INOVACE ve znamení prvního ročníku mezinárodní zemědělské výstavy AGRISHOW v Brně
Téměř 85 tisíc návštěvníků a 822 vystavovatelů ze 17 zemí, kteří byli mezi 12. a 15. dubnem 2026 na brněnském Výstavišti součástí nově koncipované struktury zemědělských a potravinářských výstav pod názvem „AgriShow 2026“, budou snad se mnou souhlasit, že tato sloučená akce má výrazný potenciál úspěšné životnosti i pro roky příští….
Historie zemědělských a potravinářských výstav má ve světě dlouhodobou tradici. Nejinak je tomu i v naší zemi a také v Brně, kde se v sudých a lichých letech dříve střídala v areálu BVV výstava zemědělské techniky, známá pod názvem TechAgro, s Výstavou hospodářských zvířat. K těmto dvěma nejvýznamnějším akcím pro rostlinnou a živočišnou výrobu byly přidruženy i specializované výstavy pro lesníky a myslivce (SilvaRegina), rybáře, chovatele koní, včelaře či veterinární lékaře (Středoevropský veterinární kongres). V posledních letech byla součástí i problematika využití biomasy a rozvoje obnovitelných zdrojů energie (Biomasa), aspektů klimatické změny nebo nově také dynamické ukázky využití zemědělské techniky (AgriArena). Nezapomnělo se ani na potravináře – např. v rámci doprovodných výstav Pivex a Vinex, či pravidelně oceňovaných regionálních potravin (např. Zlatá Chuť jižní Moravy). Trvalou součástí výstav jsou konané konference a semináře, jakož i úspěšný projekt „Smart Farming“, tedy „Chytrá farma“, na jejíž realizaci se výrazně podílí i Mendelova univerzita v Brně – viz snímek níže:
Kromě odborných návštěvníků je však výstava zaměřena i na širokou veřejnost a rodiny s dětmi, které lákaly zejména traktory a přibližně 600 vystavených živých zvířat – z nichž si mnohé z nich mohly i pohladit – viz snímek níže:
Vystavené exponáty i bohatý doprovodný program odrážely skutečnost, že tradiční zemědělství je dlouhodobě spojeno i s trvalou modernizací a zejména inovacemi, které jsou zcela nezbytné pro jeho budoucí existenci. Ano, těší nás, že obchody jsou zaplněny širokým spektrem cenově dostupných potravin a nápojů. Tlak obchodních řetězců a spotřebitelů však vede – v tomto vysoce konkurenčním tržním prostředí daných komodit – k požadavkům na stále nižší ceny a vyšší kvalitu. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, jsou právě inovace, vyšší využití moderních technologií, zavádění prvků umělé inteligence, Průmyslu 4.0 apod. Problémem je i skutečnost, že stále více lidí nemá zájem o práci v zemědělství – zejména pak v jeho živočišné výrobě. Péče o zvířata totiž znamená téměř celodenní nasazení, a to včetně všech víkendů a svátků. Usnadnit práci lidem mohou právě počítačově řízené technologie, využití senzorů a různých typů robotů. Ty už více než 30 let umí zcela bez asistence pracovníků nejen např. dojit krávy či dávkovat přesné množství krmiva jednotlivým zvířatům, ale i monitorovat a vyhodnocovat zdravotní stav či životní projevy zvířat. Nové roboty autonomně zajišťují i pracovní činnosti v produkci ovoce a zeleniny apod. Příkladem může být – jednou ze sedmi zlatých medailí na výstavě AgriShow oceněné – autonomní bezpilotní vozidlo Hecthor, které umožňuje monitoring stavu porostů nebo přesnou aplikaci hnojiv či pesticidů, vystavený Technickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze – viz snímek níže:
Ačkoliv je rozvoj digitalizace, automatizace a autonomie, robotiky a robotizace, precizního zemědělství, inovací, školství, vědy a výzkumu již každodenní realitou, osobně nepochybuji o tom, že lidský mozek a lidské ruce zůstanou v zemědělství i do budoucna nenahraditelné. Nepochybně však bude rychle přibývat funkčních a „učících se“ řešení, kdy člověk jen dohlíží na správnou činnost stále chytřejších technických zařízení. Žel, na možnosti plného využití současných strojů někdy naráží zdlouhavě řešená legislativa – například pro autonomní pohyb strojů na polích, ačkoliv je toto dřívější „sci-fi“ již ve světě běžnou realitou. Traktory, a jiné zemědělské stroje, nejen že umí jezdit po pozemcích zcela bez řidiče, využitím stále přesnějších satelitních navigačních systémů, ale při své práci i používat aktuální digitální mapové podklady a dle nich přesně dávkovat množství osiva či potřebných živin na konkrétně určená místa pozemku a/nebo aplikovat postřiky pro ochranu rostlin pouze tam, kde jsou skutečně potřebné – např. jen na konkrétní zaplevelené části pozemku. Vzniká tak široká databáze podkladů „BigData“, které je možno dále rozvíjet pro další využití.
Obrovská perspektiva se však týká zejména vývoje nových odrůd plodin nebo využití dronů, kde už dnes jejich zcela reálné nasazení v zemědělství sice připomíná spíše kapitoly z vědecko-fantastické literatury, stávají se však nástroji pro široké možnosti využití, moderní řízení farem a optimalizaci produkce. Nejedná se však jen o snižování nákladů či zabezpečení kvality, ale i péči o krajinu, čistotu vody, udržitelnost půdní úrodnosti a životního prostředí pro další generace, zlepšování dobrých životních podmínek pro chovaná hospodářská zvířata (welfare), snižování fyzicky namáhavé práce pro farmáře a zaměstnance, trvale zlepšující se systémy automatických alarmů z chytrých kamer, čidel či sond, udržování dobrého zdravotního stavu zvířat, snižování spotřeby léčiv či aplikovaných chemických přípravků apod.
Vývoj počítačových programů je nikdy nekončící proces, stejně jako využití nových a nových hardvérových prostředků informační a komunikační techniky. S nadsázkou se dá v tomto oboru říci, že: „co nového se dnes vymyslí, to už zítra bude zastaralé“. Přesto se domnívám, že i inovací, které jsou již ověřeny v praxi, nebude tak vysoké množství, aby bylo nutno výstavu AgriShow pořádat každoročně, ale optimálně ve dvouletém cyklu. Tento trend se osvědčil i u mnoha světových výstav obdobného charakteru – například u střídajících se výstav AgriTechnica a EuroTier v německém Hannoveru – a vede tak nejen k vyšší odbornosti, ale i k zajištění reprezentativního počtu vystavovatelů a návštěvníků.
Tak tedy: „vivat AgriShow 2028!“.
