Jak tam budeš žít…?
Na výletě u Moravských Chorvatů
V rámci nedělní Muzejní noci (30. máje) otevřel své brány i Chorvatský dům v jihomoravské obci Jevišovce. Najdete ji na dohled Pálavy, v úrodné nivě řeky Dyje. V 16. století do těchto končin přišli Chorvati… a setrvali zde po čtyři století. Až…
Jižní Morava byla v oněch časech řídce osídlena. Bylo po husitských válkách, šířily se nemoci a epidemie… Velká část jižní Moravy, Lednicko, Drnholecko, Valticko i Mikulovsko patřila Lichtenštejnům. Tehdy se jihovýchod Uher potýkal s nájezdy Osmanů i rozbroji mezi chorvatskými šlechtici a tak lidé rádi poslechli nabídky přicházející ze severních částí říše od tamního panstva… a odcházeli do dnešního Rakouska, Maďarska, na Slovensko i na Moravu. Podnebí zde jim připadalo vlídné, podobné tomu, které opouštěli, vinné odrůdy, které si přinesli se ujaly a začaly rodit… a šlechta prvních pět let nevyžadovala robotu…
Chorvati žili na jižní Moravě po čtyři století. V místech obklopených moravským živlem s ním nakonec splynuli, kde bylo německé obyvatelstvo, udrželi si svou řeč, zvyky i písně… Přežili tak ve Frélichově, nyní Jevišovce, Novém Přerově, Dobrém Poli…
Až do roku 1945… Pak začala jejich cílená likvidace jako národnostní menšiny a osob nespolehlivých a nepřátelských… Pro mnoho lidí to byli fašisté… Chorvatské obce totiž v roce 1938 spadly do Sudet. Chorvatští mládenci i muži dostali povolávací rozkazy do wehrmachtu – přes dvě stovky jich padlo u Stalingradu… Po válce se na Chorvaty nahlíželo jako na Němce… nebo aspoň nespolehlivé, a to zejména po volbách v květnu 1946. Zatímco v českých zemích komunisty volilo přes 40 % obyvatelstva, v chorvatských obcích zvítězili lidovci. Ve Frélichově získali 70 %…
A tak bylo rozhodnuto. Jako nespolehliví nemohou sídlit tak blízko hranic, nutno je vystěhovat do vnitrozemí… Mezi lety 1947 – 1950 bylo vysídleno několik set rodin do více než třiceti okresů, najmě těch, odkud odešlo německé obyvatelstvo…, kde ovšem obyvatelná obydlí byla dávno obsazena podnikavci z vnitrozemí…
V šedesátých letech se hovořilo o tom, že by se Chorvatům mohly vrátit majetky nebo by měli získat odškodné… ale rok šedesátý osmý všechno ukončil a to definitivně. Ani po roce 1989 nedostali zabavený majetek nebo odškodné a žádná z dosavadních vlád se jim neomluvila… Ve dnech nynějšího někdy okázalého smiřování mi to připadá trochu zvláštní…
První setkání vystěhovalců a jejich dětí a vnuků po roce 1989 se konalo ve Frélichově, dnes Jevišovce, o dva roky později. V roce 2008 zakoupila chorvatská vláda v Jevišovce starou faru a z té během let vzniklo chorvatské muzeum. Těší se zájmů potomků vystěhovalců i návštěvníků z domova i ciziny. Každý rok na podzim konají se zde chorvatské hody – kiritof… a taky společenské a kulturní akce. Jedna z nich proběhla o nedávné Muzejní noci…
Otevřena zde byla výstava barevných amatérských fotografií Karla Dvořáka (1859 – 1946). Fotografie jsou součástí rozsáhlejší Dvořákovy kolekce, zachycující krásu moravských krojů v barvě. Pořízeny byly v letech 1924–1935 a deponovány jsou nyní v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Karel Dvořák byl v mládí ve Vídni studujícím bouřlivákem, později československým státním úředníkem a zakladatelem a propagátorem amatérské fotografie, včetně barevné. Nebyl příznivcem moderních výstřelků, měl rád klasické motivy (Prahu), ale i mizející svébytnost a půvab lidové kultury, zejména krojů… Podstatnou část jeho pozůstalosti opatruje olomoucké muzeum, jsou tam negativy, kolorované diapozitivy i fotografie pořízené tehdy novou metodou uvachrom… Fotografie pro výstavu upravil Jan Benedik, absolvent fakulty výtvarného umění VUT Brno.
„Kdykoli vystavuju Dvořákovy uvachromy, vždycky se mne lidé ptají, zda to není výtvor umělé inteligence, tak jsou dokonalé a ostré…,“ říká Jan Benedik – a vysvětluje, co to je uvachrom, tento předchůdce barevného filmu: „To se objekt třikrát vyfotografuje na černobílý film, potom se přes barevné filtry, červený, modrý a zelený prosvětluje, případně se koloruje a potom se ty filmy spárují a vznikne barevné foto… Nevýhoda je, že se fotografovaný objekt nesmí pohnout, což je u Hradčan obvykle dosažitelné, horší je to u krojovaných… A tak jsou ty fotografie statické, nejsou to momentky, zato přesně dokumentují každý detail, což je zejména pro etnografy důležité,“ říká Jan Benedik…
V téže době jako Dvořák jezdil do krajiny moravských Chorvatů i rakouský malíř českých kořenů, absolvent vídeňské Akademie, Othmar Ruzicka (1877 – 1962). Ten si zde dokonce koupil dům. I on maloval Chorvaty. Ptám se, jaký je mezi nimi rozdíl… Odpovídá Dagmar Hermi Benešová, malérečka z Charvátské Nové Vsi. Její obrazy, většinou zvětšeniny krojových výšivek a ornamentů, zdobí stěny muzea. Předlohou jí jsou díla Othmara Ruzičky i Dvořákova. Říká, že pro etnografy jsou důležití oba. Jen Ruzickovy obrazy zaznamenávají lidi v každodenním žití, na poli, ve sklípku… hovoří o jejich pocitech, náladách, radosti i smutku.
I Ruzicka své objekty nejprve fotografoval. Činilo tak tehdy hodně malířů, například i Alfons Mucha při tvorbě své epopeje… Ruzicka používal samozřejmě černobílý film, obrazy vytvářel doma, v ateliéru, barvy si pamatoval…
Muzejní noc v chorvatském domě v Jevišovce navštívila i chorvatská velvyslankyně J. E. Ljiljana Pancirov v doprovodu konzula p. Michala Chládka. Hudebně akci provázeli Dudáci Tryhuci. kteří se věnují obnově dudácké tradice na jihozápadním Brněnsku. V minulosti rekonstruovali staré dudy, gajde, o nichž se odborníci domnívají, že si je v 17. století přinesli na Moravu ze své pravlasti Chorvati. Dudácká muzika byla kdysi na Moravě oblíbená.
Pro ty, kteří by se chtěli o Chorvatech na jihu Moravy a jejich osudech dovědět víc, tak základní literaturou jim budiž knížka Lenky Kopřivové, vedoucí Chorvatského muzea a Elišky Leisserové Barvy chorvatské Moravy a dva dokumentární filmy, oba dostupné v archivu ČT 2, Moravští Chorvaté – zrazený národ ostravského studia ČT (ostravští natáčeli i tuto Muzejní noc) a dokument Cesta na jih…
Výstava fotografií Karla Dvořáka bude přístupna celou tuto sezónu, v červenci a v srpnu vždy o víkendu od 14 do 17 h., jinak na základě domluvy…
A možná ještě pár slov o brněnském výsadku, který má na svědomí toto povídání. Kromě mne tvořili jej Karel Slach, nestor českých kameramanů a jeho žák, Jakub Fišer. Nedávno mu vyšla knížka Mám to před očima jako by to bylo dnes, vzpomínky obyvatel jednoho z brněnských domovů důchodců. A pro ČT připravil dokument o životě a touhách mladých brněnských Ukrajinců, nazvaný Dumaj, jak tam budeš žít…
A v Jevišovce jsme byli na výletě…
