Vlastenci nepřestávají hýbat Ruskem

K nové úspěšné inscenaci činohry Národního divadla Brno

Jeden divák-nedivák napsal na facebook Národního divadla Brno ještě před uvedením hry Vlastenci od Petera Morgana trochu zmatené souvětí, z něhož vyplynulo, že očekává „politickou agitku uvědomělých svazáčků“. Po premiéře 10. ledna byl usměrněn těmi, kdo představení v Mahenově divadle viděli. Možná to tak připadalo více lidem, když se dověděli, že příběh sleduje cestu ruského diktátora Vladimira Vladimiroviče Putina k moci.  

Tento motiv samozřejmě ve hře je, ale bezmála tři hodiny bez dechu sledujeme úchvatnou sondu do života množiny ruských oligarchů, vlastně „vlastenců“, kteří fakticky touto zemí vládnou, hýbou, a sondu do života skupinky vůdců země, jimiž oligarchové pohybují. Nebo se jim to vždycky nedaří, jako v případě Borise Berezovského, jenž má s Putinem zásadní spory, dramatik je zaznamenává. Ostatně Berezovskij v této hře je ústřední postavou a její představitel Tomáš Šulaj má reálnou naději minimálně na nominaci Ceny Thálie. Přesvědčivě nám podává až nechutně sebevědomého člověka s obrovským bohatstvím, který si může vše dovolit. Zlomí se až v momentě, kdy ho přestane poslouchat nový prezident Putin, dokonce krátce po svém jmenování. Šulaj bravurně vystihuje nálady oligarchy. Blahosklonnost, přetvářku, ale i rozčilení s řevem plným vulgarismů. Dovede i fyzicky napadnout… Viktor Kuzník v postavě Putina nemá tolik možností jako v loňské skvělé inscenaci NDB Sluha dvou pánů, kde exceluje jako Truffaldino. Režisér nicméně dobře vybral. Kuzník je Putinovi trochu podobný (snad se kvůli tomu neurazí) a v debatě s divadelníky po premiéře jsem se dověděl, že v rámci studia role a co největší autentičnosti nacvičoval i Putinovy pohyby.

Anglický autor Peter Morgan rozehrává pestrou podívanou s postavami, které známe z nedávné i současné historie Ruska. Jako zkušený dramatik vytváří zajímavé dialogy, jimiž odkrývá typické vlastnosti lidí této země. Těch nejbohatších, často největších zlodějů, i těch obyčejných. Tak jsme například svědky rozhovoru studenta Berezovského s profesorem matematiky Perelmanem, jehož přivádí na jeviště zkušený bard  Bedřich Výtisk. Projedeme časem a sledujeme nešťastnou postavu bývalého tajného agenta Alexandera Litviněnka až po jeho konec v Londýně, nechybí u toho jeho žena Marina Litviněnková. Herci Tomáš David a nová členka souboru Anna Čonková dávají postavám punc tragiky, vychutnáte scénu s mrtvým Litviněnkem na zdravotnickém lehátku. Ponurou atmosféru prostředí dotvářejí postavy dalšího oligarchy Romana Abramoviče (Pavel Čeněk Vaculík), smutné matky Berezovského (Isabela Smečka) a dalších včetně samozřejmě Borise Jelcina. Jeho postavu představuje v civilním obleku Roman Nevěčný. Hraje také bývalého poslance Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace a osobního strážce Jelcina Alexandra Koržakova, jemuž v uniformě plné metálů dává ruskou nasupenost. Umocňuje to vojenská čepice, kterou autorka kostýmů Vladimíra Fomínová navrhla s přehnaně širokou krempou, větší než mají vyšší ruští důstojníci. Kostýmy jsou nenápadné i nápadné – kožich a klobouk Jelcinovy manželky, kožená bunda Mariny Litviněnkové a nádherné nadměrně velké kožešinové čepice Berezovského i Alexandra Vološina, šéfa prezidentské kanceláře Borise Jelcina a později Vladimira Putina. Tohoto ve skutečnosti nedostupného muže předvádí Petr Bláha jako sebevědomého tvrdého chlapa. Petra Lorenc přichází na jeviště jako noblesní Taťjana Jelcinová.

V tomto představení má důležitou úlohu dramaturg Vít Kořínek. Ve svých statích v programové brožuře odhaluje i vysvětluje souvislosti. Které sice v hrubých obrysech známe, ale asi ne příliš podrobně. První studii dramaturg nadepsal Ruští oligarchové: vládci, nebo slouhové? Začíná od kořenů Gorbačovových reforem a pokračuje přes již uvedené oligarchy k dalšímu z nich, Romanu Abramovičovi (ve hře není) až do let 1995 – 2000, kdy se oligarchové stávají pány země. Ta nemá státní pokladnu, neboť všechny státní peníze se nacházejí na účtech v bankách těchto lidí. Přečteme si o Jelcinově vztahu k oligarchům i o jejich neshodách před nastolením Putina. „Donedávna neznámého úředníčka z prezidentské kanceláře,“ o němž se Berezovskij domnívá, že „půjde o snadno manipulovatelnou loutku“. (Putin byl v roce 1998 jmenován ředitelem Federální služby bezpečnosti a pak působil v úřadu  premiéra. Po Jelcinově rezignaci na konci roku 1999 se z pozice premiéra stal dočasně úřadujícím prezidentem…) Logicky se dramaturg zmiňuje o Alexeji Navalném (též není ve hře) i o dalších lidech a vůbec otaznících kolem protiputinovské opozice. Milovníci historie ocení.

Na jevišti vidíme ještě Michala Bumbálka, vytváří více postav, a Vojtěcha Blahutu v roli Berezovského asistenta. Na střízlivé modře laděné scéně Petra Vítka uvidíte postavy v sauně, ocitnete se v Putinově první prezidentské pracovně i v Londýně u soudu, který emigrant Berezovskij prohraje. Režisér Jakub Šmíd oživil představení skupinovými scénami a kamerami s jejich zvětšenými přímými záběry. Představení vrcholí – podle skutečnosti – neblahým koncem hlavního hrdiny, nápadem je použití vysokozdvižného vozíku.

Hudba Davida Hlaváče odpovídá duchu díla, je doplněna dvěma písněmi Vladimira Vysockého a básní Anny Achmatovové. Hraje se v překladu českého politika, diplomata a spisovatele Michaela Žantovského. Nepřekvapila by nominace na Cenu Thálie celé této inscenace.

Autor článku:
Fotografie:
Bára Bachanová. Na snímku Viktor Kuzník (vlevo) a Tomáš Šulaj.

Štítky

2023anketaarcheoskanzenarchitekturaarmádaarmáda ČRastronomiebaletbásněbásníkbibleBoskoviceBrnoČeská filharmonieČeská televizeČeské BudějoviceČeský rozhlas BrnocestováníChorvatičinohracizinciČTKCzech Press PhotodětidivadloDivadlo BarkaDivadlo Bolka PolívkyDivadlo Husa na provázkuDivadlo na OrlíDivadlo PolárkaDivadlo RadostdopravaekonomikaelektroexkurzefestivalFilharmonieFilharmonie BrnofilmfinancefolklórfotografiefotožurnalismusGlosaGrand PrixGrand Prix BrnohantechasičiHasičský záchranný sborhistorieHodonínhokejHorácká galeriehrad Veveříhrady a zámkyhudbahudba JanáčekJAMUJanáčekJanáčkova akademie múzických uměníjazzjubilantjubilantkakabaretKarel OurodaKlub LeitnerovaknihakočkykomedieKomorní opera HF JAMUkoncertkonferencekritikakvětinyléčbalidové uměníliteraturalodní dopravaLuhačoviceMagistrát města BrnaMasarykova univerzitamaso uzeninyMendelova univerzitaměstská částMěstské divadlo BrnoMládežmódamoderní technologieMoravská galerieMoravské zemské muzeummotosportMuzeum města BrnamuzikálNárodní divadlo BrnoNejvyšší soudnekrolognová výstavbaNové Město na MoravěnovinářobranaobuvochotnícioperaosobnostpamátkapamátkyPamětnícipietní aktpodcastpodnikánípoetická kavárnapoeziepolitikapotravinářstvípozvánkaPrahapřednáškapřehradaRadio ProglasRakouskorecenzeřemeslaRovnostrozhovorsamosprávasborový zpěvseniořishowškolstvíslavnostní aktsociální politikasociální problematikasociální tematikasoutěžsoutěžeŠpilberkSportstavebnictvístrojírenstvíSyndikátSyndikát na výletěSyndikát novinářů jižní Moravytechnická památkaTechnické muzeumtelevizeTip na výlettrampingučňovské školstvíUkrajinaumělecké školstvíÚstavní soudVánoceVědaveletrhyVeletrhy BrnoVelikonoceVěstonická venuševila Löw-Beervínovodní hospodářstvíVýletvýročíVysoké učení technickévýstavavýtvarné uměnívzdělávánívzpomínkazdravízdravotnictvízemědělstvíživotní prostředíZoo Brnožurnalistika