HHC, nebo my?
Dobu kamennou, kdy se bojovalo převážně pěstními klíny a vrcholem technologií bylo štípaní pazourku, vystřídala doba bronzová. Zásluhou zdokonalovaného tavení rud vyhrála doba železná. V jejím finále však ocel začaly nahrazovat plasty. A tak si relativně spokojeně žijeme v době umělohmotné. Naši současnost charakterizuje přechod od tvrdých k plastům měkčeným. Proto tu a tam zavibrují sítěmi a médii informace o obchodní inspekci, když zakáže prodej nějaké erotické pomůcky či plastové hračky, protože ohrožují lidské zdraví. Důvodem jsou nejčastěji uvolňující se ftaláty, tedy těkavé látky, užívané pro zjemnění povrchu a vylepšení struktury plastů.
Uvedení nového výrobku na trh EU předchází posouzení jeho shody s požadavky příslušných směrnic a nařízení. Osvědčuje ji takzvané prohlášení o shodě a značka CE. Pro úspěšné posouzení shody musí výrobce nebo dovozce zpracovat vyčerpávající technickou dokumentaci, jejíž nedílnou součástí je návod k použití a posouzení zdravotních rizik. Přesto se tu a tam, jak již výše, chybička vloudí.
S jídlem, říká se, roste chuť a v našem případě i komplikace. Na rozdíl od lampy nebo prádelního koše, kde je kýžená kvalita relativně konstantní, krabičky stejného čaje nebo tabulky téže čokolády se i v jednom regále supermarketu mohou lišit. Záleží na sérii čili takzvané výrobní šarži potraviny. Do ochrany spotřebitele je proto aktivně zapojena řada potřebně specializovaných institucí: Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Obchodní inspekce, Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Orgány ochrany veřejného zdraví… Nad nimi navíc bdí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EVSA) a Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE). Na evropské i národní úrovni je trvale funkční Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASSF), protože čert (jedy) nespí.
Jak je tedy možné, že děti v tuzemsku aktuálně ohrožují želatinoví medvídci „vykrmení“ chemickým konopím (HHC)?
Látky typu CBD (získané chemickou syntézou či extrahováním z rostlin rodu konopí) stejně jako ostatní kanabionoidy nemají nikde v Evropě prokázánu historii konzumace před 15. květnem 1997 (definice evropské legislativy) tudíž je na ně pohlíženo jako na novou potravinu (NPT) a před jejich uvedením na trh musí předcházet schvalovací proces dle nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropy. Rovněž tak stále módnější doplňky stravy mohou obsahovat tzv. „novou složku“, čili podléhají obdobnému schvalování.
Nechrání nás ovšem pouze onen schvalovací proces, ale také průběžná aktivita Evropské komise (EK), která nově se vyskytnuvší látky zařazuje do základních kategorií, jimiž jsou potraviny, léčiva nebo narkotika. To aby se na ně cíleně mohly zaměřit uvedené specializované instituce. Látky typu HHC ovšem zaplavují Evropu už druhým rokem, ale EK dosud nekoná! Nejspíše nedostala podnět „zdola“.
Pravděpodobně proto, že se HHC i v České republice prodává jako UPOMÍNKOVÝ PŘEDMĚT. Dovézt si „na památku“ zdravotní poškození lze aktuálně ze Španělska či Portugalska, kde převládl názor, že za to, co dítě sní, jsou odpovědní jeho rodiče. Ostatní země včetně České republiky prodej výrobků obsahujících látky typu HHC a THC taxativně zakázaly. Vystavují se tím však tahanicím o ušlé zisky a zmařené investice ze strany prodejců. Před nebezpečnou hračkou pro dospělé či pískajícím brumlou se chránit zvládáme. Na stále nové a nové jedy však, zdá se, jsme krátcí. Pazourkové kameníky vyhladily bronzové meče, jejich nositele zase ocelové hroty. Plastům v potravinových řetězcích úspěšně konkurují sloučeniny násobící nám radost ze života. Zatím.
