Norimberský proces a JUDr. Bohuslav Ečer
Kdo z těch, kteří v Brně cestují tramvají do Bystrce na konečnou s názvem Ečerova, ho zná…?
Ve čtvrtek 20. listopadu si civilizovaný svět připomněl, že před osmdesáti lety byl zahájen Norimberský proces… Česká televize tomuto dni věnovala dokument sestavený z dobových fotografií a filmových záběrů, které doprovázel rozhovor moderátorky s Tomášem Krausem, ředitelem institutu paměti holocaustu, jehož rodina byla postižena nacistickou zvůlí…
V televizní upoutávce se praví, že tehdy před soudem stanuli nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. Bylo obžalováno čtyřiadvacet mužů, mezi nimi Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti odsoudili dvanáct mužů, popraveno bylo deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli tehdy Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer, říká se tam….
V dokumentu pak byla jeho role zmíněna, nejen že vyslýchal např. K. H. Franka a další obžalované, ale i to, že díky jeho právní intervenci získali spojenci a jejich soudcovské sbory právní podklady pro souzení a odsouzení obžalovaných… Povězme si víc nejen o tomto jeho činu, ale i o jeho osudu… (autor přiznává, že k tomuto nynějšímu článku využil svého materiálu uveřejněného v knížce Pozdní sběr, vydané v roce 2019 péčí nakladatelství Littera páně Kovařika z Lelekovic):
Byl 15. březen roku 1939, když vpochodovalo do Brna německé vojsko, den nato byl úředně ustaven Protektorát Čechy a Morava a byla vypálena velká židovská synagoga — stávala pod nádražím, tam, co je dnes volná plocha naproti strženému obchodnímu domu Tesco. A další den si přijel město prohlédnout Adolf Hitler — vítán několika tisíci brněnských Němců. S březnem, s touto dobou a lety následujícími, je spojeno i jméno, které by nemělo být zapomenuto: generál JUDr. Bohuslav Ečer. Kdo z těch, kteří dnes v Brně cestují tramvají do Bystrce na konečnou s názvem Ečerova, ho zná…?
Generál Ečer byl brněnský právník, v třicátém devátém náměstek primátora. Týden před mobilizací, 16. září 1938 odletěl do Londýna, kde měl několik přednášek, v nichž upozorňoval na nebezpečí Hitlerovy politiky… Vyslalo ho tam družstvo Včela, kteréhožto byl činovníkem. Britská Labour Party chtěla zorganizovat další turné, ale to přeťala československá mobilizace. JUDr. B. Ečer se vrátil do Brna. Mnichov přišel 29. září 1938. V Anglii panovala euforie nad záchranou světového míru. Dnes už se moc neví, že brněnská radnice tehdy toliko cizojazyčně vypracovala obsáhlou zprávu obsahující stovky grafů, tabulek a obří penzum konkrétních údajů, kterou chtěla upozornit britskou vládu, že mnichovská dohoda obsahuje i závazek, že okleštěná republika bude schopna samostatného hospodářského a politického života — a tato zpráva dokazovala, že okleštěné území tak schopno žít není, a že tedy došlo k porušení dohody. Zprávu dovezl do Londýna Bohuslav Ečer – ale než se mohlo cokoli stát, přišel 15. březen 1939 a do ČSR vtrhla německá vojka. O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
JUDr. Ečer prozíravě odjel s manželkou a dcerami z republiky v dubnu 1939 přes Prahu do Záhřebu. Začalo jeho působení v exilu. Pro Ečera v něm dominoval boj o právní charakteristiku válečných zločinů — druhá světová válka totiž měla zcela jiný ráz nežli všechny dosavadní, včetně té první. Neválčily proti sobě jen armády a vojska, ale došlo k záměrnému vyhlazování civilního obyvatelstva — a šlo o to, toto jednání pojmenovat a zahrnout je jako zločin postižitelný v rámci mezinárodního trestního práva, a to tak, že se těchto zločinů mohou dopouštět nejen jednotlivci, ale také organizace. To ztížilo výmluvy obžalovaných, že jen plnili rozkazy. Umožnilo též postavit před soud jak čelné představitele režimu, tak členy SS a dalších říšských institucí a žalovat je nejen za jednotlivé konkrétní zločiny, ale i za přípravu a zahájení války.
JUDr. B. Ečer v Norimberku zastupoval československou vládu jako mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr — ale to všechno si můžete přečíst v jeho knížce Jak jsem je stíhal.
Další osudy JUDr. Bohuslava Ečera jsou jakoby pokračováním jeho boje za právo a spravedlnost…
Po válce byl jmenován profesorem mezinárodního práva na brněnské universitě. Jenže – záhy došlo k vykonstruovanému procesu s Ečerovým blízkým přítelem JUDr. Josefem Babákem. Bohuslav Ečer spolu se Zdeňkem Fierlingerem a poslancem MUDr. F. Bláhou dosáhli na prezidentu Antonínu Zápotockém změnu Babákova trestu smrti v doživotí. Ečer vystoupil i proti vykonstruovanému procesu s JUDr. Miladou Horákovou a kritizoval v té době chystaný proces s brněnskými sociálními demokraty. To všechno vzbudilo zájem StB – a patrně přispělo k jeho náhlému skonu. Třináctého března 1954 byl přivezen na interní kliniku Fakultní zemské nemocnice, kde po několika hodinách zemřel. Příčinou byl infarkt. Jeho smrt provázelo mnoho spekulací — sebevražda, nebo pomsta SS, nebo zájem StB… Opakovaná pitva potvrdila správnost první lékařské zprávy.
Nicméně, jeho smrt můžeme pro tehdejší spravedlnost označit jako historické faux pas… Den po jeho skonu ho přišla zatknout StB…
Jeho manželka Ludmila se na čas ukryla v psychiatrické léčebně, ale dcery i zeťové byli vyslýcháni. Nakonec byla odsouzena dcera Jarmila k trestu odnětí svobody na dvanáct let. Propustili ji na amnestii roku 1960, konstatuje Naďa Trenčanská ve své studii o JUDr. Ečerovi, z níž, kromě jiných, zde čerpám. A dodává: „její odsouzení bylo zřejmě pomstou režimu alespoň na Ečerově rodině…“
