Muzikantský bohatýr

František Kudláček se narodil 11. května 1894 v Milevsku v Čechách v hudební rodině. Z deseti sourozenců Kudláčkových zůstalo sedm – všichni byli dobrými hudebníky a tři z nich se věnovali hudbě profesionálně.

František Kudláček získal hudební základy u svého otce, který učil hru na klavír a varhany. V devíti letech začal hrát na housle a zůstal jim věrný po celý život. Protože se chtěl věnovat hudbě profesionálně, studoval od roku 1909 na pražské konzervatoři hru na housle ve třídě profesora Ferdinanda Lachnera a později přešel k profesorovi Štěpánu Suchému. V roce 1947 absolvoval ve velkém sále Rudolfína Ciaconou J. S. Bacha a houslovou sonátou chorvatského skladatele Antuna Dobroniče z mistrovské kompoziční třídy Vítězslava Nováka. Po absolvování konzervatoře měl nastoupit jako profesor konzervatoře v australském Melbourne, do jeho života však zasáhla 1. světová válka. Je odveden k 11. regimentu v Praze, odjíždí do Maďarska a pak na italskou frontu. Působí s ostatními absolventy konzervatoře nejen jako člen vojenského orchestru, ale jako rovněž komorní hráč a sólista.

Po návratu do civilu v listopadu 1918 působí přechodně v České filharmonii, pak odjíždí do rodného Milevska a studuje u věhlasného pedagoga houslové hry Otakara Ševčíka v Písku. Důležitým mezníkem v uměleckém životě Františka Kudláčka byla návštěva šéfa brněnské opery Františka Neumanna na jaře 1919 u profesora O. Ševčíka. Neumann hledal koncertního mistra pro operní orchestr. Ševčík doporučil Františka Kudláčka, a ten od 1. června 1919 nastoupil v brněnském operním souboru jako koncertní mistr a Brnu od té doby zůstal věrný.

Brněnské opeře sloužil František Kudláček řadu let i tehdy, když se věnoval sólové a komorní hře. V meziválečném období nebyl v Brně stálý symfonický orchestr a koncerty uváděl operní orchestr pod taktovkou Františka Neumanna.  František Kudláček se podílel na těchto koncertech nejen jako koncertní mistr, ale i jako sólista. V jeho interpretaci zazněly houslové koncerty českých i světových skladatelů i premiéra houslového koncertu brněnského skladatele a pianisty Jaroslava Kvapila. S Kvapilem, s jehož sestrou Ludmilou, výbornou pěvkyní a první Zefkou v Janáčkově Zápisníku zmizelého, se oženil, uváděl premiéry houslových skladeb svých moravských vrstevníků v Klubu moravských skladatelů i v brněnském rozhlase, kde natočil řadu snímků.

„Vynikal robustním, ale čistým tónem, vzorným vedením pravé ruky, mistrným pochopením slohovým i výrazovým a jeho umění bylo neseno žárem i vzletem …“, tak ocenila odborná kritika houslovou hru Františka Kudláčka. Ctitelé Kudláčkovy houslové hry obdivovali jeho krásný tón v houslových sólech operních představení, zvláště ve Smetanově Daliborovi. Byl také prvním interpretem houslových sól při Janáčkových operních premiérách ve dvacátých letech. I jako sólista a primárius Moravského kvarteta se podílel na založení janáčkovské interpretační tradice. Leoš Janáček navštěvoval zkoušky a představení svých oper a často se radil se členy orchestru o technice, zvuku nebo výrazu různých nástrojů. František Kudláček se s Leošem Janáčkem důvěrně sblížil, stal se jeho rádcem a spoluvytvářel konečné znění houslových partů po nástrojové stránce. S mimořádným úspěchem provedl Mistrovu Sonátu pro housle a klavír, která byla objevem v soudobé houslové literatuře.

Moravské kvarteto nastudovalo oba smyčcové kvartety Leoše Janáčka, který o interpretaci svého I. smyčcového kvartetu z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty s vděčností tři měsíce před svou smrtí 10. května 1928 napsal: „Velmi rád se vyslovuji o Moravském kvartetu, že mé dílo Smyčcový kvartet z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty, hraje mi z duše, jak jsem si to přál, tak jak jsem každý tón vycítil, tak jak žhavě mi nota za notou do pera padala, tak v jejich podání každý tón ve stejném žáru se rozezvučuje. Opakuji, že rád toto svědectví píši.“

Druhý smyčcový kvartet Listy důvěrné, dílo s neobyčejnou citovou hloubkou, Moravské kvarteto usilovně studovalo dva měsíce za Janáčkovy nejužší spolupráce. Moravské kvarteto nastudovalo skladbu tak, jak si Janáček představoval a tehdy napsal:“ Dnes mi přehráli můj kvartet Listy důvěrné. Hraje to Moravský kvartet virtuosně“.

Moravské kvarteto se svým primáriem Františkem Kudláčkem absolvovalo nesčetné množství koncertů doma i v zahraničí a všude zanechávalo svým skvělým interpretačním uměním ocenění odborné kritiky a velkou oblibu u koncertního publika. Poslední koncert Moravského kvarteta, na kterém se také profesor Kudláček rozloučil jako primárius, byl 11. května 1959 v Besedním domě. V ten den mu bylo právě 65 let.

Velmi významná etapa v Kudláčkově uměleckém životě byla pedagogická práce. Byl od roku 1920 profesorem houslové hry na nově zřízené brněnské konzervatoři, kde vyučoval až do roku 1946 a stal se zakladatelem brněnské houslové školy. Za dvacet šest let působení na brněnské konzervatoři vychoval mnoho dobrých houslistů.

V roce 1947 se stává jedním ze zakladatelů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Na druhé vysoké umělecké škole v českých zemích byl jmenován profesorem houslové hry a v jeho třídě absolvovali vynikající houslisté, kteří svého pana profesora měli velmi rádi a vždy se na vyučování s ním těšili.  Na Janáčkově akademii múzických umění zastával rovněž funkci děkana hudební fakulty, dále byl prorektorem a posléze rektorem.

Dne 26. srpna 1972 po krátké těžké nemoci zemřel.

František Kudláček svým plnokrevným muzikantstvím, energií a vzácnými osobními vlastnostmi vykonal mnoho dobrého pro rozvoj hudebního života.

Autor článku:
Fotografie:
Archiv. František Kudláček (vlevo) s Moravským kvartetem v roce 1924.

Štítky

2023anketaarcheoskanzenarchitekturaarmádaarmáda ČRastronomiebaletbásněbásníkbibleBoskoviceBrnoČeská filharmonieČeská televizeČeské BudějoviceČeský rozhlas BrnocestováníChorvatičinohracizinciČTKCzech Press PhotodětidivadloDivadlo BarkaDivadlo Bolka PolívkyDivadlo Husa na provázkuDivadlo na OrlíDivadlo PolárkaDivadlo RadostdopravaekonomikaelektroexkurzefestivalFilharmonieFilharmonie BrnofilmfinancefolklórfotografiefotožurnalismusGlosaGrand PrixGrand Prix BrnohantechasičiHasičský záchranný sborhistorieHodonínhokejHorácká galeriehrad Veveříhrady a zámkyhudbahudba JanáčekJAMUJanáčekJanáčkova akademie múzických uměníjazzjubilantjubilantkakabaretKarel OurodaKlub LeitnerovaknihakočkykomedieKomorní opera HF JAMUkoncertkonferencekritikakvětinyléčbalidové uměníliteraturalodní dopravaLuhačoviceMagistrát města BrnaMasarykova univerzitamaso uzeninyMendelova univerzitaměstská částMěstské divadlo BrnoMládežmódamoderní technologieMoravská galerieMoravské zemské muzeummotosportMuzeum města BrnamuzikálNárodní divadlo BrnoNejvyšší soudnekrolognová výstavbaNové Město na MoravěnovinářobranaobuvochotnícioperaosobnostpamátkapamátkyPamětnícipietní aktpodcastpodnikánípoetická kavárnapoeziepolitikapotravinářstvípozvánkaPrahapřednáškapřehradaRadio ProglasRakouskorecenzeřemeslaRovnostrozhovorsamosprávasborový zpěvseniořishowškolstvíslavnostní aktsociální politikasociální problematikasociální tematikasoutěžsoutěžeŠpilberkSportstavebnictvístrojírenstvíSyndikátSyndikát na výletěSyndikát novinářů jižní Moravytechnická památkaTechnické muzeumtelevizeTip na výlettrampingučňovské školstvíUkrajinaumělecké školstvíÚstavní soudVánoceVědaveletrhyVeletrhy BrnoVelikonoceVěstonická venuševila Löw-Beervínovodní hospodářstvíVýletvýročíVysoké učení technickévýstavavýtvarné uměnívzdělávánívzpomínkazdravízdravotnictvízemědělstvíživotní prostředíZoo Brnožurnalistika