Světově proslulý dirigent

Před 110 lety – 29. 6. 1914 se v Býchorech (okr. Kolín nad Labem) narodil Rafael Kubelík, dirigent, skladatel, houslista a klavírista, šéf opery Zemského divadla v Brně v letech 1939-1941.

Narodil se v rodině houslisty světové pověsti Jana Kubelíka, který měl na něho silný umělecký vliv. Studoval na pražské konzervatoři housle u J. Felda, skladbu u O. Šína a dirigování u P. Dědečka a postupně v těchto oborech absolvoval. Jako devatenáctiletý řídil poprvé Českou filharmonii na otcově koncertu ve Smetanově síni a od roku 1936 se stal jedním z jejích stálých dirigentů. 26. února 1939 dirigoval poprvé orchestr Zemského divadla v Brně, kde doprovázel houslové koncerty W. A. Mozarta a P. I. Čajkovského, které hrál jeho otec a dále uvedl Dvořákovu Serenádu pro smyčce. Svým temperamentním výkonem a bezprostředností okouzlil publikum i odbornou kritiku a tehdejší ředitel Václav Jiříkovský ho angažoval jako šéfa opery Zemského divadla. 21. května 1939 se Rafael Kubelík představil v Brně poprvé jako divadelní dirigent, který považoval řízení oper za nedílnou složku dirigentského oboru. Prodaná nevěsta patřila vedle Mozartova Dona Giovanniho a Wagnerova Tristana a Isoldy k oblíbeným Kubelíkovým dílům.

V Brně zůstal až do uzavření divadla 12. listopadu 1941 a za nepříznivých podmínek nastudoval nově osm oper, z nichž dramaturgickým počinem se stala rozměrná epická opera Trójané H. Berlioze. Významně se podílel jako šéf opery na dramaturgii operního souboru. Repertoár tvořily zejména české opery: Smetanův Dalibor a Hubička, Dvořákův Jakobín a Rusalka, Janáčkova Její pastorkyňa a dále Mozartova Kouzelná flétna a již zmíněná opera Trójané H. Berlioze. Rafael Kubelík chtěl uvádět ještě další Janáčkovy opery, ale k realizaci již bohužel nedošlo. Až za svého působení v Londýně, USA a v Mnichově uváděl Janáčkovy opery s řadou světových pěvců v čele s nezapomenutelnou Kostelničkou Leonie Rysanek.

Další premiérou na brněnské operní scéně, kterou Rafael Kubelík připravoval, měl být Mozartův Don Giovanni, ale k jeho provedení již bohužel nedošlo, protože divadlo bylo uzavřeno.

Brněnský operní soubor uvedl s úspěchem 19. 4. 1947 premiéru opery Veronika Rafaela Kubelíka, dirigoval sám autor, režie se ujal Miloš Wasserbauer a titulní roli zpívala Emilie Zachardová. Kubelíkovo operní dílo bylo přijato s velkým nadšením u publika i odborné kritiky.

Po odchodu z Brna a abdikaci Václava Talicha byl Rafael Kubelík jmenován šéfem České filharmonie. Byl jedním ze zakladatelů festivalu Pražské jaro, podílel se na poválečném rozvoji naší hudební kultury. Po roce 1948 emigroval, v letech 1950-1953 byl hudebním ředitelem Chicago Symphony Orchestra, v letech 1955-1958 byl šéfem Královské opery Covent Garden, pak žil ve Švýcarsku a od roku 1961 byl šéfem Bavorského orchestru v Mnichově. V letech 1972-1974 byl jmenován hudebním ředitelem Metropolita Opera v New Yorku a od roku 1990 působil jako čestný dirigent České filharmonie.  Po listopadu 1989 několikrát navštívil Českou republiku, řídil zahajovací koncert Pražského jara 1990 a legendární polistopadovou Mou vlast B. Smetany na Staroměstském náměstí, kde kromě České filharmonie účinkovala také Státní filharmonie Brno a Slovenská filharmonie.

Rafael Kubelík byl světově proslulým dirigentem. Jeho mistrovské umění mu získalo u hudebního publika obdiv prostřednictvím nejen koncertních síní, ale také gramofonových nahrávek, rozhlasových snímků a televizních záznamů, kde jsou zachycena Kubelíkova obdivuhodná a nezapomenutelná dirigentská gesta. „Každý dirigent“, poznamenal Rafael Kubelík, „postaví-li se k pultu, má pocit, že nebude s to, aby zvedl ruku. Ale potom zapomene na fyzickou bolest, přemůže jí vůlí, a jakmile zazní první takty, hudba již působí“.

Rafael Kubelík zemřel 11. srpna 1996 v Kastanienbaumu ve Švýcarsku. 18. září 1996 byly jeho ostatky uloženy na vyšehradském Slavíně v Praze vedle ostatků jeho otce Jana Kubelíka.

Autor článku:
Fotografie:
Foto archiv. Na snímku Rafael Kubelík.