Vítězem sborové soutěže Mezzochori se stal sbor z Gymnázia Pavla Křížkovského
Sborové zpívání má v České republice staletou tradici a Brno k ní neodmyslitelně patří. Gymnázium Pavla Křížkovského s uměleckou profilací, tedy sbor studentů samozřejmě má také. Že vyhrají celostátní soutěž Mezzochori, to bylo ovšem překvapením i pro sbormistryni Nataliu Chirilenco.
Pěvecký sbor na Gymnáziu Pavla Křížkovského už má také tradici?
Škola existuje v Brně-Komíně od roku 1993, letos slavila 30. výročí. Je to soukromé gymnázium, které nabízí všeobecný vzdělávací program rozšířený o hudební, výtvarný a dramatický obor. Sbor od ledna 2019 je povinnou součástí výuky hudebního oboru, v níž jsou žáci vedeni ke vzájemné souhře a spolupráci. Další cíle směřují k získávání zkušeností a úspěchů v rámci sborového života. Pěvecký sbor je organismus, který se musí sžít, aby získal charakteristický zvuk a aby se děti naučily poslouchat sebe navzájem, a aby spolu ladily. Je to dlouhodobý proces a zdá se, že po čtyřech létech se nám povedl.
Jak staré děti vlastně na gymnázium chodí?
Mohou se hlásit děti jak z páté třídy, tak z deváté. Mohou zde studovat umělecké obory, hudební či divadelní, výtvarné umění, nebo architekturu, ale jsou mezi našimi absolventy i studenti VUT, lékařské fakulty, právníci, architekti, designéři…. Není tedy podmínkou, že musíme produkovat jen umělce. Ale umění dětem pomáhá utvářet si zdravý pohled na svět. Kdo studuje umělecký obor, je současně i studentem naší základní umělecké školy a kdo studuje hudbu, je také automaticky členem pěveckého sboru GYMUM. A máme jak malý sbor, pro děti od primy do tercie, tak velký sbor pro děti starší, až do maturity.
A co chlapci? Mají zájem o sbor? A co mutace? Vždyť jsou to teenageři…
Chlapci to mají opravdu těžké. Nejprve zpívají s děvčaty v sopránu a altu, ale pak jim rychle jdou hlasy dolů. Tehdy potřebují citlivé odborné vedení a hlavně důvěru a povzbuzení, aby se nezasekli i psychicky. Je to velká příležitost, jak jim naopak podržet sebevědomí. Na soutěži jich bylo dvanáct. Celkově měl sbor na soutěži 34 dětí, vzali jsme sebou i několik absolventů. Mám radost, že se z nich stal skvělý kolektiv, který má rád legraci, ale také se dokáží jeden za druhého postavit. Sborové zpívání je výborná příležitost, jak mít zázemí přátel, na které se můžete spolehnout.
Přivezli jste ze soutěže první cenu, ale co je to vlastně za soutěž, pro koho je určená?
Je to soutěž primárně pro středoškolskou mládež, takže se tu sešly sbory zejména z gymnázií. Ale nechyběly ani sbory základních uměleckých škol či sbor z Konzervatoře v Pardubicích. Je to především soutěž středoškoláků, která má již velmi dobrou tradici. Letošní ročník byl současně spojen i s celostátním seminářem Klubu sbormistrů, který vede předseda poroty pan sbormistr Jurij Galatenko z opery divadla Moravskoslezského.
Vy pocházíte odkud, podle jména a přízvuku nejste Češka?
Pocházím z Moldávie, z Kišiněva. Do Česka jsem přišla po studiích v roce 1999, poté, co jsem v Kišiněvě vystudovala Akademii hudebního umění Gavriila Musicescu. Předtím jsem ještě jedenáct let studovala na Hudebním lyceu Cipriana Porumbescu klavír a sbormistrovství. Zajímavé je, že systém organizace studia na tomto lyceu je velmi podobný našemu Gymnáziu Pavla Křížkovského s uměleckou profilací. Vedu ještě ženský sbor Gloria Brunensis, který jsem založila v roce 2014. Věnujeme se hodně zpívání a´cappella, tedy bez doprovodu, a máme široké spektrum skladeb, prolínajících se napříč obdobími a hudebními žánry, od polyfonií přes pravoslavný repertoár až po soudobé autory. Sborové zpívání v Brně se stalo mým osudem a jsem šťastná, že mám možnost se této krásné práci věnovat.
Děkuji za rozhovor.
