Za Sluncem 12. srpna…
Obrázek úplného zatmění Slunce je z knížky BRNO od autorů Zdeňka Bláhy, Přemysla Dížky a Ladislava Vencálka. Vyšla v roce 2022.
Je to zatmění Sluce v roce 2017, fotografii mi tehdyposkytl pan prof. Miloslav Druckmüller z brněnského Vysokého učení technického. A s jeho svolením ji použiji i dnes, v předvečer další expedice VUT za zatměním Slunce.
Proběhne 12. srpna a pan profesor se za ním vypraví s cca třiceti spolupracovníky, kteří zamíří dílem do Španěl a dílem na Island. Foto mohu využít proto, že v podstatě ukazuje jak úplné zatmění Slunce vypadá zachyceno v oné několika málo minutové chvilce, při níž je kotouček Slunce zakryt Měsícem a pořízené fotografie jakou pak počítačově zpracovány. Při nedávné tiskové konferenci na VUT jsem se pana profesora zeptal, kdo že to zařídil, že kotouček Měsíce je zrovna tak velký jako ten sluneční…: „Je to neuvěřitelná náhoda. Žádné jiné těleso ve sluneční soustavě neumí vytvořit úplné zatmění Slunce – tělesa jsou buď větší, nebo menší než Slunce… Měsíc je ale při pohledu ze Země právě tak velký jako Slunce a díky tomu vzniká tento dechberoucí světelný jev,“ konstatoval pan profesor Druckmüller. Je to tak, zatmění Slunce nemají ani na Marsu, který má dva měsíce, ba třeba ani na Saturnu, který prý jich má 270…
Místa, kde proběhne úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026
Nicméně, pokrok oproti roku 2017 je markantní. V roce 2017 měl tým prof. Druckmüllera k dispozici šest fotoaparátů, jimiž pořídil 287 snímků, nyní budou vybaveni patnácti fotoaparáty, čtyřiceti chlazenými kamerami, 55 objektivy a dvaceti řídícími noteboky a nově i motorickým ostřením manuálních objektivů, což urychlí přípravu přístrojů zejména když se rychle mění počasí… A celkem získají asi 100 GB dat…
Ale – mohlo to být možná i víc… Při posledním zatmění v roce 2024 výzkumníci využívali k umístění přístrojů i výškové letadlo od NASA. Avšak kvůli významným finančním škrtům Trumpovy administrativy na vědu přišel česko-americký tým o část financí a tím i o možnost využít toto speciální letadlo. Zmrazeny byly i další projekty, uspány byly třeba sondy letící ke vzdáleným planetám… Expedice se přesto uskuteční v plánovaném rozsahu – díky grantu českého ministerstva školství a finanční podpoře fakulty. Proběhne i spolupráce s týmem astrofyziků Astronomického ústavu Havajské univerzity. „Spolupracujeme už od roku 2006. Díky naší šikovnosti a americkým financím vznikl výzkum, který ukázal, že během úplného zatmění Slunce lze pořídit obrazy, které není ani v současné době možné získat žádným způsobem z kosmického prostoru,“ říká prof. Druckmüller.
A to lze nejen díky přístrojovému vybavení, ale i osobnímu nasazení výzkumníků často v nehostinných podmínkách všech světadílů. Ovšem – pokud nepřipluje škodolibý mráček. Výzkumníci mají sice zpracované předpovědi… na Islandu prý padesát na padesát, že bude pěkně. Slunce tu bude výš nad obzorem než ve Španělsku, ale tam zas budou výš v terénu kamery, takže sloupec vzduchu nad nimi bude nižší a tedy průhlednější… a to na hoře Trigaza ve výšce 2 035 m…
Příprava zařízení…
A po fotografování začne dlouhé počítačové zpracovávání získaných dat. To je doména prof. Druckmüllera… A co lze z barevného zobrazení vyčíst? Barvy vyjadřují teploty ve sluneční koróně. A též chemické poměry. Nechemici si jistě rádi zapamatují, že zelená je záření třináctkrát ionizovaného železa, k jehož vzniku je třeba teplota asi dvou milionů stupňů, červená je záření iontů desetkrát ionizovaného železa, k jehož vzniku je zapotřebí teplota jen asi jednoho milionu stupňů… Přitom teplota povrchu Slunce je toliko 5 500 stupňů Celsia… a tak vysoké teploty koróny jsou jednou z nevyřešených slunečních záhad, konstatuje prof. Druckmüller.
Letošní srpnové cesty výzkumníků z VUT za slunečním zatměním jsou pokračováním projektu Zkoumání fyzikálních procesů určujících koronální struktury a zdroje slunečního větru na základě pozorování záření těžkých iontů během úplných zatmění Slunce, který byl zahájen v březnu 2026 a potrvá do roku 2029. Projekt je financován ministerstvem školství, které naň věnovalo devět milionů korun. Expedici finančně podpořila i Fakulta strojního inženýrství VUT.
Prof. Druckmüller s chotí, spolupracovníky a inovovaným objektivem…
Prof. Druckmüller poprvé vyjel za slunečním zatměním se svou ženou a spolupracovnicí Zuzanou před šestadvaceti lety jako turista, vybaven fotoaparátem s pradávným sovětským objektivem… Dnes jezdí za Sluncem proškolený tým výzkumníků i studentů a výsledky jejich práce jsou ceněny celosvětově…
A tak buďme rádi. Neboť všeho do času… Měsíc se od Země vzdaluje,
asi tak o 3,8 cm za rok, za sto let je to o 3,8 m, za milion let o 38 km… A jednoho dne zmizí z našeho zorného pole úplně… a zmizíme i my, protože nás obejme dožívající Slunce…
xxx
Prof. Miloslav Druckmüller, Csc., se narodil v Brně roku 1954. Vystudoval matematiku na Masarykově univerzitě, pracuje jako vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie při Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství (FSI) Vysokého učení technického v Brně. Spolupracuje s univerzitou Hawai, s NASA, Evropskou kosmickou agenturou, předními vědeckými časopisy, též se svou manželkou ing. Zuzanou a dcerami, s nimiž krom spolupráce odborné zlézá hory a pěstuje kaktusy.
Profesor Druckmüller je krom toho, podle ankety studujících FSI, jednoznačně nejoblíbenějším pedagogem na magisterském stupni studia. Anketu vyhrál pro rok 2025-26 a celkem devětkrát …
