Rozverný Falstaff na jevišti Janáčkova divadla je dílem Ondřeje Havelky

Operu Falstaff složil Giuseppe Verdi jako svoje poslední dílo, ve kterém začal úplně znovu a jinak. Žádné uzavřené vypjaté árie na italský způsob, ale naopak jiskřivá, plynule tekoucí hudba, zurčící v rytmu temperamentních komických výstupů a bublajících ansámblů. Osmdesátiletý skladatel, který měl za sebou plodný a úspěšný život, chtěl najednou psát jinak. Psal Falstaffa pro sebe, pro svoji radost z hudby a z toho, že konečně píše komickou buffo operu.

Co na jevišti vypadá lehce a nadýchaně, co jiskří vtipem a radostí, to není vůbec nic jednoduchého. Vyžaduje to daleko větší úsilí, soustředění, nápady a jejich realizace je mnohem obtížnější. Režisér Ondřej Havelka to jako zkušený profesionál moc dobře ví a přistoupil k režii díla se vší zodpovědností. Obsazení rolí zaručovalo jak výsostné pěvce, kteří jsou schopni bláznivých hereckých akcí, při zachování kvalitních pěveckých výkonů. To vše se v brněnské inscenaci povedlo.

Scéna Martina Černého je poplatná alžbětinskému divadlu a její postavení na točně umožňuje rychlé změny jednotlivých obrazů. Strohá hostinská místnost pro Falstaffa poslouží jen malým otočením i jako pokoj paní Alici Fordové. O přestávce vyroste v centru jeviště obrovský strom, Hernův dub, který funguje jako efektní kulisa pro čarodějnický večer, tolik podobný Snu noci svatojánské. Krásné a efektní historizující kostýmy dam podle návrhů Jany Zbořilové doplňují ledabylé, ale vypovídající oděvy mužů, zejména Falstaffa.  

Doubravka Součková, Markéta Cukrová, Pavla Vykopalová a Jana Hrochová (zleva).

Základem opery je samozřejmě hudba, kterou zahrál orchestr Janáčkovy opery s espritem a s profesionálním zápalem, pod vedením dirigenta Ondřeje Olose. Sbory připravil sbormistr Pavel Koňárek. Záludné ansámbly čtyř dam a čtyř mužů, které se vzájemně prolínaly a doplňovaly, vyšly na výbornou a závěrečná fuga „..všechno na světě je žert a šprým..“ svedla dohromady všechny postavy, jejichž hlasy se prolínaly a soupeřily spolu, aby se sešly v závěrečných taktech. Obsazení jednotlivých postav bylo velmi výstižné a všichni si své role jak náleží užívali.

Bodrým, nadutým a poživačným Falstaffem byl španělský barytonista Luis Cansino. Postupně jeho hlas sílil a mohutněl a jeho postava dostávala stále větší charisma. Dokázal ji udělat humornou a pod samolibou a nafoukanou slupkou odhalil sympatického chlapíka. Hlasově obsáhl roli i prostor hlediště barevným hlasem a dal roli věrohodnost. Vyváženým protihráčem mu byl italský barytonista Damiano Salerno se sonorním barytonem v roli pana Forda, žárlivého manžela. Paní Alici Fordovou ztvárnila s jiskřivým smyslem pro humor a s krásným pevným sopránem Pavla Vykopalová. Paní Meg Page si vychutnala Markéta Cukrová, s melodickým altem, která vytěžila komiku z předstírané slepoty, která někdy byla trochu za hranou. Mrs. Quickly představovala Jana Hrochová, předstírající opileckou veselost, která jí dávala příležitost, aby se v roli herecky vyřádila. Mladičkou dceru Fordových Nannettu zpívala Doubravka Součková. Role sice nevelká, přesto mladá sopranistka ji dokázala využít k předvedení krásného hlasu a sladkého piána ve výšce. Jejím nápadníkem byl v roli Fentona Daniel Matoušek, který překvapil jasně znějícím zářivým tenorem v lyrickém ariosu i okouzlujícím exteriérem. Dvojice Falstaffových sluhů si užila spíše hereckých, než pěveckých akcí a jako komická dvojice se skvěle doplňovali. Roli Pistola si užil Jan Šťáva a Bardolfem byl Vít Nosek. Komickou roli dr.Cajuse si užil Berk Dalkilic a mimickou postavu hostinského představoval Pavol Seriš.  

Inscenace Falstaffa je díky režii Ondřeje Havelky naplněná neutuchajícími hereckými akcemi, které na sebe bezprostředně navazují a posouvají jedna druhou do další akce. Vzniká tak iluze alžbětinského divadla, které ale zůstává vkusné a na úrovni a to i v choulostivých situacích. Vrcholem je scéna ukrytí Falstaffa do koše s prádlem a hozeným do propadla s veškerou parádou a zvukovými efekty. Závěrečná fuga uzavírá představení s radostnou náladou a profesionálním zápalem. Falstaff je představení, které si užijí všichni, obecenstvo i herci a má šanci se stát repertoárovým lákadlem pro rodinnou návštěvu divadla.   

Autor článku:
Fotografie:
Marek Olbrzymek. Na snímku Luis Cansino v titulní roli a Berk Dalkilic v roli dr. Cajuse.