Život i dílo Franze Kafky jako moderní balet
K první baletní premiéře nadcházející sezóny v Národním divadle Brno
Balet Národního divadla Brno opět prokázal svoji vysokou úroveň a stejně jako opera může být srovnáván se špičkovými zahraničními soubory. Píšeme o premiéře opusu Kafka z pátku 24. října v Janáčkově divadle v choreografii tří mistrů tohoto oboru – Markéty Pimek Habalové (také režisérky), Barbory Raškové a Glena Lambrechta. A znovu poznáváme, že moderní balet je schopen vystihnout všechno. I tak náročné téma, jako je život Franze Kafky, spisovatele (přehnaně) opředeného existenciální úzkostí z nekonkrétního zla, člověka tápajícího v temnu. Choreografové přibližovali a představovali jeho stěžejní díla. V loňském roce jsme připomínali sto let od jeho smrti.
Inscenace je nesmírně impulzivní, dynamická, divák nemá možnost myslet na něco jiného, je dobrovolně nucen a s radostí to přijímá – soustředěně sledovat dění na jevišti. Vše začíná sedícím Franzem Kafkou s kloboukem v levé části jeviště. Zvedá se a začíná tančit… Vše končí opět sedícím Kafkou, jenž po chvilce mizí v hlubině… Paní a pan choreografové připravili skutečně úžasnou podívanou. Nejprve uvádějí do atmosféry v rodině, kde hlavní hrdina vyrůstal, vidíme jeho přítele Maxe Broda, sestry, rodiče i první lásku, osudovou ženu Felice Bauerovou. Scéna s dvanácti starými psacími stroji na dvanácti stolech (po třech ve čtyřech řadách), na kterých tančí dvanáct úředníků v bílých košilích a tmavých buřinkách, prezentuje pojišťovnu. Kafka, její zaměstnanec, však toužil být svobodným spisovatelem, nikoli rutinní prací ubíjeným úředníkem. Scéna je zážitkem, jedním z mnoha, stejně jako tance brouků v Proměně. Nápadem je také využití velkých obličejových masek.
Kafku na premiéře tančil dlouholetý sólista brněnského baletu Arthur Abram, Kafkovi se také docela podobá. Jeho výkon je úžasný, stejně jako ostatních účinkujících. Alternují s ním Joao Gomes a Shoma Ogasawara. Každý tančí vlastně tři postavy, protože Kafka v průběhu děje splývá s postavami ze svých děl – z povídky Proměna, kdy se mění v Řehoře Samsu, a z nedokončeného románu Proces, kde je pronásledovaným Josefem K. Hlavní postavy jsou alternovány minimálně dvakrát, celkem jsou desítky účinkujících v každé alternaci. Choreografové Barbora Rašková a Glen Lambrecht v této části zachycují ještě Kafkovu nemoc i jeho vztah k poslední osudové ženě Doře Diamantové. Divák vidí postavy podivně se pohybujících soudních kreatur, je vtažen do Kafkových temných představ kolem probíhajícího procesu.
Se souborem baletu tančí juniorští tanečníci z kolektivu NdB 2 a zralí tanečníci z NdB 3. Toto unikátní spojení se osvědčilo již v jiných inscenacích.
Střízlivou scénu s mnoha světelnými efekty vytvořil David Janošek, tančí se v kostýmech Pavla Knolle. Odpovídají ponurému ději, pro tanečníky není jistě snadné tančit někdy v obleku, v šatech. Inscenátoři vybrali působivou hudbu z dílen Nilse Frahma, Philipa Glasse, Maxe Richtera, Caroline Shaw a Alfreda Schnittkeho.
Přes všechno tajemství a ponurost připisovanou (ne zcela oprávněně) Franzi Kafkovi se podařilo v tomto krásném baletním kusu uvedenému kolektivu podat slavného spisovatele jako člověka, který by mohl zcela normálně žít mezi námi, který prožívá to, co my, je nám blízký. Svědčí o tom mj. rostoucí zájem o Kafku zejména mezi mladými lidmi. Mluvčí brněnského baletu Michaela Paučo připomíná, že hashtag věnovaný spisovateli zaznamenal na platformě TikTok přes 139 milionů zhlédnutí.
