Zastávky na cestě k dálnici
Člen Syndikátu novinářů inicioval jejich zvelebení
V roce 2011 jsme na brněnské přehradě křtili loď Vídeň. Bylo to u příležitosti 65. výročí zahájení lodní dopravy na přehradě, za primátorování Bc. Romana Onderky. Byla to velká sláva, přijeli pan rakouský velvyslanec i vídeňský pan starosta Michael Häupl a jeho dopravní experti. Pan starosta vyjádřil naději, že vzájemné vztahy upevní i dálnice, která se staví z Vídně k nám, a on doufá, že nejpozději v roce 2019 si připijeme na hranících u Mikulova… Rakušané slovo dodrželi, provoz na celé téměř šedesátikilometrové trase zahájili v prosinci 2017. My jsme s našimi 27 km od Pohořelic k hranicím ještě ani nezačali. Proč, to by byla jiná kapitola.
Na tehdejší slávu jsem si vzpomněl, když jsem se po letošních (2024) Velikonocích vracel z Rakous do Brna. Napadlo mně sledovat, zda se už nějak srovnala krajina, vesnice a jejich ráz a upravenost u sousedů a u nás… Nu, Mikulov už se co do výstavby a upravenosti s rakouskými městečky srovnat dá, nemluvím o obsahu a účelu výstavných mikulovských objektů, jež vyrostly hnedle u hranic, ale šok pro mne byl, když jsem za Mikulovem spatřil autobusovou zastávku, a pak ty další, co lemují autobusovou linku Brno – Mikulov (a zpět) v úseku od Mikulova po Mušovská jezera. I tyto zchátralé a lidovou tvořivostí zdobené objekty na mezinárodní silnici přece hovoří o naší kulturní úrovni… dumal jsem… Víc než slova, povědí fotografie…
Postesknutí i fotografie zastávek jsem poslal panu hejtmanovi Jihomoravského kraje Mgr. Janu Grolichovi, i jeho náměstku pro oblast dopravy, ing. Jiřímu Crhovi. A těšil jsem se na odpovědi. Třeba se mi podaří odstranit jeden z drobných vřídků v půvabné tváři Jihomoravského kraje, říkal jsem si… O vyjádření jsem požádal i paní starostku Mikulova Jitku Sobotkovou.
A domnívaje se, že tyto boudy patří správci a majiteli silnice I/52, resp. nedokončené dálnice D 52, což je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), optal jsem se, zda je možné zastávky opravit, upravit nebo nahradit. Odpověď přišla záhy. Ing. Radek Otruba z provozního úseku píše, že v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., ŘSD jako pověřenému majetkovému správci silnice, přináleží jen těleso silnice, včetně zastávkového pruhu. Do gesce ŘSD nespadají přístřešky ani nástupní plocha. Tyto objekty se standardně předávají do majetkové správy obcím, v jejichž jsou katastru. Jejich současný stav je způsoben zřejmě tím, že obce nechtějí do těch objektů investovat, když vědí, že do dvou let se začne stavět dálnice a boudy budou zbourány… Nicméně, Radek Otruba slíbil, že se zeptá na vedení, jestli by se s tím dalo něco dělat…
Mezitím přišla odpověď od pana hejtmana, který mě prostřednictvím Vandy Říčné z odboru své kanceláře sděluje, že zastávky mají na starosti obce, a chválí mne, že jsem oslovil i starostku města Mikulova, která by snad mohla celou věc vyřešit.
Paní starostka Mikulova Mgr. Jitka Sobotková vskutku souhlasí, že zastávky jsou v neutěšeném stavu, jsou však v koncepčním řešení, jež souvisí se stavbou dálnice D 52… Ale zkusí tuto tématiku otevřít na příštím jednání starostů.
Starostové se mezitím ozvali. Blanka Hlaváčova, starostka Horních Věstonic, píše ing. Radku Otrubovi, že začíná turistická sezóna a tak jestli by ŘSD nemohlo uklidit nepořádek na zastávkách a v jejich okolí… Radek Otruba odpovídá, že starosty chápe, ale nemůže s tím nic dělat, neboť zastávky nejsou jejich…
Oslovil jsem i Centrálu cestovního ruchu jižní Moravy, paní ředitelka míní, že jejich organizace, (jejímž úkolem je propagace krás jižní Moravy) nedokáže vyřešit spletitou situaci ohledně vlastnictví a povinné péče o dané objekty. Pokud se však naskytne možnost přispět k nějakému vývoji události, určitě se bude snažit, aby příjezd do destinace byl co nejreprezentativnější…
A pak přišla odpověď od pana náměstka hejtmana Ing. Jiřího Crhy. A všechno výrazně posunula:
„Na základě Vašeho podnětu jsem nechal prověřit zastávkové přístřešky u silnice I/52 s tímto výsledkem: Vlastníkem silnice I/52, na nichž se tyto přístřešky nacházejí, je stát, zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic, s.p., který však tyto přístřešky nemá evidované ve svém majetku, ačkoliv provozní úsek brněnského závodu připouští, že tyto byly zřejmě skutečně postaveny v rámci výstavby silnice I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov (…) Po výstavbě silnice I/52 zřejmě nedošlo k převodu těchto přístřešků do majetku obcí, na jejichž katastru se nacházejí. Konkrétně starostka obce Perná a starosta obce Dolní Dunajovice na dotaz pracovníků Krajského úřadu JMK uvedli, že nemají tyto čekárny ve svém majetku, totéž předpokládám i u Bavor. Zároveň jsme prověřili u projektantů, kteří zpracovávají pro ŘSD projekt pro stavbu dálnice D52, že v úseku Nové Mlýny – státní hranice se počítá s jejich odstraněním. Je mi líto, že Vám nemohu podat příznivější informaci, neboť stav čekáren na I/52 je skutečně neutěšený, nicméně je zřejmé, že celý problém vznikl nedotažením majetkoprávních vztahů po dokončení stavby I/52 v devadesátých letech minulého století. Bohužel, mé kompetence v této oblasti jsou limitované a nemohu nikterak ovlivnit způsob nakládání s tímto majetkem…“
Povídání o zastávkách jsem pak poslal do brněnského studia České televize. A 27. května se o zastávkách zmínil pořad Události v regionech. Zaznamenal celkem objektivně současný stav nejen zastávek, ale i majetkoprávní neshody mezi ŘSD a obcemi.
A teď už to vezmu zkrátka: podle mých zcela neověřených, nicméně pravděpodobně zcela pravdivých informací z kuloárů se o problematice zastávek dozvěděl sám generální ředitel ŘSD Radek Mátl, který pověřil brněnského ředitele ŘSD Davida Fialu, aby celou věc dal do pořádku…
A tak se i stalo. ŘSD objednalo na opravy zastávek firmu Dralumiz Trading s.r.o. se sídlem v Dyjích na Znojemsku, která slíbila, že repasování zastávek provede do poloviny října 2024. I to se stalo.
V této rozhárané době pozitivní zpráva. Myslím, že by se mělo děkovat. Především těm, kterým nebyla situace lhostejná, najmě starostům, i těm, kteří nehodili připomínky do koše… a doufejme, že stav těchto svérázných objektů vydrží aspoň do doby, než se začne stavět dálnice od Pohořelic k hranicím s Rakouskem. A že tak zhruba za šest sedm let si tam s Vídeňáky skutečně připijeme…
