MFF MYJAVA 2025,

festival, na jehož blízkost možná zapomínáme

V tomto článku bych chtěl psát o pozoruhodném folklorním festivalu, který pořádají naši slovenští přátelé pod názvem Medzinárodný folklórny festival Myjava. Tento festival se koná v polovině června zpravidla po 3 až 4 dny. Letos půjde již o 65. ročník festivalu a jeho trvání by mělo být pět dní. V tomto západoslovenském městě se festival začal pořádat až v roce 1976. Jeho úplný počátek je zmiňován v roce 1956 jako Krajské letné slávnosti piesní a tancov, tehdy ovšem ve městě Piešťany. S postupem let se názvy této významné kulturní akce sice poněkud měnily, zato však místo konání festivalu se ustálilo. Festival je řádným členem prestižní celosvětové organizace CIOFF® (Council of Organizations of Folklore Festivals and Popular Arts ) působící v rámci UNESCO.

V uplynulých letech jsem měl možnost tento festival, či místo jeho konání, navštívit. Mohu proto například na úvod zmínit své dojmy z června 2023. A na takovém příkladu ukázat obvyklou skladbu tohoto folklorního festivalu, tak, jak vychází z místních podmínek, na které vhodně navazuje i jeho obrysy, v nichž se poměrně ustálil.

Festivalové dění začínalo vernisáží výstavy v SNM – Múzeu SNR Myjava. Výstava připomněla dílo a život místního uměleckého fotografa Martina Martinčeka. Dalšími výraznými částmi festivalu byly:

  • Pódiový program na náměstí M.R. Štefánika.
  • Programy pro děti, od soutěží, přes vystoupení dětských souborů, až po nabídku rukodělných činností.
  • Jarmok, který představoval rozsáhlé tržiště v klasické podobě, soustřeďující ukázky uměleckých řemesel, prodej užitkových a uměleckých předmětů, textilií, suvenýrů apod.
  • Festivalový průvod slovenských i zahraničních folklorních skupin.
  • Otevření amfiteátru, v němž se soustřeďovalo množství hudebních programů na pódiích, včetně lidových divadelních her. Slavnostní i odpočinkovou atmosféru ve skvělém prostředí malých expozic (stánků) s folklorními prvky, mohli návštěvníci zažít v blízkém okolí hlavního pódia,  pod shrnujícím názvem:
  • Městečko MY-A-VY.
  • Z ostatních součástí festivalu to byly dokumentární filmy, programy západoslovenských i zahraničních souborů, a také program:
  • Tancuje celá Myjava. Mnozí návštěvníci festivalu se také účastnili v době od 23.00 hod. do 03.00 hod. programu:
  • Ľudová zábava, a ti nejvytrvalejší navštívili na konci:
  • Závěrečný galaprogram a slavnostní ukončení festivalu.

Vzpomínám, že tehdy se zúčastnilo celkově okolo1800 účinkujících. Z nich mě velmi zaujaly zahraniční soubory, zejména asijské, které přijely až z Koreje a Pákistánu. A samozřejmě nemohu nezmínit také soubor z Moravy. Přiznám ovšem, že mi tam chyběl alespoň jediný soubor z Brna. Musel jsem si položit otázku, zda není ve druhém největším městě ČR snad takový folklorní soubor, který by se mohl k účasti na tomto mezinárodním festivalu přihlásit?

Na co bychom se mohli těšit na 65. ročníku festivalu v roce 2025?

Pro rok 2025 byl festival naplánovaný na termín 18. až 22. června.  Od Váhu do sveta je název výstavy, jejíž vernisáží v SNM – Múzeum SNR Myjava je ve středu 18. června toto festivalové dění odstartováno. Téma výstavy vlastně odkazuje na počátky a místa formování MFF MYJAVA. Výstava přinese ukázky tradičních oděvů a lidových krojů z Piešťan, Krakovian a okolí. Otvírací ceremoniál, včetně předávání Ceny festivalu, mohou účastníci navštívit ve večerních hodinách v pátek 20. června. A protože ústředním motivem 65. ročníku festivalu jsou kořeny a prostředí, na jejichž základě festival vyzrával s postupem let až do své dnešní charakteristické podoby, je počátkům západoslovenské scénické folkloristiky věnován i program. Ten si mimo jiné klade za cíl představit osobnosti, které stály za formováním folklorního hnutí, měly významný přínos k rozvoji myjavského festivalu a připomenout důležité milníky na cestě k 65. ročníku festivalu. Součástí festivalu budou dále zejména: Pódiový program na nám. M.R. Štefánika. Na něm by letos měly vystoupit západoslovenské folklorní skupiny Lanšper (Závod), Cífer (Cífer), Tulipán (Čataj), Kubra (Trenčín-Kubrá), Podžiaran (Papradno), Drienka (Veľké Zálužie), Krakovčanka (Krakovany), Praslica (Kozárovce). Prostor zde bude také pro folklorní soubory zahraniční. Pořadatelé očekávají účast souborů z Albánie, Kosova, Severního Kypru, Chile a České republiky.

Pro zajímavost se můžeme krátce zastavit u charakteristiky posledně zmiňovaného souboru. Je to Folklórní soubor Pramínek z Jihlavy. Byl založený v roce 1986. Původně vznikl jako dětská součást Folklorního souboru Vysočan z Jihlavy. V současné době je to folklorní soubor dospělých, který má jako součást dětská oddělení Šípek a Vrabčátka, a také lidovou hudbu Hatscho. Repertoár souboru vychází z folklórního materiálu etnografického regionu Horácko (okolí Jihlavy, Velkého Beranova, Velké Bíteše a Telče). Soubor pokračuje v tradici hry na lidový nástroj skřipky, typově velmi podobný houslím, jehož zemitý zvuk je doplněný tradiční formou zvučného zpěvu. Soubor Pramínek prezentuje svou tvorbu na domácích i zahraničních folklórních festivalech, jako jsou MFF Strážnice, Dožínky české menšiny v Chorvatsku, Havíření a Zaplétání máje v Jihlavě, Pardubicko-hradecký festival, Festival Sharq Taronalari v uzbeckém Samarkandu. Na podzim  2014 tento soubor absolvoval měsíční turné v Mexiku. Soubor Pramínek hostoval i v celovečerním TV pořadu U nás od cimbálu a objevil se také v TV pořadu Folklorika. Členové souboru Pramínek se pravidelně zúčastňují pěvecké soutěže Zpěváček.

Vraťme se však k dalším informacím o aktuálním festivalu. Děti s rodiči se mohou těšit na řadu folklorně bohatých programů, jako například EN-TEN-TÍČKY, Velký svět malým lidem, Tradiční hry pro děti. Dále se očekává Soutěž dětských lidových souborů o cenu  slavného myjavského primáše Samko Dudíka. Soutěžit by měly soubory: Maňanská muzička (Veľká Maňa), Drievna kapela (Partizánske), Margaréta (Malinovo), Kopaničiarik (Myjava), Kornička (Trenčín), Malá Lubená (Poluvsie), Čečinka (Bratislava), Tancovadlo (Piešťany), Juránečka (Borský Svätý Jur) a Detská citarová skupina Diócska (Sládkovičovo). Z dalších součástí festivalu by určitě žádný návštěvník neměl vynechat Jarmok s jehoukázkami uměleckých řemesel, možností koupit si různé předměty lidové umělecké tvořivosti, ochutnat místní gastronomické speciality. Jako obvykle, Jarmok bude doplněný Festivalovým průvodem zúčastněných slovenských i zahraničních folklorních skupin, s možností, aby se do něho zapojili také diváci. I tentokrát bude jistě s velkým zájmem očekávané Otevření amfiteátru Trnovec. Toto místo je určeno pro konání celé řady zajímavých programů, a proto účinkující a diváky zde může potkat mnoho skvělých zážitků.  Z pódiových vystoupení by to měl být např. Program folklórnych súborov západného Slovenska Podoby, s účinkujícími soubory: Brezová (Brezová pod Bradlom), Trenčan (Trenčín), Trnafčan (Trnava), Technik, Szőttes (Bratislava), Vladimír Haspra a Andrea Fábiková (Šaľa). Mnoho návštěvníků jistě uvítá odpočinkovou atmosféru i skvělé prostředí malých expozic (stánků) s folklorními prvky v podobě městečka MY-A-VY, které bude obohacovat prostředí amfiteátru, přičemž nabídne návštěvníkům například ochutnávkou tradičních jídel v rámci programu Kuchyňa starých materí a mnoho dalších folklorních zajímavostí. Z ostatních součástí letošního festivalu by si návštěvníci určitě neměli nechat ujít dokumentární film KOŠIKÁR DEVIATICH REMESIEL (o mistrovi – košíkáři Jánovi Cigánikovi z Veľkej Doliny), přednášku FOLKLÓRNA ŠKOLA MRAVOV STODOLA (o historii festivalu v kontextu vývoje folkloristiky), vystoupení místních slovenských souborů – jubilantů, kterými jsou FS Kopaničiar, FS Kopa (Myjava), FSk Kýčer (Turá Lúka). Pro širokou veřejnost je určena také například Spoločná tanečná škola pre amfiteáter a Mestečko MY-A-VY.

Pro zájemce, kteří pojedou z Brna, mám dobrou zprávu: Totiž cestovné vlakem až na Myjavu spadá do IDS JmK, a proto při běžně předplacených dvou pásmech v Brně a příslušném věku může vyjít cesta jedním směrem na necelých 50 korun. A to už se vyplatí!

Protože cílem tohoto článku není, samozřejmě, reklama apod., musím na závěr ponechat již na každém zájemci o festival, aby se s podrobnostmi seznámil například na webu (www.mffmyjava.sk), nejlépe však, samozřejmě, na místě samotném.

Autor článku:
Fotografie:
Autor. Na snímku korejští umělci.

Štítky

2023anketaarcheoskanzenarchitekturaarmádaarmáda ČRastronomiebaletbásněbásníkbibleBoskoviceBrnoČeská filharmonieČeská televizeČeské BudějoviceČeský rozhlas BrnocestováníChorvatičinohracizinciČTKCzech Press PhotodětidivadloDivadlo BarkaDivadlo Bolka PolívkyDivadlo Husa na provázkuDivadlo na OrlíDivadlo PolárkaDivadlo RadostdopravaekonomikaelektroexkurzefestivalFilharmonieFilharmonie BrnofilmfinancefolklórfotografiefotožurnalismusGlosaGrand PrixGrand Prix BrnohantechasičiHasičský záchranný sborhistorieHodonínhokejHorácká galeriehrad Veveříhrady a zámkyhudbahudba JanáčekJAMUJanáčekJanáčkova akademie múzických uměníjazzjubilantjubilantkakabaretKarel OurodaKlub LeitnerovaknihakočkykomedieKomorní opera HF JAMUkoncertkonferencekritikakvětinyléčbalidové uměníliteraturalodní dopravaLuhačoviceMagistrát města BrnaMasarykova univerzitamaso uzeninyMendelova univerzitaměstská částMěstské divadlo BrnoMládežmódamoderní technologieMoravská galerieMoravské zemské muzeummotosportMuzeum města BrnamuzikálNárodní divadlo BrnoNejvyšší soudnekrolognová výstavbaNové Město na MoravěnovinářobranaobuvochotnícioperaosobnostpamátkapamátkyPamětnícipietní aktpodcastpodnikánípoetická kavárnapoeziepolitikapotravinářstvípozvánkaPrahapřednáškapřehradaRadio ProglasRakouskorecenzeřemeslaRovnostrozhovorsamosprávasborový zpěvseniořishowškolstvíslavnostní aktsociální politikasociální problematikasociální tematikasoutěžsoutěžeŠpilberkSportstavebnictvístrojírenstvíSyndikátSyndikát na výletěSyndikát novinářů jižní Moravytechnická památkaTechnické muzeumtelevizeTip na výlettrampingučňovské školstvíUkrajinaumělecké školstvíÚstavní soudVánoceVědaveletrhyVeletrhy BrnoVelikonoceVěstonická venuševila Löw-Beervínovodní hospodářstvíVýletvýročíVysoké učení technickévýstavavýtvarné uměnívzdělávánívzpomínkazdravízdravotnictvízemědělstvíživotní prostředíZoo Brnožurnalistika