti Igorovi. Co naplat, musela jsem tu náročnou roli za pár dnů zvládnout a ještě k tomu německy.“
Z brněnské opery přešla do Státní opery v Berlíně, kde nastudovala s velkým úspěchem řadu rolí světového repertoáru a pak se jí podařilo odejít do západní části Berlína, kde získala angažmá. V západoberlínské Deutsche oper zpívala například Ulriku ve Verdiho Maškarním plese, Amneris v Aidě od téhož skladatele a mnoho dalších velkých rolí.
Ze západního Berlína odešla do angažmá ve Frankfurtu, odtamtud hostovala ve Velké Británii, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Španělsku a po jedenáct sezón v San Francisku.
Spolupracovala s předními pěvci a světovými dirigenty a byla také vynikající interpretkou písňového a kantátového repertoáru.
Soňa Červená se také podílela na novém německém překladu Janáčkovy Věci Makropulos, která byla uvedena ve Frankfurtu.
Po třicetileté operní kariéře byla ještě deset let členkou významného hamburského činoherního divadla Thalia Theater, kde účinkovala v režii amerického režiséra Roberta Wilsona v několika hudebních dramatech, s kterými soubor procestoval všech pět kontinentů.
Po návratu z emigrace se Soňa Červená věnuje jak činohře, tak zpěvu. V hudebně zpracovaném příběhu Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… ztvárnila hlavní roli dr. Milady Horákové uvedené v Kolowratském divadle v Praze (98 repríz).
Světově uznávaný režisér Robert Wilson ji obsadil do činoherní role Věci Makropulos Karla Čapka a účinkovala také v opeře Leoše Janáčka Osud. V hradeckém Klicperově divadle nastudovala titulní roli v Dürrenmatově hře Návštěva staré dámy. Brněnské publikum se s ní setkalo na koncertech Filharmonie Brno, kde uváděla symfonie Gustava Mahlera. Na brněnském operním jevišti se zhostila svým nezapomenutelným a charizmatickým výkonem role Hraběnky v Čajkovského Pikové dámě.
Soňa Červená byla dvojnásobnou komorní pěvkyní, nositelkou Zlaté medaile amerického Centra Johna Fitzgeralda Kenedyho, medaile Artis Bohemiae Amicis, Granátové hvězdy nadace Bohemian Heritage Found, Ceny Alfréda Radoka, Zvláštní ceny Kolegia pro udělování cen Thalie, kterou převzala na jevišti Národního divadla. Je čestnou občankou hlavního města Prahy a Hradce Králové, obdržela medaili Za zásluhy a její jméno nese planetka 26897, obíhající mezi drahami Marsu a Jupitera.
Soňa Červená napsala dvě autobiografické knihy STÝSKÁNÍ ZAKAZÁNO a STÝSKÁNÍ ZAŽEHNÁNO, které pro velký úspěch a zájem vydalo znovu nakladatelství Academia. Ke svým 95. narozeninám založila NADACI SONI ČERVENÉ, která bude podporovat kulturu a vzdělanost – jak říká – „v jejím milovaném malém českém moři“.
