Proč mám Brno rád
aneb Jak se rodí noví Kellnerové, Křetínští a mnoho dalších úspěšných podnikatelů
Chodívám každý den s Méďou, několikrát denně na procházky. Nemůžeme také minout asijské bistro, u nás v Novém Lískovci. Když se vracím již z procházky, tak míjíme dvě lavičky, na kterých posedávají babičky, někdy také muži, kteří si potřebují probrat chlapské záležitosti. Většinou se zastavíme, někdy se zapojíme i do diskuse.
Jednou, skoro již ke konci prázdnin, jsme se vraceli s Méďou z procházky a díváme se kdo bude dnes na lavičce sedět. Zdálky jsme nikoho známého neviděli, ale nějaký pohyb tam byl vidět.
Když jsme přišli blíž, byli jsme v šoku. Stáli tam tři kluci, školáci tak 10 – 11 roků. Ten první mi říká „nechcete se koupit limonádu?“ a v ruce držel kelímek s penězi . Na lavičce další šok. Prodej limonád – kofola 10 Kč, top topic 5Kč a žlutá limonáda tak za pět. A podívejte se, jak se kluci na to připravili.
Krásně vymalované poutače, jako „profesionální prodavači“, koupil jsem si od nich kofolu a poradil jim jak mají pití lépe prodávat.
Kluci děkovali. A byli nadšeni, že se jim prodej daří, i když bylo hodně kolemjdoucích, kteří si nic nekoupili. Kluky to neodradilo. Říkám jim, že je škoda, že s tím začali až na konci prázdnin. Pak se začátkem školního roku lavička osiřela.
Ale kluci „prodávali dál“. Nějaký jejich spolužák mi říkal: oni prodávají dál a ukazoval mi směrem ke škole… Od té doby jsem je zatím nikde neviděl.
Ale měl jsem v srdci radost, za jejich nápad, za jejich odvahu a jak se i malí jedenáctiletí kluci učí prodávat a neodradí je ani odmítnutí.
Tak se rodí noví Kellnerové, Křetínští a mnoho dalších podnikatelů, kteří mají úspěchy.
I proto mám Brno rád.
