Tip na letní výlet: Navštivte výstavu Dětský svět v tradiční Číně, která probíhá v Malém asijském muzeu nedaleko Prahy
Jednoho dne na počátku letošního července jsem musel v dopoledních hodinách navštívit Prahu díky neodkladné dopolední záležitosti. Nepatřím právě k těm lidem, kteří cesty do hlavního města používají převážně jako prodlouženou trasu hromadné dopravy z místa, ve kterém trvale bydlí. Tedy k těm, kteří, tak říkajíc, „jedou jen tam a hned zase zpátky“. Již od doby školních výletů vždy rád spojím vzdálenější cesty s návštěvou přátel, prohlídkou památek, fotografováním, pořizováním literatury apod. Tak tomu bylo i tentokrát. Zbyl mi čas v odpoledních hodinách, ve kterém jsem se rozhodl navštívit Malé asijské muzeum, o kterém jsem již po nějakou dobu měl informaci, že se nachází nedaleko Prahy. Muzeum je umístěno v hezké poschoďové budově, které vévodí mongolská jurta.
Ještě při procházení webových informací o této akci i muzeu, v němž výstava probíhá, mě nejen překvapilo příznivé vstupné, ale i možnost domluvit se na konkrétní době návštěvy, což pro mě bylo později v pátek, v podstatě mimo otvírací dobu. Dalším příjemným překvapením pak byl, a to již na místě samotném, zajímavý výklad vysoce specializovaného odborníka a zakladatele muzea v jedné osobě, jakož i ochotné provedení nejen výstavou, ale také zbývajícími částmi muzea, které se řadily k okruhu mých zájmů či hobby. Občerstvení v podobně kávy, chlazené minerálky apod. bylo samozřejmostí.
V muzeu právě probíhala výstava pod názvem Dětský svět v tradiční Číně. Jak jsem se z výkladu také dozvěděl, výstavní předměty poskytla předsedkyně Česko-čínské společnosti, paní Zlata Černá, což si myslím, že jen zdůrazňuje vysokou úroveň a smysluplnost této akce. Návštěvník si na výstavě může prohlédnout především ukázky hraček, dětského oblečení, obuvi apod. Návštěvníci se dále seznámí s různými kulty spojenými s ochranou dětí v tradičním čínském prostředí, s výtvarnými materiály i ozdobnými motivy, zvláště pak se zajímavými výšivkami zdobícími textilní předměty. Mimochodem, v muzeu najdeme i malou ukázku výtvarných prací dětí ze současné čínské školy. Není možno zapomenout ani na Pamětní síň věnovanou přímo obci Ledce, kterou muzeum rovněž obsahuje, a v níž lze najít zajímavé dokumenty například o tom, že se v bývalých lázních v nedaleké místní části Šternberk léčil K. H. Borovský po svém návratu z Brixenu.
Další podrobnosti již nechám na návštěvníkovi samotném, neboť jistě není smyslem mého článku vše popsat tak, aby již konkrétní návštěva nebyla až tak zajímavá.
Výstava je otevřena po celé prázdniny. Je proto vhodná pro dětské výpravy z letních táborů, návštěvy rodin s dětmi i pro jednotlivé návštěvníky.
Jak uvádějí pořadatelé, z důvodu menších prostor se zaměřili především na hračky a předměty běžně užívané dětmi, jako jsou dětské čepičky, botičky apod. Myslím, že je to dobře zvolený rozsah výstavy. Souvisí to nepochybně s rozšiřováním sbírek a naplňováním výstavních prostor za roky trvání muzea. Zkrátka, velikost každého muzea je vždy konečná.
Tím jsem se vlastně dostal k problematice a základním životním otázkám Malého asijského muzea, což mě rovněž zaujalo, možná v některých směrech i více, než skvělá výstava, kterou jsem tam zhlédl. Tato instituce má již za sebou řadu let dobré edukační a kulturně-historické práce pro odborníky i veřejnost. Plány na její zbudování v pronajaté budově bývalé školy v obci Ledce začaly být realizovány brzy pro roce 2000. Postupně se pak rozrůstal okruh asijských zemí a regionů, které mohly být v muzeu prezentovány díky vědecké a badatelské činnosti pracovníků muzea. Počet těchto míst není ještě zdaleka vyčerpán. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že přitom byly nalézány další a další české osobnosti nebo asijské artefakty, které nás s těmito místy v minulosti propojovaly, anebo mohou být zásadní a přínosné pro návštěvníky a badatele, studenty historie asijských zemí, podnikatele usilující o lepší poznání míst budoucí spolupráce svých firem a další hosty.
Myslím, že jedna z možných otázek souvisí s dopravní obslužností. Ačkoli je toto muzeum díky moderní dopravní infrastruktuře v podstatě dobře dostupné, i zde by bylo co zlepšovat. Mně by se konkrétně například líbilo, kdyby u muzea, alespoň ve směru od Prahy, byla zřízena tzv. „zastávka na znamení“, která má přímo název „Malé asijské muzeum“. To by zároveň velmi usnadnilo příjezd školních výprav. Takovýto kulturně-historický skvost by v této souvislosti možná zasluhoval i přímé autobusové spojení z Prahy (popřípadě propojení autobusových linek), tak, aby nebylo potřeba cestou přestupovat ve Slaném. Zarazilo mě rovněž poněkud, že na webových stránkách obce nenajde zájemce fotografii muzea, ani jinou známku toho, jak si obec tohoto kulturně historického klenotu váží, a jak zve k jeho prohlídce návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí… Muzeum má sice svoji webovou stránku samostatnou, ale sám jsem se přesvědčil, že když hledám toto muzeum podle názvu obce, nemám příliš velkou šanci ho najít. Navíc, zdá se mi naprosto nepochopitelné, že obec začala v nedávných letech uvažovat o jiném využití někdejší školní budovy, která je pronajímána v jejím teritoriu pro Malé asijské muzeum. Vždyť přece každý, kdo se takovou nelehkou muzejní prací zabývá, a navíc, má pro ni stále inspiraci, by měl mít k tomu čím dál tím lepší podmínky. Podle mého názoru, každý rozumný člověk musí uznat, že není možné nastolovat otázku opuštění dosavadní budovy, dokud nebudou k dispozici prostory jiné, nejlépe ovšem lepší a větší. Nemělo by tomu být dokonce tak, že tento skvost, patrně jeden z mála v české, a dokonce i v evropské muzejní kultuře, by měl zůstat v obci natrvalo, pokud se jiné vhodné prostory zabezpečit nepodaří?
Samozřejmě, pracovníci Malého asijského muzea by uvítali v dohledné době nové prostory, pokud možno i větší, než to bylo doposud možné v bývalé škole. V brzkém vývoji muzea není jistě smyslem nějaké rozmělňování či dělení sbírek, nebo dokonce dlouhodobé uložení muzejních předmětů, určených očím návštěvníků, do depozitářů. Jako nejlepší, přímo ideální řešení, by bylo vybudovat prostory nové, tak říkajíc „od základů“, a to podle potřeb vedení muzea. Muzeum v dané situaci uvítá i možnost adaptace jiné větší budovy, například školy, zámku apod., nejlépe v dostupné vzdálenosti od většího města, nebo přímo v takovém městě.
V souvislosti s uvažovaným přestěhováním svých sbírek a expozic Malé asijské muzeum hledá sponzory a příjme laskavou finanční spolupráci jak od širší veřejnosti, tak také od českých i zahraničních odborníků a zájemců, kteří mají vztah k asijským kulturám. V současné době zároveň probíhá veřejná finanční sbírka, k níž vyjádřil svůj souhlas Magistrát hl. m. Prahy, jak také potvrzuje webová stránka muzea. Je tedy možné zasílat finanční pomoc na účet č. 301512472/0300 zřízený u ČSOB, a. s. Kontakt pro domluvu na formě případného sponzoringu, pro poskytnutí informací o jiných, prázdných objektech apod. je: PhDr. Jiří Šíma, DrSc., Ledce 87, Smečno, 273 03 (e-mail: sim.j@centrum.cz).
Poznámka pro návštěvníky: Pokud cestujete veřejnou dopravou, je vhodné zvolit autobus z města Slaný do zastávky Ledce – náves. Do Slaného, přijíždíte-li od Prahy, se můžete snadno dostat rovněž autobusem, například ze stanice metra Praha – Veleslavín. Muzeum je otevřeno o víkendu v dopoledních (a po přestávce) i v odpoledních hodinách. Po domluvě (tel.: +420 605 300 773) lze návštěvu výstavy a muzea uskutečnit i v jiných dnech.
Karel Ouroda
