Vtipná inscenace o stáří a starých lidech jejich očima
V lednu roku 2023 vznikl při Divadle Husa na provázku amatérský soubor pro seniory s názvem Studio 60+. Na webu DHNP se píše: „umožňuje svým členům setkání s řadou tvůrčích osobností spojených právě s tímto divadlem. Témata Provázku pak na oplátku mohou být nově obohacena o perspektivu těch, kteří často bývají pomíjeni.“
Nápad, který vedl ke vzniku studia, je nosný. Po prvním roce trvání amatérské scény seniorů je tu úspěšný výsledek v podobě autorské inscenace s přiléhavým titulem Napečeno mám. Hra, v níž aktivní seniorky s menšinou seniorů trefně a s humorným nadhledem sehrávají zkušenosti a postřehy z pozorování různých typů vrstevníků a dobře volených situací, měla premiéru ve Sklepní scéně DHNP 15. prosince 2023.
Vstupenky na reprízy jsou dlouhodobě vyprodané. Nejinak bylo 10. března, kdy jsem byl jedním z diváků. Do Husy na provázku jsem chodil od počátku scény, byť nepravidelně. Tentokrát jsem byl překvapen trochu jinou atmosférou, odlišnou od běžného koloritu. V chodbičce mezi šatnou a vstupem se netísnilo tradičně jasně převažující mladé publikum. Mezi návštěvníky dominovalo též šedesát plus. Dveře do Sklepní scény se snad i proto rozevřely o něco dřív jak obvykle. Ve chvíli vše ukázněně zaujalo místa, v kontrastu s tím mnohohlasá konverzace, jako by sem návštěvnice přenesly genia loci Zelného trhu. Měl jsem dojem, že většina přítomných dam se vzájemně zná, nebo se dostavily ve skupinách přátel či někdejších pracovních kolektivech nadále udržujících kontakt. Mladí diváci bývají tišší, neboť zahloubáni v komunikaci se svými smartphony. Raritní bylo, že představení mohlo začít o deset minut dřív, ne o pět minut později, jak se běžně děje, nejen v divadlech. Pokazily to pouze dvě slečny, které přišly tak akorát na čas. Slyšel jsem z vyprávění starších, kterých již moc není, že bývával dobrý zvyk, jak někdo přišel o minutu později, měl smůlu. Do přestávky mohl stepovat za dveřmi, v ruce žužlat lístek, nebo jít domů.
Představení o stopáži 75 minut bez přestávky má svižný spád. Člení se na dvě části, které na sebe přirozeně navazují. První, s delším rozsahem, je sledem skečů, dobře vypointovaných. Přibližují časté, až typické situace, jak se v nich někteří z dříve narozených projevují. Herečky a herci z 60+ je velmi dobře, profesionálně sehrávají, průběžně vyvolávají spontánní odezvu diváků. Titul hry Napečeno mám je příznačný, současně i námětem jedné ze scének. – Ještě se maminka a babička neohřeje v důchodu a již se rozezní telefon. – Dcera. – Bylo by možno ohlídat děti? To jsem ráda. A mohla by ses stavit v hypermarketu, napíšu ti seznam. Děkuji. A, šlo by upéct tu tvou buchtu s tvarohem, jak se po ní může utlouct ten můj, já mám ale raději makovou. Tak nějak to pokračuje, maminka a babička odpovídá laskavě: ano, jistě, samozřejmě, ráda… a tak podobně. Zjišťuje, že ten klidný podzim života začíná docela jinak, než si snad myslela.
V druhé, kratší části, postupně jedna po druhé z hereček i z mužské menšiny předstupují víc k divákům, přibližují jak žijí, naplňují čas po odchodu ze zaměstnání, čemu se věnují. Všechny prezentace jsou zajímavé, různorodé, osobní. Společným pojítkem je aktivita, přijetí jednoho, byť závěrečného období lidské poutí, jako ne křížek, spíše plus, s možností prožít a naplnit čas, nač dříve nezbýval.
Babičky dnešní doby jsou jiné jako ona nejslavnější od Boženy Němcové. Ani ta, se snůškou vlastních slavných sentencí, však nechybí. K mému překvapení ji sehrála brněnská malířka a pedagožka oboru, kterou znám z této oblasti. Všechny i všichni překvapují svými zájmy a koníčky, jakžijí po svém, uchovávají si „mladého ducha“ bez nadměrné pozornosti papírovému kalendářnímu věku. Diváci mohli obdivovat i pohybové a taneční výstupy, step, zpěv. Ty i ti na scéně si dlouhý, silný potlesk zasloužili. – Ivana Daňhelová, Hana Josefína Hledíková, Helena Jasyčková, Eva Kolaříková, Jiří Priesnitz, Eva Svitálková, Zbyněk Sviták, Libuše Šuleřová, Marcela Vrbová, Marie Zdubová.
Inscenaci všestranně posloužilo několik prostých dřevěných rámů, emočně působivé byly projekce provázející a korespondující s jednotlivými výstupy v druhé – závěrečné části. Inscenační tým –Tereza Volánková, Marie Klemensová (scénář, režie), Veronika Onheiserová (scénář, dramaturgie), Johana Kubincová (výprava), Hana M. Senková (inspice) a David Konečný (foto) připravil Studio 60+ v inscenaci, která zaujme i pobaví. Oslovit by mohla i zdejší tradičně mladé publikum. „Napečeno mám“ je současně i nevtíravým příspěvkem k zamyšlení, chápání generačních rozdílů a vzájemné toleranci.
