Fraktále II. – Tentokrát na téma Otázka života a smrti
Galerie 13, Zadní trakt – 28. února 2025
Z galerie, která již delší čas přesvědčuje, že po delší přetržce zvedla se a ožila jak bájný pták z popela, přichází mi pozvánky na výstavy i další akce. Před časem mě zaujala, ta zvoucí na Fraktále. Bohužel, vyšlo mi až napodruhé. I tak jsem se opozdil, bylo již po úvodu i programu. Člověk má pamatovat na výjimky z pravidla, např. že všude většinou vše začne pozdě. V nevelkém, lidstvem napěchovaném prostoru mísily se tváře neznámé s neznámými, probíhala volná zábava, z níž prosakovala přátelská atmosféra. Přes ten nátřesk nebylo snadné prodrat se k vystaveným artefaktům. Pro informace i zprávu, co vše jsem zmeškal, obrátil jsem se na duši akce, současně jednu z autorek vystavených děl – Magdu Jochmanovou.
O co vše jsem takto zpozdile přišel?
Šlo o obzvlášť vypečenou akci. Fraktále zahájil tanec života a smrti – taneční mistři, manželé Brusovi, rozehráli strhující symfonii. Z psychedelické bouře, podkreslené syrovými rapovými beaty, se jejich pohyb proměnil v něžnou eleganci Flower Duet. Bouře se utišila, z chaosu vykvetla čistá fraktální harmonie. Následovala neřízená i nezřízená zábava. Přestože bylo jednohubek víc jak dost, jeden návštěvník se neudržel a hned na začátku akce pozřel jeden z exponátů Barbary Čáslavské i přesto, že byl vyčleněn ke konzumaci jiný exponát – Rubenovo čůčo. Pachatel se doznal a exponát posléze nahradil kouskem novým, který autorka pojala umělecky, tedy jako surrealistický čin – exponát spořádala. Návštěvníci se v průběhu fraktálně zapojovali, nechali se razítkovat razítky s motivy života a smrti od autora Jana Honzy Rajlicha.
Kdo, co, a jaké artefakty vytvořil a vystavil?
Monumentální Existenciální razítkovaná kompozice J. H. Rajlicha šla direktivně doslova k jádru tématu akce. Mechanická halucinace Z. Jelínka představila zrezivěliny, kdysi pohánějící cosi smysluplného, na výstavě visící ve stavu mezi existencí a zapomněním s tím, že záleží jen na nich, pro co se rozhodnou. Tento autor vystavil i Torzo kreativity, šicí stroj, kdysi plný života, nyní bojující o přežití. B. Čáslavská ve své Polarizační čtyřlogii opatřila každý z exponátů návodem, jenž neuleví bolestností z rozhodování. Prvním ze čtyř byl banán. Kde má začátek, kde konec, jak oloupat, kde začít odkusovat? Fraktální účast měl V. Houf, v zastoupení dvou hlav. Pro nemoc omluven. Konzumní exponát Rubenovo čůčo je z dílny imaginátora Jaróška Matalů, který byl na akci přizván jen proto, aby to bylo, když tak na koho svést. A když bych měla popsat své tři artefakty… Největší – Tak jak v nebi, tak i v pekle: objekt vyzývající ke vstupu, fraktálnímu propojení s univerzem a nalezení klíče k bytí. Interaktivní objekt Neváhej a kvéérkuj znejistil návodem pro blondyš, třetí Karbénix varoval: „I zkarbonizované poleno se může cítit jako Fénix, jen si musí dát pozor, aby neuvízlo v cyklu zpopelnění.“ Trpasličí smrčky, deroucí se ze spáleniště dávají však optimisticky znát, život, že cestu vždy si najde.
Jak vlastně vznikl projekt Fraktále?
To jsme jednou se Zdeňkem Jelínkem, jedním z autorů, mudrovali nad pěnivým mokem a on vyprávěl o tom, že když něco rozmontuje a pak smontuje, tak mu vždy něco zbude a ta věc dokonce funguje. Přišlo mi to jako zmar, a tak mě napadlo, že by se těm zbylým věcem mohl vdechnout nový život. Tak vznikly první Fraktále na téma Zbytné nezbytnosti. Na tuto myšlenkovou platformu navázaly i Fraktále II – Otázka života a smrti. Samotný název projektu poukazuje na samoopakující se…
To samo o sobě napovídá, že nekončí, znovu se dostaví, ovšem na jiný námět. Je to tak?
Fraktále, ač původně punkový projekt, si získává stále větší oblibu. Je tedy pravděpodobné, že budou i další ročníky – už jen proto, aby se naplnil samotný fraktální princip, který prostupuje nejen touto akcí, ale vším kolem nás.
Závěrem – Chvála hledání a nalézání
A mně zbývá dodat, že dobře tak. Projekt snášenlivý k mnohosti i různosti výtvarného vidění a ztvárnění při respektu pouze k danému tématu, rozevírá brány poznání uměleckého, až obecně lidského, k postupnému, leč soustavnému ohlodávání. Fraktálně, až na dřeň kosti, za slastným výkřikem heuréka! Člověk hledač a sběrač vrací se nám (a v nás), z předvěkého stupně do bouřlivého dneška za pomoci dříve nevídaných technických prostředků k nalezení a vykopání pokladu. Pěkné kusy možno nalézt i doma, za prahem domácnosti, v blízké přírodě, na divokých skládkách a smetištích dějin. V různých stavech metamorfózy vybízejí ku zvednutí a pozvednutí v nově rozpoznané formě existence. Úspěch provázen uznalým hvizdem či zamlaskáním úst ve vousem obrostlé tváři završí nadšené dětské aha! (Už to mám!) – Artefakt. Někdy přímo dílo, umný kus, či sestava z více nálezů. Kafkovská proměna působením prostého času, počasí a únavy materiálu.
Šťastní nálezci! Takoví jsou všichni, že každý hledá něco jiného, i když v podstatě to samé. Výtvarník přistupuje k akci s vědomím tématu. Může ovšem zasáhnout náhoda, měnící rozpracované či zamýšlené umělecké dílo v pozoruhodný artefakt. Malíři třeba naprší na vodovky, hrnek s kafé se převrhne na plátno s rozdělaným olejem, a tak podobně vznikne artefakt. Nebo převratné dílo zajímavější jak Mona Lisa v Louvru. Pokud někdo sbírá např. známky, větší vytržení zažije při pohledu do prosklené vitriny s docela malou, pro většinu nedostižitelnou prvorepublikovou známkou s jedinečným přetiskem 50 doplatit 50. A tak bychom mohli pokračovat. Ještě, že artefaktů je víc, jak ty nám blízké a hledané. Věda např. zná artefakt matoucí, pro umění, řekl bych, přitažlivý.
Fraktále některé z neomezených možností a překvapivých souvislostí naznačilo, předestřelo, nabídlo. Uměním i heuristikou prolíná blízký smysl pro humor a recesi. Ze všech oblasti, jež do okruhu zájmu a tématu nějak vstupují či lehce jen se dotýkají, nelze opomenout ekonomiku. Přídatnou hodnotou dodalo pohodové společenské setkání s příjemnou atmosférou a již vzpomenutou přemírou jednohubek. Idea projektu Fraktále má i zde oč se opřít v pokračování, periodicitě akcí, k další profilaci, či širšímu záběru. Zatím možno držet palce a těšit se na Fraktále příští.
