Pivovarnictví a pivní kultura Brna od počátků po současnost
Kniha Filipa Vrány osloví nejen brněnské čtenáře
Pokud jde o nápoje, Brno, centrum Jihomoravského kraje, je tradičně spíše vnímáno jako vstupní brána do vinorodého jihu Moravy. Však na brněnských stráních víno dozrávalo, vinná réva zdobila i svahy pod hradem Špilberkem. Před několika lety se tam úsilím nadšenců vrátila. Hrozny se pěstovaly na řadě dalších míst, některá z nich dodnes dávají o tom znát názvy ulic: Viniční, Vinohrádky, Vinohradní, Vinohradská či Vinohrady – ty označují nejen ulici, ale také jednu z městských částí.
Pivo je nápoj přisuzovaný víc do Čech. Stvrzují to tradiční světoznámé značky Pilsner Urquell a Budweiser Budvar. Neznamená to, že Brno na Moravě se zde nemá čím pochlubit i překvapit. Přesvědčí o tom nedávno vydaná knižní publikace nakladatelství JOTA – Pivní Brno s podtitulem Pivovarnictví a pivní kultura od počátků po současnost. Autorem je Filip Vrána, historik, a učitel dějin pivovarnictví na Mendelově univerzitě, kde byl otevřen speciální studijní program pro sládky. Znalec oboru a vysokoškolský pedagog se také angažuje ve snahách o zapsání české pivní kultury do seznamu světového dědictví UNESCO.
Vraťme se však k Brnu a knížce o rozsahu 205 stran, přehledně členěných do úvodu a třinácti kapitol. Dvanáct se vztahuje přímo k městu, zdejší historii pivovarnictví, nabídkou exkurzí do minulosti, a pozvánkou k seznámení s místy, reprezentujícími současnou pivní kulturu. Ta je součástí brněnské gastronomie, která si získala velmi dobrý zvuk. Nejednoho čtenáře možná překvapí, že Brno zasáhlo do historie pivovarnictví a pivní kultury významným způsobem a má v dané oblasti dost zajímavostí, ale i jedinečností.
Na místě je zdůraznit jméno František Ondřej Poupě (1753 Český Šternberk – 1805 Brno).Mezi řadou významných osobností působících v Brně stál dlouho jaksi v ústraní. Nejslavnější český sládek a reformátor oboru, se vyučil řemeslu u staršího bratra v pivovaru ve Velké Bíteši, v blízkosti Brna. Jako tovaryš vandroval, sbíral zkušenosti, uplatnil se pak v několika pivovarech v Čechách. Pro své vysoké a zdůvodněné nároky na výrobu a kvalitu piva u spolupracovníků samozřejmě i narážel. V roce 1798 vyhrál konkurs na sládka brněnského městského pivovaru. To byl již známý i jako autor knihy Die Kunst des Bierbrauens. V Brně uspěl a rozvíjel své zásady při vaření piva. Je uznáván jako zakladatel odborného a vědeckého přístupu v oboru. Odmítal nevhodné přísady, zdůrazňoval význam přesných postupů a dodržování hygienických zásad, zavedl technické pomůcky a techniky měření. Pamětní deska reformátora s bystou Z. Makovského (1995) je umístěna u vchodu někdejšího městského pivovaru. V těsném sousedství, v místech, kde se původně nacházela varna, se dnes nachází Pivovarský dům Poupě. Socha reformátora oboru, současně učitele, který vtiskl výrobě piva vědecké základy, byla v roce 2020 umístěna na dvorku areálu, autorem je M. Bouzek. Při odhalení sochy proběhl i křest publikace Příběhy jihomoravských pivovarů, již jmenovaného autora F. Vrány. Podobizna Poupěte je i na stěně varny Starobrno. Jeho zásluhou vznikla v Brně první pivovarská škola v Evropě, snad i ve světě. Své vědomosti, přístup a um zde předával sládkům její zakladatel.
Zajímavostí kolem piva z historie i novodobé je v Brně víc a autor je nezapomíná připomenout. Vzpomeňme společně například zelené pivo, které se stalo legendou. Zásluhu má Pivovar Starobrno. Na Starém Brně, nejstarší části města, se pivo prokazatelně vařilo od roku 1325, dva roky poté, kdy královna Eliška Rejčka založila klášter cisterciaček, k němuž pivovar náležel. Později, v těsném sousedství kláštera, vznikl v roce 1872 pivovar na místě někdejší cihelny. – Pivovar Starobrno, dnes náležející ke skupině Heineken, je uznáván jako tradiční značka kvalitního piva, výrobce oblíbených a oceňovaných druhů i úspěšný exportér.
Pro čtenáře zvlášť přitažlivou částí knižní publikace budou návštěvy vybraných zajímavých restaurací a pivnic spolu s autorem, současně průvodcem. Nezůstanou u středu města, budou i výšlapem kousek dál, do brněnských čtvrtí. Nabídnou i návštěvy brněnských minipivovarů. Ke třem u nás nejstarším náleží Pegas v centru Brna. Čtenář se dočte o někdejších klášterních pivovarech, ale i o slavných hospodách, zmizelých pod nánosem času. Současně o řadě zajímavostí i rarit. Ne každý ví, že jeden z nejznámějších přátel zlatavého moku, slavný spisovatel Bohumil Hrabal, je rodákem z Brna-Židenic. Nebo že za 1. republiky vznikl v Brně Sladařský ústav s laboratoří, pokusnou sladovnou, později i pokusným pivovarem. Zajímavostí novějšího data je „Pub šalina“ – tramvaj s výčepem. Čas od času vyjede na koleje a otevírá vstup návštěvníkům k ochutnávce v nezvyklém, zajímavém prostředí.
Připomeňme, že pivovarská škola pana Poupěte měla sídlo v budově na Jánské ulici, později zde přednesl zakladatel genetiky Gregor Mendel svou zásadní a nepochopenou řeč. Ještě, než se stal opatem starobrněnského kláštera, na zahrádce v sousedství starobrněnského pivovaru, konal své pokusy s hráškem. Pulihrášky v „nadživotní velikosti“ umně vytvořené skulptury (Natalie Chalcarzová, Václav Kocián) z množství pivních půllitrů, rozsvítily v roce 2013 travnatou plochu Mendlova náměstí, zelení, procházející sklem. Druhý z dvojice nejslavnějších brněnských jmen – Leoš Janáček, byl v klášteře modráčkem, přesně fundatistou. Kdo ví, zda panu opatovi čas od času nezašel se džbánkem vedle do pivovaru na točené…
Brno je dnes i vyhlášeným místem výborné kávy, zajímavých kaváren i kavárniček. Když jsem začal vínem, tak i skončím. Nad pivovarem i klášterem se vypíná Žlutý kopec, kdysi vinorodý svah, a kousek dál směr Pisárky, na Hlinkách jsou staré vinné sklepy. To je trochu již mimo rámec knihy, vše ale v rámci brněnské gastronomie.
Předností knihy autora Filipa Vrány je věcnost, srozumitelnost, přehlednost, čtivost. Text oživuje i přiměřené množství přiléhavého obrazového doprovodu. Zajímavá knižní nabídka vstupuje do zatím ne tolik popsaného místa v bohaté nabídce současných brunensií. No, a možná se časem ve městě dočkáme ulice s tabulkou se jménem Františka Ondřeje Poupěte.
