Byli jsme v městském divadle, tentokrát v zákulisí
Poslední únorový den roku 2023 se zájemci z řad Syndikátu novinářů jižní Moravy a jejich přátelé vypravili do Městského divadla Brno, aby se tam seznámili se zákulisím dvou scén, kterými toto divadlo disponuje.
Připomenu, že ve dvou divadelních domech působí celkem tři divadelní soubory, které spolupracují napříč divadelními žánry. Činoherní scéna, která byla moderně zrekonstruována v roce 1995, nabízí místa 340 divákům. V roce 2004 byla inscenací muzikálu Hair slavnostně otevřena druhá – Hudební scéna se 680 sedadly.
Díky naší průvodkyni, pracovnici PR oddělení divadla Heleně Brzobohaté, jsme měli možnost podívat se do všech zákoutí, včetně skladu kostýmů, maskérny, zkušebny, do šaten herců i hudebníků i do šicí dílny. Kromě toho jsme mohli obdivovat technické vymoženosti divadla včetně funkční točny pod činoherní scénou, která se už v současné době používá zřídka.
Dověděli jsme se také podrobnosti ze života divadla, o jednotlivých profesích, bez kterých se divadlo neobejde, i o problémech, se kterými se musejí pracovníci divadla potýkat. K těm nejzásadnějším patří nedostatek šikovných švadlen i obuvníků, kteří ve svých dílnách připravují k jednotlivým inscenacím nové kostýmy podle návrhů výtvarníků či opravují nebo přešívají ty stávající. Naštěstí jsou to skuteční profesionálové, kteří divadlu propadli a dávají do své práce, pro diváky zcela anonymní, maximum, a díky nimž se můžeme téměř každý den těšit na zážitky s touto múzou spojené. Zavítali jsme také do zkušebny, kde probíhají první čtené zkoušky a korepetitoři u klavíru cvičí se sólisty jednotlivé písně, songy, árie. Hodně na nás zapůsobilo jeviště hudební scény. Viděli jsme, že stejný prostor je z obou stran, takže výtvarník a režisér může scénu libovolně a rychle měnit. Něco takového mají skutečně jen velká divadla. Nikdo z diváků neví, že v levé části jeviště stojí budka nápovědy.
Na prohlídku divadla jsme přišli v době, kdy bylo divadlo bez herců a zpěváků, bez tanečníků i hudebníků. Odpolední zkouška již dávno skončila a teprve s naším odchodem začínali účinkující pomalu přicházet na večerní představení. Nikoho známého jsme nepotkali, nicméně umělce známe z jeviště; tentokrát jsme přišli na prohlídku zázemí. Jen připomeňme, že ředitelem divadla je Stanislav Moša a uměleckými šéfy muzikálu, činohry a zpěvohry jsou pánové Petr Gazdík, Stanislav Slovák a Igor Ondříček. Také jsme si ozřejmili bohatou minulost městského divadla. V letech 1945-1949 existovalo pod původním názvem Svobodné divadlo (v Praze měli Osvobozené!), v letech 195O-1954 už to bylo Krajské oblastní divadlo v Brně, v letech 1949-1950 povýšilo na Městské a oblastní divadlo v Brně a mezi roky 1954-1992 přetrvával dodnes ještě mnohými vzpomínaný název Divadlo bratří Mrštíků Brno. Od té doby tedy Městské divadlo Brno, jedno z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších divadel v zemi. Dlouhý je výčet jmen hereček a herců oceněných Cenou Thálie, nemluvě o nominacích. O jednotlivých inscenacích se můžete dočíst na našem webu.
Velký dík za to, že jsme měli možnost nahlédnout do zákulisí tohoto divadla, patří Heleně Brzobohaté, která trpělivě a ochotně odpovídala na naše dotazy, kterých skutečně nebylo málo a beze zbytku se nám po dobu exkurze věnovala.
